Děti

Narozeninový dort pro děti – naše největší radost

Publikováno : Led 20, 2018 v Děti, Nové články

Narozeninový dort pro dceru, syna, vnučku, vnoučka, synovce a neteře.

“Dědečku Petře, měl jsem se sestrou narozeniny. Posíláme Ti svoje fotky z narozenin na památku. Máme Tě moc rádi.”

Asi tak nějak si to představuji, že proběhlo 😀

Blesk McQueen s číslem 6 a Burák s číslem 2. (vnučka měla 6 a vnuk 2 roky).

Terezka a Nikolka, jak šel čas

Emmička a Jiřík, pomalu, ale jistě rostou


Dorty k inspiraci – všechny úspěšně snědeny

Pošlete i Vy ukázky z narozenin a oslav dětí.

Všechny fotky budeme nyní publikovat na novém webu vasefotogalerie.cz

Learn More

Ivana Nováková: Koncem roku vyjdou Pohádky i jako audiokniha

Publikováno : Lis 7, 2017 v Děti, Nové články

Po dopsání románu se spisovatelka Ivana Nováková s vervou pustila do psaní fantasy povídek o čarodějích. Výsledkem je sbírka provázaných příběhů s názvem Pohádky o čarodějích.

Jaké byly Vaše spisovatelské začátky?

Jako první mi naskočilo slovo „krušné“. Ve skutečnosti jsou však obtížné právě spisovatelské „prostředky“, pokud člověk nebere začátky jako dobu od bodu, kdy napsal první samostatnou větu, do chvíle, kdy je jeho dílo publikováno.

Mé autorské začátky byly tedy plny naděje a optimismu. Tvořím lehce, rychle a cílevědomě. Dát dohromady román nebyl žádný problém. Donesla jsem jej osobně přímo do nakladatelství Mladá fronta. Tamní redaktorka mi dokonce řekla, že je napsaný velmi kultivovaně, ale vydávat ho nebudou, bla bla bla. Patřičné zdůvodnění si každý, kdo se pokouší vydat vlastní text knižně, doplní sám. Následovalo odmítnutí snad od všech nakladatelských domů této země, mnohdy několikrát. Ale to už jsem ve stadiu „prostředek“.

Nedávno vyšel Váš knižní debut Pohádky o čarodějích. Co byste o knize prozradila?

Myslíte něco, co není vysloveno přímo na stránkách? Hm. V pohádkách či fantasy příbězích jsou čarodějové často zobrazováni jako zavilé osobnosti prahnoucí po moci a bohatství. Nepřipadá mi to reálné. Kdybych byla věčně mladá a dokázala si vyčarovat všechno, co si usmyslím, okamžitě bych se přestala pinožit za nějakým jměním či úspěchem. Proč bych tím měla ztrácet čas? Ale myslím, že něco takového na rovinu říká hlavní hrdinka, snad ještě ostřejšími slovy. Jo, mám ráda Akira, ačkoliv je to dobrák a slušňák. Mě padouchové moc neberou.

Pro koho je kniha hlavně určená?

Další záludný dotaz. Píšu tak, aby se text líbil mně. Nesedám ke klávesnici s úmyslem zacílit na určitý okruh zákazníků. Takže bych tipovala, že Pohádky zaujmou starší ženy s bohatými životními zkušenostmi. Kupodivu však text oslovil i mladé dívčiny, zralé muže či děti prvního stupně základní školy. Takže asi píši pro romantické duše se smyslem pro humor, které považují smutné konce za laciný prostředek, jak si vynutit přízeň snobů a kritiků.

Proč jste se rozhodla psát zrovna pohádky?

Já se nerozhodla. Onehdy jsem viděla slovní spojení „fantasy příběh O Sněhurce“, což myslím vypovídá vše podstatné. Slovo „pohádky“ se mi hodilo do názvu, „fantasy povídky o čarodějích“ by znělo školometsky. To jste asi nechtěl slyšet, že?

