V minulém článku jsem se již zmínila o blížící se zkoušce ohledně mého výběru povolání.
No a teď sedím v křesle a v ruce třímám výsledky, které by mě nenapadly ani v tom nejdivočejším snu.
Hned na začátek musím upozornit, že jsem již před zmíněnou zkouškou měla zhruba promyšlené možnosti. Své budoucí povolání jsem chtěla postavit na jazycích. Avšak paní psycholožka mě velmi rychle vyvedla z omylu.
Test trval přibližně čtyři hodiny
Nejprve jsem zodpověděla asi kolem dvě sta otázek na počítači. Otázky měly široké spektrum. Zodpovídala jsem dotazy týkající se mých vlastností, přátel, volného času a zálib. Dále jsem vyplnila dotazník zaměřující se na znalost českého jazyka a matematiky. Poté jsem dostala čistý papír a úkolem. Měla jsem se snažit přesvědčit lidi, aby u sebe ubytovali bezdomovce a sepsat na papír argumenty, proč něco takového učinit.
Pak jsem vyplnila poslední test ohledně mé práce a kreativitě ve skupině a o samotě
Jako předposlední úkol jsem měla namalovat postavu člověka. Nakonec jsem absolvovala krátký rozhovor s paní psycholožkou. Pokládala otázky týkající se především mého pohledu na výběr povolání.
Po čtrnácti dnech jsme si domluvili schůzku a paní psycholožka mi vše vysvětlila
Nejprve se mnou probrala mé vlastnosti, slabé a silné stránky. Vysvětlila graf, na kterém mi například jazykové schopnosti vyšly opravdu špatně. Nakonec mi paní psycholožka doporučila několik oborů a škol, které by vyhovovaly mého typu osobnosti.
Nakonec bych to určitě zhodnotila jako dobrou investici
Rozhodně jsem se o sobě dozvěděla řadu nových věcí. Obory, které mi byly doporučeny, jsem prozkoumala a začaly mě k mému překvapení opravdu zajímat. Samozřejmě beru všechno s rezervou a paní psycholožku neberu ve všem za slovo. Jistě pokud bych chtěla, tak můžu studovat třeba medicínu. Na druhou stranu si říkám, že mě testy odhadly v mých vlastnostech naprosto přesně. Tak jim nejspíše budu věřit i v oblasti povolání.
Díky za reakce. Heli
Od admina
- téma by bylo vhodné do diskuzního fora
- Heli asi o něm ještě neví, třeba ho někdo z vás založí
Po těch letech již dokáži rozpoznat co hledám a jaké zaměstnání by mohlo být to pravé. Nyní mám zaměstnání nové a jsem spokojená. Hodně záleží i na kolektivu a to je věc, která se nedá ovlivnit.
Souhlasím s coolnetem, vyhazovat peníze za tímto účelem se mi zdá poněkud krátkozraké či dokonce nepochopitelné, protože práce je všeobecně málo, natož v oboru, který jsme vystudovali. Paní psycholožka sice Heli pěkně zvedla ego, ale vůbec ji nepřipravila na realitu, že i když vystudovala chtěný obor, s největší pravděpodobností práci v něm nesežene. Samozřejmě jí přeji, aby to doporučené zaměstnání sehnala, jen by měla vědět, co ji na trhu práce doopravdy čeká. Osobně tento problém již naštěstí neřeším, ale když se rozhlédnu kolem sebe, spousta mladých lidí vychází ze škol a jde rovnou na pracák. Jedním z důvodů je i jejich přesvědčení, že oni přece vystudovali jakousi školu a chtějí zaměstnání pouze adekvátní ke svému vzdělání, ale to dnes opravdu nejde. Pokud chtějí pracovat, musí vzít práci, jaká je, není totiž moc z čeho vybírat. Absolventů odborných a vysokých škol je mnoho, práce v tom kterém oboru málo. Nakonec většina lidí pracuje v naprosto odlišných oborech, než jaké vystudovali. Posléze ale mají šanci se ke svému vysněnému zaměstnání dostat, jak už jsme si o tom několikrát psali. Další problém je také ten, že se převážná většina dětí hlásí na školy, do učebních oborů jen minimum. Když jsem se rozhodovala já a mí spolužáci ke konci základní školy o dalším případném studiu a tedy i budoucím povolání, vyplňovala se přihláška na dvě školy a jeden učební obor, nic víc. Nejdřív se dělaly zkoušky na školy, kde nás buď vzali nebo také ne, pak byli mnozí z nás vděčni i za učební obory. Kdo si pamatuje tu dobu, tehdejší vláda měla více méně přesné přehledy o tom, kolik lidí a na jakých místech bude třeba za x let, tedy i školy a učební obory byly obsazovány studenty podle těchto profesních statistik. Školy i učiliště měly stanovené limity, kolik dětí do jakého oboru smí přijmout. Dnes se hledí především na to, aby dítě mělo školu vyššího typu, pokud možno s titulem, ale co potřebuje naše hospodářství, o to se už delší dobu nikdo nestará. Jako houby po dešti vyrostlo množství soukromých škol, přitom všeobecně školy nemají jednotné osnovy a není to tak dlouho, kdy vypukl velký povyk kvůli státním maturitám. Je sice hezké, že všichni mají možnost vystudovat například vysokou školu, ale kdopak nám ji postaví, když nebudou zedníci? A tak bych mohla pokračovat ještě hodně dlouho. Snad se konečně dostanou do vedení opět ekonomové a plánovači, aby pro naši zem zajistili vzdělané dělníky i úředníky do všech oborů nutných pro náš budoucí spokojený život.
clanek o nicem….co tak rict verejne,jake ze bylo povolani pred testem a jake je dnes??? ony rozdily??? a hlavne estli vas to vcil naplnuje 😀 a pak hlavne ona cena by nebyla od veci zverejnit. dekuji :))))