Já jsem dneska ve svém snu umřela. Nejdříve jsem hlídala všechna vnoučata a Martinka se dusila nějakou zelenou kuličkou. Tak jsem jí zachránila, podle pokynů záchranky, držela jsem jí za nohy hlavou dolů a křičela na Janičku, ať jí pořádně bouchne do zad. Ona brečela a nechtěla. Pak přiběhl Petřík a kopnul jí do zad a kulička vyletěla a Martinka začala dýchat. Když bylo po všem, sesunula jsem se já. Sevřelo mě u sdrce a bylo to. Vím, že jsem ale viděla Janičku, jak otevírá dveře záchrance, a ti mě začali oživovat. Vím, že jsme s Martinkou byly obě v sanitě a já se s ní vduchu loučila a říkala jsem jí, ať je statečná, že jí miluju a vždycky budu s ní. Je to hrůza, zase se ozývají mé noční můry, probudila jsem se uplakaná a celý den mi není dobře.