Jak texty vznikaly a kolik zabrala příprava knihy času?

První a poslední povídka tvoří rámec celého příběhu. Ten se vyloupl sám jako legenda světa čarodějů, který jsem stvořila pro svůj první román. Šestice příběhů mezi nimi popisuje dobrodružství hrdinů v mezidobí. Překvapilo mě, jak snadno jsem vymýšlela náměty a zápletky. Celá sbírka vznikla v průběhu šesti měsíců roku 2012, ale od té doby jsem ji několikrát výrazně přepracovala. Za ta léta zaujala režiséra Jakuba Hejdánka, který podle nich napsal scénáře rozhlasových her. Koncem tohoto roku by měly Pohádky vyjít jako audiokniha.

Co píšete v současné době a jaké máte tvůrčí plány do budoucna?

Právě jsem dokončila román o čarodějce, která provozuje černou magii na poli lásky vedena těmi nejlepšími úmysly, což je vyasfaltovaná cesta přímo do pekla. Po prvním přečtení měli moji beta-čtenáři spoustu drzých připomínek, že je v knize málo kouzel a má nanicovatý závěr, takže jsem připsala další tři kapitoly plné magie a explicitního řešení hlavních zádrhelů. Uvažuji o volném pokračování, kde by vystupovaly především záporné postavy z předchozího díla, ale momentálně potřebuji napřít síly k aktivitě, která mi platí nájem (což tedy není spisovatelské řemeslo), a taky bych ráda přečetla hromady knížek, které se mi doma přes léto nakupily.

Máte nějaké literární vzory?

Pratchett, Kantůrek. Na vysoké škole jsem objevila Tolkiena. Tehdy o něm v naší krásné zemi vědělo pouze pár nadšenců. Zamilovala jsem se a svůj první román napsala v tomto duchu. Pak ale Peter Jackson natočil slavnou filmovou trilogii a spustil celosvětové šílenství. Najednou mě o Pánovi prstenů poučovali lidé, kteří jej v osmdesátých letech nedokázali ani přečíst. Zhruba v té době se mi ale naštěstí do rukou dostala Zaslaná pošta, a bylo vymalováno.

Máte pro psaní nějaký rituál, oblíbené místo nebo čas?

Dobrý dotaz zní, zda mám vůbec pro psaní nějaké místo. Ano, letos jsme si vybudovali já a spřízněný milovník počítačových her paralelně zapojené dokovací stanice. Předtím má díla vznikala v kratičkých časových úsecích mezi bitvami o jeden monitor. Taky si ráda hraji na spisovatele z filmů či románů. Vezmu si dovolenou, vypakuji rodinu z bytu, ráno ještě v pyžamu popadnu čtvrtlitrák kafe a zapínám stroj. Ale když inspirace udeří, nezavřu ji do dveří a nějaké rituály jdou do kopru. Pak dovádím okolí k šílenství tímto tvůrčím stylem – chvíli píšu, zaseknu se, vstanu od počítače a jdu dělat něco užitečného. Prakticky ihned mě políbí šarmantní múzák a já opět chvátám ke klávesnici, napíšu půl odstavce, zaseknu se… V rozích se sice povalují chuchvalce kocouřích chlupů, zato román je hotový za tři týdny. Muachachá.

Na závěr se zeptám, jaký je Váš vztah k e-knihám z pohledu čtenáře?

Léta jsem odmítala návrhy, abych vydala svoje díla jako e-knihy s poukazem, že jim sama neholduji. Nepřipadalo mi to fér. Nakonec jsem však podlehla nátlaku přátel, fanoušků a rodiny. Když prý nečtu e-knihy já, neznamená to, že ani nikdo jiný. Ale já osobně přečetla pouze dvě, které se v papírové formě nedají sehnat. Kouzlu elektronické obrazovky jsem dosud nepropadla, moc mě to mrzí.

