Vaše komentáře k mému tématu Cizí jazyky mě přivedly na myšlenku napsat tento článek, kde bych chtěla objasnit, jak to s tím talentem na jazyky vlastně je.
Spousta z nás neustále zápasí s cizími jazyky
Dnešní doba vyžaduje znalost nejméně anglického jazyka. Další jsou samozřejmě vítány. Jenže jak je možné, že tolik lidí i přes studium cizího jazyka na základní, střední či vysoké škole má dosud problémy se dorozumět s rodilými mluvčími?
Pomiňme výjimky, kdy je příčinou porucha sluchového vnímání. V ostatních případech je to však způsobeno tím, že ve školách se vyučuje zastaralými a neúčinnými metodami.
Jak vám šlo ve škole učení se slovíčkům
A jakým stylem jste je dostávaly do paměti? A řekli vám kdy vyučující, jak se je máte učit? Já ve škole nejčastěji slýchala, že se je mám prostě naučit na příští hodinu. Nikdo mi však už neřekl, JAK to mám udělat. A tak, jelikož mě nenapadl jiný způsob, učila jsem se je zpaměti. Jenže to nebylo zrovna zábavné a moc mi to nešlo. Máte podobnou zkušenost? Ve školách totiž nevěnují pozornost tomu, jak vlastně funguje lidský mozek a paměť. A proto si tolik lidí dneska myslí, že nemá talent na jazyky a příliš brzy se vzdává.
Jak je tedy ale možné, že jste byli schopní se naučit mateřskému jazyku a to bez většího úsilí
A i bez toho, aby do vás někdo odmalička tlačil gramatické poučky? Malé dítě poslouchá a sleduje, co se děje kolem něj. A zapojuje všechny smysly. Nepotřebuje přemýšlet o nějaké gramatice. Vlastně dosud ani netuší, co to vlastně je. A přesto skládá jednotlivé věty svého mateřského jazyka.
Slovíčka jsou velmi abstraktní věc a proto pouhé biflování, neustálé opakování dokola, nestačí k tomu, aby slovíčko zůstalo v dlouhodobé paměti. To nám ale ve škole nikdo neříkal. Nepřipadalo to nikomu důležité.
Všimněte si, že náš mozek si pamatuje spoustu zážitků z prožité minulosti
Každý z nás denně prožívá nějaké situace. Na některé z nich již nezapomeneme. Jak je to možné? Vše, co v životě prožíváme, je spojeno s nějakými emocemi. Může to být radost, děs či třeba smutek. A právě emoce jsou základem toho, že jsme schopni si pamatovat. Pokud lidé lépe ovládnou cizí jazyk v zahraničí, je to právě tím, že si prožijí jednotlivé situace v jazyce, kterému se učí.
Nudné a nic neříkající sloupce slovíček v učebnicích a gramatické poučky nejsou řešením, když se chceme opravdu naučit cizí jazyk. Již Jan Amos Komenský zdůrazňoval Školu hrou, na kterou se bohužel ve 21. století většinou zapomíná.
Mám pro vás jméno Václav Posolda, který by těm, kteří ještě nerezignovali, mohl pomoct zlepšit paměť a předat techniky i na učení cizích jazyků. Já sama jsem si od něj před nějakou dobou objednala zajímavé e-booky, které využívám ve svém životě. Např. Cizí slovíčka rychlostí blesku. Tento e-book se zabývá metodou klíčového slova. Ukázku této metody můžete vidět v mém tématu Cizí jazyky v diskuzním fóru.
Také bych vás ráda pozvala na online workshop na téma „Ovládněte svoji paměť a naučte se paměťové techniky“, který bude probíhat v úterý 19. dubna od 17:00 do 20:00. Já si ho rozhodně nenechám ujít. Pokud nemáte v danou dobu čas, ale zájem ano, je možné shlédnout záznam za mírný poplatek.
Věřím, že vám byl článek přínosný a že se alespoň někteří z vás rozhodnou na svých jazykových dovednostech zapracovat. Pokud máte nějaké otázky, náměty či připomínky, napište do komentářů nebo se zapojte do diskuzního fóra na téma Cizí jazyky. Velmi ráda vám odpovím.
