Četla jsem o snech všeobecně, že se nám zdají všem, ale jen málokteré si zapamatujeme až do rána, abychom si na ně dokázali po probuzení vzpomenout. Mně se dřív zdálo snů poměrně hodně, ale ráno jsem se nemohla rozpomenout, o čem sen byl. V poslední době se mi zdají barevné a velmi živé sny, ne moc příjemné, většinou se probudím hrůzou a ani si nejsem v první chvíli jistá, zda to byl sen nebo prožitá skutečnost. Dokonce se mi zdává i o nebožtících, jako že jsou živí a normálně s nimi žijeme; což je možná nějaké varování, ale nevím, před čím. Radši nemít žádné sny, než zrovna takovéhle.