Learn More

Vánoční soutěž pro děti o nafukovací létající talíř nebo čepici Ušáčci

Publikováno : Lis 3, 2017 v Děti, Nové články, Svátky

Vánoční soutěž pro děti o něco dřív.

Dnes jsem vyhlásil Vánoční soutěž pro děti. Těžko se zadává úkol, který by se dal hodnotit, tak zůstanu u klasiky.

Výhry budou dvě.
Soutěž začíná 3. 11. 2017 a končí 3. 12. 2017, aby byl dostatek času na vyhodnocení a odeslání cen.

Úkol je jasný:

Namalovat obrázek Vánočního stromečku, Ježíška nebo cokoliv ohledně Vánoc.

Ceny pro výherce hlasováním uživatelů

Jedná se o nafukovací létající talíř. Nafouknete, házíte a díváte se, co během letu provádí.
Možná to bude spíš hračka pro dospělé, ale tak jo.
Pohrajte si i Vy 😀

Je pravda, že po nafouknutí měří létající talíř Hover UFO 90 cm, takže se dospělá ruka a pomoc bude hodit.

Nenašel jsem český návod,nebo ukázku, tak si podívejte zde:

Admin hlasuje sám a nejlepší obrázek vánoční soutěže pro děti, který vybere, obdrží  zimní čepici Ušáčci.

Zimní čepice Ušáčci  jsou pletené z hřejivé vlny a podšity fleecem, který je měkký, příjemný k pokožce a dobře odvádí pot.
Věřím,že výherce s touto cenou nadělá spoustu parády a když zmáčkne balonek, začne pejsek stříhat oušky, kočička vrtět ocáskem.

Zimní čepice Ušáčci

Zimní čepice Ušáčci

Hlasovat budete přidáním komentáře.
Vyberete si obrázek, který se Vám líbí a tomu dáte v komentáři svůj hlas.
Obrázky od Vašich dětí posílejte na: radek.admin@upozornujeme.eu

Kdo tento článek sdílet na svém FB a rozšíří ho i mimo okruh uživatelů, připíše si 5 bodů do adventu.
Jde o děti, tak se ukažte.
Tlačítko pro FB, Twiter, G+ a Instagram najdete pod článkem

Doplnění od admina:

Dávám šanci i dospělákům, kteří nemají malé děti.

Namalujte obrázek Vánočního stromečku a pošlete.
Nejlepší obrázek obdrží létající talíř. 😀

Soutěž naleznete také na největším soutěžním portálu v ČR – Soutěže.cz a na Websoutěže.cz

Learn More

Adventní kalendář s hračkou pro děti

Publikováno : Říj 29, 2017 v Děti, Nové články, Svátky

První svátek v prosinci je Mikuláš a tolik oblíbený adventní kalendář pro děti.

Nejen sladkosti můžete pořídit dětem, vnoučatům…

Na jednom z blogů tuto variantu řešili hned dvě uživatelky. Jedna poradila longtail / více slov pro vyhledávání.

Já jdu druhou cestou. Používám Heuréku.
Srovnávač zboží a cenový hlídač cen. Dlouhodobě mě připadá nejzajímavější cestou, když chci něco koupit.

Zadáte si produkt který hledáte a hned Vám srovnávač nabídne řadu výsledků.

Jestli chcete koupit adventní kalendář od Mikuláše, pořídit hračku, která se nesní, ale vydrží, můžete si vybrat.

Pokud nakoupíte, pochlubte se a napište, jak jste spokojeni.
Předpokládám, že admin vyhlásí i nějakou soutěž pro děti, tak foťte 😀
Foto použito z Heureky.

Learn More

3D puzzle aneb život dokáže přinést nejedno překvapení

Publikováno : Říj 7, 2017 v Děti, Nové články

Nejsem zrovna žádný spisovatel ani moc velký řečník, spíš raději čtu vaše příspěvky. Ovšem, když jsem se začetl do tipů dárků na Vánoce, rozhodl jsem se tak trochu vám dát také jeden tip.  Ale všechno tak nějak trochu postupně.

