Během našeho života musíme učinit nespočet voleb.
Na kterou půjdu vysokou? Koho si vezmu za muže/ženu? Všechna rozhodnutí námi učiněná se promítnou v našem životě. Je to však volba povolání, co nás změní nejvíce.
S touto zapeklitou otázkou se setkáváme již v raném dětství. Rodiče se nás ptají, čím chceme být, až vyrosteme. Většinou slyší odpověď jako třeba astronaut nebo prezident.
Po pár letech se táží znovu a dostane se jim trochu lepší reakce
Chtěl bych být právníkem nebo doktorem. Taková odpověď vydrží několik let, dokud si děti neuvědomí, kolik to stojí dřiny. Po maturitě se rodiče znovu a znovu ptají. Očekávají, že ze svých osmnáctiletých divokých ratolestí dostanou smysluplnou odpověď.
Naneštěstí jsem se i já ocitla v podobné situaci
Maturita klepe na dveře a já slyším onu ďábelskou otázku každý den, ještě dříve než si stihnu udělat snídani. A tak jsem se rozhodla zkusit své volbě povolání trošku pomoct. Ponořila jsem se tedy do virtuálního světa a začala hledat. Po pár hodinách jsem narazila na zajímavou nabídku. Paní doktorka, která provozuje psychologickou poradnu v Praze.
Ihned jsem si našla její číslo a domluvila si schůzku
Týden na to jsem seděla v její ordinaci a čtyři hodiny vyplňovala různé dotazníky. Po skončení testů jsme se domluvily na další schůzce, při které mi měla sdělit výsledky.
Rozhodně bych tuto zkušenost doporučila všem, kteří ještě stále váhají nad volbou povolání. Pro své výsledky si pojedu za pár dní, tak jsem velmi zvědavá, jak dopadnu. Doufám, že mi paní doktorka nedoporučí práci popelářky.
Pokud se chcete dozvědět víc, vydržte. O výsledku mých testů připravím pokračování článku. Heli
Já jsem původní profesí zdravotní laborantka,ale celý život pracuji na různých pozicích,nyní jako cukrářka.Tak jsem zvědavá jak dopadnete,přeji mnoho úspěchů.
V 15 jsem vůbec netušila, byla jsem úplně bezradná z volbou povolání. Tato možnost je dobrá, kdybych měla tenkrát tušení, že to takhle jde, šla bych také do toho. V tomto věku se člověk poznává se světem a je opravdu těžké rozhodnout o své budoucnosti.
To je teda téma. Po vyučení jsem se odstěhoval z Prahy do Ostravy a jsem spokojený. za tu dobu už mám šesté povolání a na pracáku jsem za celou dobu třicetipěti let nebyl. Práce se nebojím a člověk, když chce dělat, tak si práci vždycky najde.
V dnešní moderní době není nic výjimečného změnit povolání podle životních podmínek.Myslím si, že když se někdo v 15 nerozhodne správně, vždycky to může později změnit.Velmi často se to změní vlivem životného partnera.
Já jsem v patnácti neměla ani tušení, co bych chtěla dělat. Pak mě napadlo, že bych mohla vychovávat děti ve školce, ale bohužel jsem na základní škole chodila na náboženství, tak mě tehdejší ředitel na střední škole v Litomyšli řekl, že přijímačky ani nemám zkoušet, že mě stejně nevezmou.
Tak jsem šla na ekonomku a potom do kanclu. Jo, za našich mladých let to nebylo jednoduché!
výběr povolání je určitě jedno z nejsložitějších dilemat, která v životě řešíme. To zda jsme si vybrali správně se většinou ukáže až postupem času.
…někdo rád tohle a někdo tamto…těžká volba a já jsem ráda,že ještě makám ve vyšším věku,prostě mne to baví a neumím si představit,abych seděla doma se založenýma rukama,život prostě jde dál jako voda…tady už vyhrává ten optimismus…ale přeju mladým,aby si vybrali tu profesi,která se jim bude líbit,já mám radši práci manuální a tu dělám skoro celý život..tak se držte…
Tak to jsem zvědavá, jak dopadnete 🙂 Nakonec se stejně rozhodneme sami podle sebe..
i já jsme touto poradnou prošla, ale moc mi nepomohla. Nakonec jsem skončila u svého povolání úplnou náhodou-život mě prostě zavedl 🙂
Keď som sa ja rozhodoval, na akú vysokú školu ísť študovať, nebolo moje rozhodnutie také zložité. Kedže môj otec je strojný inžinier a ja som sa od detstva zaujímal čo robí a chodieval som niekedy aj k nemu do práce, rozhodol som sa že budem aj ja študovať strojarinu. V dnešnej dobe to majú mladí ľudia zložitejšie, je podstatne viac študijných odborov na výber na mnohých vysokých školách a veľa ľudí sa rozhoduje podľa toho aká je škola náročná, len aby skončili nejakú vysokú školu a mali titul a potom sú nezamestnaní lebo nie je dostatok práce na trhu v tom odbore, ktorý skončili. Možno by stálo za úvahu urobiť kvóty, tak ako to bolo v minulosti, a obmedzovať počty prijatých študentov na vysoké školy.
