Váha a nadváha :-)

[matylda]

Anddy, tak to máme problémy opravdu stejné 🙂 taky chodím se štítnou žlázou, až na to, že mně ani prášky nepomohly. Prostě kila mám přilepená. Jen se snažím, aby mi nepřibývala neúměrně. Ale taky jsem četla dvě životní moudra. 1.) Každý rok nad padesát znamená kilo navíc, ať se drží či nedrží dieta (u mne odpovídá) a 2.) Po padesátce se žena musí rozhodnout, zda chce mít pěknou postavu či pleť. U mne je to rozhodně pleť, nejsem vysušená a mám i dobré geny. Takže mi lidé často hádají o pět, dokonce i deset let méně :-)To jde, ne? A postavu mám ještě taky dobrou, aspoň mi to říkal můj manžel, a ten nikdy nelhal 🙂

[radek]

já se moc nezapojím, žiju nestřídmě. Sladké, cigarety… 😀 ale budu sledovat a pak napíšu nejlepší informace jako inspiraci.

[matylda]

Radku, a nejlepší inspirace na dobrou náladu není hubnout, ale dát si sladkou čokoládu a zapíjet pivem. 🙂 Škoda, že mi ta čokoláda už opravdu tolik nechutná, měla jsem na ni svého času skoro návyk. Letos v létě ale pro změnu miluji okurkový salát – okurka, kukuřice, trochu cukru, pepře, soli, citronová šťáva a bílý jogurt. Vlastně dám recept i do “receptáře”. 🙂

[Anonymní uživatel]

Opravdu jsme na tom Matyldo hodně podobně…i s tou čokoládou..:)) U prvních dvou kluků jsem byla ulítlá na okurky, když jsem čekala třetího, strašně jsem si přála holčičku-a i věřila,že bude- okurky jsem nemohla ani vidět, ale den bez čokolády jsem si nedokázala představit… Dneska ji nemusím, jenom když mi vnučka ji nabídne, sám si kostičku, abych neurazila..:)) a s tou pletí máte taky pravdu, taky jsme na tom stejně.. A ještě si myslím, a nikdo mi to nevymluví, že genetika hraje taky svoji roli – mamka byla na tom stejně-a i když měla nadváhu byla čilá a v pohodě do poslední minuty-chybělo jí pár jnů do 85narozenin…

[Petulavpk]

Teda vy jste šikulky 🙂 samozřejmě ty Radku šikula 🙂 Mě se povedlo dělenou stravou dát dolů 25 kg. K tomu jsem chodila na hole, takže jsem měla i malý fitko 😀 Jenomže pak mě operovali ruku s karpálama a to byl zase mazec, jak jsem byla doma a nic jsem nemohla pořádně dělat, tak jsem doma pročišťovala kde co. 😀 Takže jsem zase jako sběrný dvůr něco nastřádala…. Věk a hormony asi bu 😀 dou mít taky svoji úlohu, ale taky se na to vymlouvat nemůžu:D
Teď mi zrovna kamarádka poslala fotky ženy a tam je napsáno: Víte proč přibývají s věkem kila? Protože všechny ty znalosti, zkušenosti a dovednosti se už nemůžou vejít do hlavy, tak se ukládají do zbytku těla 😀

[matylda]

Petulo, kdysi jsem i tu dělenou stravu zkoušela 🙂 Nakoupila jsem poživatiny a začala jsem masovým dnem. Za půl hodiny jsem snědla všechno, co jsem měla jako příděl na celý den, a pořád jsem měla hlad. Prostě, chyběl mi chleba. Tak jsem to zkoušela tou druhou půlí. To šlo líp, najedla jsem se, ale zase jsem jedla obrovské porce. Nakonec jsem shodila asi dvě kila, a pak to šlo i s tím dělením zase nahoru. Dělená strava pro mne není 🙂

[matylda]

Jo, a to jsem už taky četla a naprosto s tím souhlasím. Hlava nemůže pobrat veškerou moudrost, která se k nám věkem dostala 🙂

[babicka11]

Mně taky lidé hádají méně než mi je, protože nemám žádné vrásky :-), kolegyni, které bylo 45 let, hádali víc, protože i když byla velmi štíhlá, byla vrásčitá až moc, taková “sušinka”. S berlí se smiřuji velmi těžko, artrózu v koleni 4. st. mám od 50 let, kdy jsem byla poprvé na rentgenu. Už tenkrát se doktor divil, že ještě vůbec chodím. No, a teď už skoro rok mám berle. Dvě. Chodím ale jen s jednou, potřebuji druhou ruku na nošení věcí, to bych neudělala vůbec nic. Na operaci to není, jelikož jsem před dvěma lety “chytla” bércové vředy, celkem jich bylo 10 – jeden se zahojil a třeba dva další se udělaly. Nevím proč. Teď už je to v pořádku. Doktor se toho bojí a řekl mi naprosto jasně, že do toho nejde. Mohla bych chytit infekci a přijít o nohu. Takže to musím brát tak, jak to je. Nejvíc mě deptá, když nemohu jít s vnučkami na procházku, na pouť, na zmrzlinu … a většinou jsou taky všude schody, to je nejhorší. Kamarádka bydlí v paneláku a tam jsou schody do vchodu. Tak jsem u ni od té doby nebyla. Bojím se, že někde upadnu a kdo by mě zvedal?, sama totiž ze země nevstanu. Teď jsme koupili holkám stan. Tak ráda bych tam s nimi byla, ale nejde to :-(. Je mi to líto a jde mi to na nervy. Jsem ale ráda, že je to alespoň tak, jak to je. Nevím, co mě ještě čeká a doufám, že to takhle vydrží ještě nějaký čas. Díky na podporu.

[Autor]

Příspěvky