Jedno jaro jsme s manželkou plánovali, kam pojedeme o dovolené. Tentokrát jsme chtěli jet za hranice, možná do Francie nebo Anglie. To jsme si ještě tak nějak pevně nestanovili, jen každý chtěl vidět něco jiného.  Vždycky jsme se ale nakonec shodli, tak nebyl důvod pochybovat, že by to bylo tentokrát jiné.

Ráno jsem se vypravil do práce.
Měli jsme jet jako dozor na nedalekou stavbu. Kolega mě vyzvedl a vydali jsme se směrem na dálnici. Ještě jsem potřeboval prozkoumat nějakou dokumentaci, když tu najednou do nás něco narazilo ze zadu. Byla to příšerná rána, která nás doslova vystřelila ze silnice…. Auto se začalo naklánět a pak si už nic nepamatuji. Ztratil jsem vědomí, spoustu krve a probudil jsem se až v nemocnici po operaci.
Bylo mi jasné, že tentokrát je to běh na dlouhou trať a ten musím vyhrát. Bojoval jsem za podpory celé svojí rodiny a začal pomalu vyhrávat. Dá se říct, že celý rok mě trvalo, než jsem mohl znovu začít chodit. Operace, rehabilitace a lázně oddálily tak vysněnou dovolenou. Častokrát jsem přemýšlel, jak jen to manželce vynahradím.

Častým mým společníkem byl tablet. Ale věřte mi, po chvíli vás přestane bavit všechno. Omrzelo mě se dívat na filmy, odepisovat na zprávy, hrát hry, zkrátka jsem přestával vidět smysl v tomto přístroji.  Když tu najednou na mě vyskočila reklama na nějaké hračky a mezi obrázky byla nabídka na 3D puzzle.
Tak normální puzzle jsme skládali s dětmi a dokonce i jsme je dostávali jako dárek od našich potomků.

Ale 3D? Zaujalo mě to natolik, že jsem si otevřel stránku a kochal se nabídkou e-shopu. A najednou se mi v hlavě zrodil plán. Je zde nabídka 3D staveb z Anglie, Francie nebo Prahy. Ten nápad mi úplně pozvedl náladu. Domluvil jsem se s mojí ošetřující sestřičkou, puzzle jsem objednal a ona mi je vyzvedla na prodejně.

Když moje milovaná manželka přijela na návštěvu, tak jsem jí předal velkou tašku, která obsahovala několik krabiček s historickými stavbami. Musím se vždycky pousmát, protože ten její zděšený výraz, co jí to dávám, se nedá zapomenout. Připojil jsem k tomu jen takovou poznámku, že když jsem jí nemohl vyvézt za hranice, tak jsem ty hranice přinesl blíž k ní. Byla překvapená a asi taky jako každá ženská zvědavá, přesto dodržela moji prosbu, že rozbalovat až doma. Ještě v noci mi přišla děkovná zpráva.

Po návratu domů jsem zase zíral já.
V obývacím pokoji přibyla polička a na ní dokonale vystavěné stavby Eiffelovy věže, Tower Bridge, Prahy nebo Big Ben s hodinami. Byla to nádhera.

Heureka.cz – porovnejte si ceny 3D PUZZLE

Pochválil jsem ji za vystavené budovy. Udělalo jí to radost.  Ale neodpustila si poslední slovo: „Tak miláčku a příště jedeme na Safari.“ A mě jen blesklo hlavou, že teď budu muset nakoupit zvířata. Proč ne, nabídka v tomto provedení je opravdu bohatá. Ta se bude ještě divit. .

Learn More

Jak jsme pískovaly

Publikováno : Bře 25, 2017 v Děti, Nové články

Nikolka byla nemocná, trápila ji rýma a kašel, tak do školky jít nemohla.