Přeji hodně úspěchů – MadameBijou
Na základce i na střední škole jsme měli ruštinu. Je s podivem, že si ještě dnes dost slovíček pamatuji. Ale kdybych jela do Ruska, tak bych asi byla vedle, jak ta jedle.
Měl jsem 6.let středoškolské angličtiny, paradoxně jsem se ale nejvíc naučil asi sám, chatováním s online podporou sledování anglicky komentujících zápasů NHL, NBA atd.
na cizí jazyky talent naštěstí mám, nebýt té mojí lenosti… a musím říct, že nejlepší je, hodit člověka, prostě rovnou do vody. nejlíp se učí cizí jazyky rovnou v cizí zemi.
Informace z online workshopu zde: https://upozornujeme.cz/forums/topic/pamet-a-pametove-techniky/
Postupně přidám další. Budu ráda za vaše reakce v diskuzi.
něco na tom je.. ve škole jsme se učili slovíčka fakt biflováním nebo taháky na pidi papírcích.. a po škole mi je to k ničemu, školní angličtina mi je na nic, když se mám bavit s cizincem.. nejlíp jsem se angličtinu učila, když jsem hrála online hry a povídala si na kecálku s cizinci.. to se mi pak učitelky divily, kde jsem ty výrazy a přízvuk vzala 😀 a od doby, co nehraju, nemám kde jazyk užít a jde zase do zapomnění..
Když jsi uvědomím kolik roků jsem se učila angličtinu a co vlastně umim je to smutné. Ale mě jazyky nikdy nebavily, bohužel. A to jsem se kolikrát snažila se i doučovat sama doma. A taky mi to vydrželo chvilku. A to je dneska cizí jazyk fakt důležitý!
Ruština mi zůstala v hlavě asi na celý život, myslela jsem si, že už jí neumím, ale minulý týden v nemocnici mě překvapilo, že přišla paní uklízečka a spustila na mě rusky (byla to Ukrajinka), ptala se mě, kde je odpadkový koš a já jí rozuměla. Pak jsme si pokecaly docela dobře. Na angličtinu jsem chodila na kurz pro začátečníky, ale moje pusa byla proti, prostě i když jsem věděla, jak to říct, neuměla jsem jsem to správně vyslovit. Když potřebuji na nějaké stránce překlad pár vět, tak to vcelku zvládnu.
Mám stejnou zkušenost. Po desetiletích nepoužívání ruštiny, jsem se dostala na pracoviště, kde byli Ukrajinci a potřeba se s nimi domluvit. Oni měli ještě ruštinu jako hlavní jazyk a já jen žasla, jak jsem toho moc nezapomněla a rychle do toho “vplula”!
Na učení ruského jazyka talent být nemusel, to šlo samo.
pravda: ja tože katal na kaňkach va vremja vakzal -:)
Na škole mi angličtina vůbec nešla. Měla jsem problém se slovíčky, ale i s gramatikou. Po škole jsem si zaplatila kurz u firmy Lite. A najednou mě to začalo bavit a byla jsem v tom dobrá 🙂 Šlo jen o tu formu učení. V kurzu nás učili hrou a bylo to super.
Pokaždé, když vidím nabídky výuky cizích jazyků, to se mnou znovu zacloumá. Škoda, že nejspíše patřím do oné malé skupiny lidí, co jim to prostě nejde (viz diskuze) Ostatním přeji hodně vytrvalosti v pokořování cizích slovíček 🙂
Nutně nemusíte umět mluvit či rozumět poslechu. Třeba se naučte aspoň číst. Jen tak pro svou potřebu.
To ano, svého času jsem přečetla stránku a rozuměla obsahu. Poctivě přiznávám, že jsem to už skoro zapomněla, tím zklamáním, že slovu absolutně nerozumím, jsem odložila i čtení.
Nikdy není pozdě se k tomu zase vrátit. Pokud tedy budete chtít. Já osobně si už neumím představit, že bych byla odkázaná číst jen v mateřštině.
docela dobře mluvím rusky. Angličtinu jsem začínal už asi 3x a vždy jsem z nějakých zdravotních nebo pracovních důvodů musel přestat. Chtěl bych se ji naučit, ale už to asi nezvládám
Je to fakt. Taky jsem se slovíčka vždy naučila na písemku a pak jak kdyby se mi většina vykouřila z hlavy. A takhle je to s většinou věci, co se učím.
bez cizích jazyků se dnes člověk obejde jen velmi obtížně. Co se mne týče umím jak německy, tak anglicky. Obojí spíše podprůměrně, spíš jen si v cizině zařídit to nejdůležitější, žádná velká konverzace.
