Vtipy

[babicka11]

Zastaví celník na hranici auto a řekne řidiči, ať si vystoupí.
Celník prohledá auto a vytáhne sáček s nějakým bílým práškem.
Ochutná a ptá se řidiče:
“Heroin?”
A řidič odpoví:
“Ne. Jed na krysy.”

[babicka11]

Povídá manžel manželce:
“Heleď, v neděli nejsem doma, jdu jezdit na koni.”
“Tak z toho nic nebude! Než si přišel domů, tak volala klisna, že čeká hříbě.”

[babicka11]

Říká paní manželovi před odchodem z domu: „Ne aby ses dneska někde večer zdržel, budou u nás betonovat schody.”
Samozřejmě, že se muž zdržel, vzpomněl si ale na to, co mu manželka říkala, zul si boty, uvázal si je kolem krku, vyšplhal se po zábradlí do třetího patra a povídá vítězoslavně manželce: „Tak vidíš, přeci jsem se domů dostal!”
„To jsi měl štěstí, ty schody nechali na zítra, dneska jen natírali zábradlí!”

[Rojak]

Po ulici vrávorá muž, samá boule a modřina. Ochotný kolemjdoucí se nabízí: „Pojďte, odvezu vás domů.”
„Ani nápad!” zděsí se chlápek. „Odtamtud právě jdu!”

[babicka11]

Pan Novák se chlubí sousedovi s novým sporťákem:
„Pěkný, pěkný máš autíčko, jen co je pravda, jen větší kola by to chtělo.“
„Větší kola? A na co?“ diví se pyšný majitel auta.
„Aby ti dovnitř nekoukali jezevčíci.“

Víte, kdo je to optimista?
To je člověk, který v pondělí ráno, při nástupu do práce zvolá: “a pozítří už tu máme středu!”

[matylda]

Místní kněz vysvětloval svým ovečkám, jaký je rozdíl mezi jistotou a vírou: “Tady v první řadě sedí sedlák Majer se ženou a třemi dětmi. Ona ví, že jsou to její děti – to je jistota. Naproti tomu on věří, že jsou to jeho děti – to je víra.”

[babicka11]

Přijde Schwarzenberg k nebeské bráně a směje se od ucha k uchu.
„Čemu se tak směješ, kníže?“ nechápe jeho veselí svatý Petr.
„Dole máme jednání vlády a oni si myslí, že jsem zase usnul!“

[Rojak]

Jede cestovatel na velbloudu pouští. Zvíře se už sotva plouží, ale naštěstí se za písečným přesypem objeví cedule VELBLOUDÍ SERVIS.
„Nejede?” ptá se nerudný Arab.
„Jede, ale moc pomalu,” stěžuje si cizinec.
Arab mu pokyne: „Tak si zacouvejte s velbloudem na rampu.”
Sotva je zvíře na rampě, popadne velké kladivo a flákne velblouda mezi nohy. Velbloud šíleným tryskem zmizí za obzorem.
„Chlape,” rozčílí se cestovatel, „jak já teď to zvíře doženu?”
„Jak?” mávne rukou servisák. „Zacouvejte si na rampu…”

[Autor]

Příspěvky