Rodiče v práci a na co by byla babička s dědou, aby nepohlídali, když je potřeba.
Máme sice také už svůj věk a nárok na klid, ale když je klidu hodně, tak to spíš škodí. Zatím ještě je dost energie v obou z nás, tak to není zas takový problém.

Pochopitelně hlídání v létě je lepší, může se být venku, jít na hřiště, na zmrzlinu, svézt se vlakem.
Když je ale venku chladno a holky nastydlé, musí se najít jiná možnost, jak holky zabavit.
Když jsme vyčerpali všechny možnosti v podobě hraní Člověče, nezlob se, kreslení, omalovánek, tabletu, počítání a pár slovíček z angličtiny, napadla mě ještě jedna věc.

Holky dostaly k Ježíšku barevné pískování – vysypávané obrázky z písku.

Zapojili se do kreslící vánoční soutěže a i když nevyhráli, babička dostala příspěvek 50% od magazínu -:)

Nikolka má to svoje doma, ale Terezka to má tady u mě.
Říkala jsem si, že to pro ni bude ještě asi těžké.
Také jsem pořádně nevěděla, jak na to.

Nikolka mě ale krásně zaučila :-).
Všechno mi vysvětlila a také hned ukázala, jak se to dělá.
Napřed se musí odstranit vrchní papírová fólie z předlohy vyseknutím políčka a vysypávání těchto políček různě barevným jemným pískem.

Takto pak vzniká barevný obrázek, který se vždy povede.



No, tak jsme začaly.
Neviděla jsem v jejích ručkách ostrý špendlík ráda, ale říkala, že už to dělala.
Chtěla jsem si to taky zkusit, ale pravila mi: „ale babi, ty to neumíš a ještě mi to zkazíš.“
Nakonec mi to dovolila se slovy: „tak jo, zkazíš to Terezce, hlavně jí ale neříkej, že jsem to dělala já…
Když byl obrázek hotový, chtěla jsem sundat tu vrchní fólii a vysypat pískem pozadí.
Na to prohlásila, že jsem ťuňťa a začala se chechtat, že to se nedělá.

Hlavně, že všechno dobře dopadlo.
Obrázek byl hotový, setřely jsme stůl, vyluxovaly písek okolo a pak se pochlubily rodičům, když si pro ni přijeli.

Zítra tu bude zase Terezka, chce tu spinkat, pískovat budu dělat i s ní.
To ji bude bavit a hlavně je to zase něco nového.
Budu asi zase muset luxovat, ale další obrázek bude na světě. 🙂

A také to tak bylo. S Terezkou jsme taky pískovali a moc se jí to líbilo.

Chtěla dělat všechno sama -:)
Jé, já to nevydloubla, a ono to tam není” – zapištěla.
U jednoho obrázku nezůstalo…, udělala rovnou tři.

Takže nám zbyly už jen dvě šablony.
Doufám, že se dají koupit samostatně – písku máme ještě hodně, i když bohatě i po zemi.

Zkuste to taky, pěkně v klidu dítě i sebe zabavíte.

Od admina:
pořád platí nabídka na slevu s kodem upozornujeme , kterou uvedete v objednávce

Learn More

Kdo si hraje, nezlobí – nebo když děti onemocní

Publikováno : Úno 12, 2017 v Děti, Nové články

Děti předškolního věku berou každou hru jako důležitou práci.

Ani si neuvědomují, že se hrou vlastně dobrovolně učí, zapojují nejen svoje ruce, ale i mozek. Je to důležité pro jejich osobní rozvoj a je to období, kdy získávají nové poznatky, základní dovednosti a zkušenosti. Rozvíjí si tím svoji motoriku, představivost i psychiku.

Můžeme si s dětmi naplánovat cokoli, procházku, jít do herny, cestu vlakem, výlet. Pokud ale onemocní, zůstáváme s nimi doma. Těžké je udržet ty menší děti v posteli, nebo alespoň, aby byly v klidu.
Sami to znáte.