A nechcete svoje znalosti rozšířit?
A vy máte vyzkoušenou nějakou techniku, která je vhodná třeba i pro samouky?
Mrkněte do diskuze na téma Cizí jazyky a najdete tam způsob, jakým se učím slovíčka já.
Jak se říká, kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem. V této době určitě aktuální téma. Za mých školních let jsme se učili ruštinu a když ji teď někdy zaslechnu, tak pár slovům i porozumím. V tomto věku, ale už na nějaké učení jazyků nemám hlavu a ani chuť.
to znám, taky jsem se zůčastnil -:)
tři roky rustiny,tři roky němčiny…anglina přišla díky pc a netu…
bych řekl,že se velice zapomina na rodný jazyk 🙁
já jsem také z generace,která se učila ruštinu.No 8 let studia na mne nezanechalo nic,protože když se mne zeptal rodilý Rus na cestu byla jsem ze sebe schopná vypravit pouze Metro tam a ukázala rukou
To by mohlo být zajímavé, jak jsem psala jiné diskuzi jazyky mi moc nešly, ale tohoto bych se ráda zůčastnila, jenže to nevyjde jsem v práci. Takže ještě uvidím co se dá pro udělat. Jinak díky za typ.
Nebojte, já si budu psát poznámky a pak se v diskuzi určitě o informace podělím. A rádo se stalo. 🙂
Pokud chcete zlepšit učení se slovíček, vyzkoušejte ten e-book, na který je v článku odkaz. Tato metoda by měla být i na tom workshopu.
Děkuji za informaci.
No popravdě já s AJ vždy zápasil a to už od základky. Sám vím, že nejsem na AJ nějak chytrej. Vždy jsem se zachraňoval našprtáním slovíček, ale naučit se časy mi nikdy nešlo a neumím je ani teď. Jsem spíš na matematiku (taky hraju závodně nějakých 16 let šachy). 🙂
Já po těch letech taky anglické časy neumím, teda kromě těch základních, ale chtěla bych se je určitě doučit. Ale spíš přes internet než na nějaké jazykovce. Aktuálně se věnuji spojovacímu způsobu (subjuntivu) ve španělštině. Na matematiku zase nejsem já. 🙂
Cizí jazyky – dobré téma 🙂 Už ve škole, co jsme se učili ruštinu, mě to hodně bavilo a slovíček jsem chtěla umět co nejvíc – tak jsem ještě po škole “otravovala” učitelku, aby mi přeložila i ta slovíčka, co nebyla v knížce – třeba jak se řekne “bleděmodrá, zelenkavá atd.” – dnes se tomu i divím, že mě nevyhodila – naopak měla radost o můj zájem…od šesté třídy jsem chodila i na němčinu, potom jako by samozřejmě jsem šla na Jazykovou školu, vždycky jsem se o jazyky zajímala, mám snad fotografickou paměť – naučím se celkem hned i to, jak se “to” píše – pamatuji si do dneška např. ve francouzštině jak se píše “keskse” – čili co je to? -Qu’est-ce que c’est ? Škoda, že už tenkrát nějak nešlo studovat v zahraničí, tam se člověk naučí jazyk hodně rychle….
Vaše nadšení pro jazyky je ohromné a inspirující. Já měla odjakživa slabost pro francouzštinu. Přišla mi ale moc těžká, tak nakonec zvítězila španělština. Ale ještě pořád mám chuť rozvíjet další jazyky. Vedu si slovníčky dokonce v řečtině a hindštině. Chci umět aspoň v těchto jazycích číst. Hindské písmo už celkem ovládám. Ale na to řecké si musím najít čas.
nejlepší by bylo pokračovat v uživatelském foru a tam spustit minilekce základních slovíček 😀
schvaluji Váš přístup. Ano, vytvořte si v diskuzním foru minilekce a třeba se chytnou a poučí i ostatní uživatelé.
Děkujeme za pozvání a dejte pak v diskuzi vědět, jaké to bylo 🙂
Rádo se stalo. Určitě se pak podělím o zážitek i informace. 🙂