Super, my máme ještě čas na tyhle otázky a u mě už je pozdě=)
No, tak to je zajímavé. Ověřit si, jak moc se spolu shodne názor odborníka a přání člověka. Mně když bylo 15, tak jsem šla na gympl s představou, že po něm budu studovat medicínu. Dnes nechápu, jak mně to mohlo napadnout, když vím, že bych druhému nemohla dát ani injekci. Opačně mi to nic nedělá. Nakonec mám vzdělání ekonomického směru, ale také to není ideál.Během života ale člověk zkouší mnohé věci, takže nikde není napsáno, že to co vystuduješ, taky budeš celý život dělat.
Kolikrát člověk neví, co by chtěl dělat, i v dospělosti. Na tož v 15 letech. A kolikrát se děti přihlásí na učňák nebo školu aniž by věděly, co to obnáší. Na druhou stranu – je to jejich první důležité rozhodnutí v životě. Tak jim přeji, aby si zvolily správně A Vám také – určitě Vám testík pomůže. 🙂
tak to je pecka 😀
kdysi byl nekde na netu clanek presne na tema jakou praci si zvolit aby to osobu naplnilo a tusim ten testik byl jen v eng. jazyku….toz sem vcil zkusmo hodil do vyhledavace “jaké povolání si vybrat test zdarma” a uz toho je plno 😀 online testiky….no prubnu k veceru-treba budu “velky nechtej” nebo “prezident” .
Ale priznavam,ze nekdy v letech 90-93 (vramci ulejvarny z ucnaku) sem si odskocil k psychologovi (ulit ze školy) na testiky-zda jsem “IN/OUT” ….po puldne testu a povidani sem odchazel s vysledkem:
zvyšene IQ 😀 😀 😀 -což učitelky težce nesly 😀
a tim,že kdybych v zamestnani delal stylem “matička-sroubeček” tak jsem do tydne v blazinci-bo by mě hrablo 😀 😀
a musim uznat,ze mel pravdu,sednout k pasove vyrobe,tak mě odvezou 🙁
Nejvice mi vyhovovalo(v pozdejsich letech) makat pod agenturou,to mě naplnovalo nejvice. Časte střidani místa a oboru bylo super, proste porad bylo cos “noveho” na praci-s jinyma lidma-na ruznych mistech(at uz v jednom meste nebo na vyjezdech)
Ono delat cely zivot to same na jednom fleku se stejnyma lidma neni opravdu nic pro me.
Těším se na výsledky,třeba autor/ka článku najde podobnost v nějakem online testu a da echo,abychom si daly klikaci testik a v komentařích se podělily o “vysledky” 😀
Krásný den vsěm.
tož vysledek i s testikem je na foru 😀
nerozumím, nenašel jsem
tak na druhy pokus uz to tam je.
Vybrat si povolání v 15 letech je těžké, ale dnešní doba má různé možnosti tak by neměl být problém se pak někde vrtnout.Jinak jsem zvědavá co vám paní doktorka doporučí.
Ja som si veľmi vyberať nemohol. Vyučil som sa za automechanika a popri práci som si spravil večerné gymnázium a potom som vyštudoval strojného inžiniera. Moje deti to mali podstatne jednoduchšie a nakoniec sa rozhodli tak, že dcéra je lekárka, po manželke, a syn po mne vyštudoval tiež strojného inžiniera.
Je to těžké rozhodování, většinou se člověk řídí tím, co by ho bavilo, ale život to zařídí jinak, třeba se nedostane na tu školu, kam by chtěl, takových případů znám více, ale když je člověk pracovitý, zamiluje si i jinou práci a to o čem snil, může si ponechat jako koníčka.
Už se těším na pokračování-co Vám paní doktorka doporučí…hlavně aby to bylo něco, co Vás bude bavit…přeji hodně štěstí při výběru
Věřím, že to práce popelářky určitě nebude, ale mnohem něco atraktivnějšího, ale hlavně to musí vyjít a to Vám přeji z celého srdce.
Většina dětí si přeje být popelářem, kosmonautem nebo učitelkou, že má prý dva měsíce prázdnin …., i později v 15 letech jich také většina neví, čím by chtěla být. Já to měla jednoduché, moc mě bavila ve škole ruština a němčina, chtěla jsem tudíž na jazykovou školu, kde jsem si přibrala ještě další čtyři jazyky. Baví mě to do dneška. Taky mě bavilo esperanto a těsnopis, který jsem hodně využila v zaměstnání. Hodně se hledělo na to, aby měl člověk maturitu, dnes už se chce víc, být alespoň bakalář se vyžaduje skoro všude. Bez vzdělání vás skoro nikde nechtějí.