Nemoc se letos nevyhnula ani našim vnučkám.
Aby mohli rodiče chodit do práce, byly holky u nás a hodně se sem těšily. Teplotu měly jen zvýšenou, ale rýma a kašel je provázejí pomalu každých čtrnáct dní. Jen začnou chodit do školky, tak se situace pomalu s pravidelností opakuje.
My jsme rádi, že si je tím pádem víc užijeme.

Jsou v tom správném věku, kdy jsou to roztomilé rozumbrady a dokážou vykouzlit často úsměv na tváři svými proslovy.

Například tuhle mě ta mladší, zatím ještě tříletá vnučka zavřela, do ložnice a prohlásila k dědovi: „Tak, a máme klid“ :-), nebo se dědovi podařilo po dlouhé době složit puzzle a řekla mu: „No, super!“
A když si spolu hrajeme na schovávanou, tak řekne: „Tak hledejte, jdu se schovat do špajzu“. 🙂

Jejich hlavní zábavou jsou puzzle a stavebnice.

Je těžké vymyslet smysluplně stále nějaký program na celý den, když se nemůže jít ven. Vymýšlíme různé kreativní hry, stavíme ze židlí a dek bunkry a holky si tam nosí hračky a taky i jídlo.

Hrajeme karty, člověče-nezlob se, domino, házíme kostkami do koše – kolikrát se strefí, navlékáme korálky, z plastelíny pleteme housky, kinetický písek a pískování šablon nesmíme vynechat.
Také vláčkodráha u všeho nesmí chybět.

Pexeso pro děti je vhodné i pro dospělé, pomáhá rozvíjet paměťové schopnosti a mockrát se stalo, že jsme na tom hůř než děti. 🙂

Starší vnučka se už dokáže často zabavit i sama, i když také hodně vyžaduje pozornost, ráda maluje, prohlíží si knížky, hraje si s panenkami a plyšáky.

I práce v kuchyni holky hodně baví, rády se mnou kuchtí. Obě hrají hry na tabletu a počítač ani jedné z nich není cizí.


Dnes jsme hlídali tu mladší, a protože si přivezla svoje oblíbené autobusy, tak jsme jí připravili rovnou na stole nakreslené parkoviště, ulici, školu …., no radost největší a hlavně – byla v klidu.

Jaké zkušenosti s hlídáním máte vy a co jiného byste ještě poradili, jak děti zabavit?

Learn More

Vyhodnocení dětské vánoční soutěže

Publikováno : Pro 10, 2016 v Děti, Nové články

Hurá, přece jen se našlo několik obrázků, ale hlavně uživatelů, kteří zde nejsou jen pro svoje body a zábavu.

Očekával jsem sice více zapojených, ale co dělat, v Novém roce se přizpůsobíme.

Dětská vánoční soutěž byla ukončena, hlasování uzavřeno a je hotovo.

 

Výhercem vašeho hlasování je:

obrázek č. 6 – Petřík / 7 let

dostal 10 hlasů

6

6

Gratulujeme malému výherci 

e-mailovou adresu předáváme sponzorům: e-shop Radost v písku.

Admin se rozhodl a připojuje se:

300 bodů / 50% z ceny sady

pro

Nikolku, Terezku, Emičku, Janičku a Martínka

pokud

dědeček Petr, babička Lada a Jiřina

koupí sadu pro vnoučata, půjdeme napůl

Stačí poslat doklad o nákupu, připíšeme body, nebo pošleme na účet, navíc sleva 2% při použití kodu ” upozornujeme”.

Být na upozornujeme.cz aktivní a nemyslet jen na sebe, to se vyplatí, říká admin.

500 bodů pro dědečka Petra, babičku Ladu a babičku Jiřinu

Mimořádná odměna 500 bodů bude připsána na dárky v roce 2017.

Stejnou odměnu mohl dostat jakýkoliv, něčí strýček, teta, mamka..

 

” Tak to ma byt a bude i do budoucna”

Learn More