Většina z vás, co sem chodíte, ví, že mým největším koníčkem je osobní rozvoj.

Mám za to, že pro to, abychom mohli být v životě opravdu šťastní, je třeba se neustále posouvat dopředu. Ještě před několika málo lety jsem se cítila nešťastná a měla jsem pocit, že nic v životě nedokážu. Vždycky jsem se srovnávala se svými vrstevníky a i s těmi mladšími. Myslela jsem si, že jsem něco horšího než oni. Měli ve škole lepší známky než já, měli hodně kamarádů. Jednoduše jsem si připadala mezi nimi ztracená. A tak to šlo celá dlouhá léta.

Pak ale najednou nastal zlom. Začala jsem se zajímat o informace, které by mi mohly nějak pomoci se z toho všeho jednou provždy dostat. Dříve jsem k nim neměla přístup, jelikož u nás doma nebyl k dispozici počítač ani internet. Dnešní doba však již umožňuje se k těmto informacím dostat a tak jsem to využila. Vždyť na světě je tolik úspěšných lidí, proč bych mezi ně nemohla patřit taky?

Začala jsem tedy sledovat webináře (online semináře na internetu), číst inspirativní články a objevovat mně dosud neznámý svět. Najednou mi připadlo, že je možné všechno, co si jen přeji.
Přestala jsem se srovnávat s ostatními, jelikož jsem přišla na to, že je to ta největší hloupost, protože každý člověk je jedinečný a má v životě své poslání. Jen někdy bohužel trvá, než na to člověk přijde. Vy, kteří jste ještě své poslání neobjevili, nezoufejte. Nic není ztraceno.

Kdykoliv jsem se něco nového naučila, měla jsem potřebu se o to podělit s ostatními

Nějakou dobu předtím, než jsem se začala věnovat osobnímu rozvoji, jsem se velmi zajímala o cizí jazyky. Ve škole mi nikdy nešly. Myslela jsem si, že jsem na ně hloupá, že na ně jednoduše nemám talent, jako na spoustu dalších věcí.

Pak jsem se ale dostala na internetu k indickým filmům a velmi mě chytla hindština, což je jazyk, kterým se mluví na severu Indie. Přiznám se, že doteď tento jazyk neumím, ale i když jsem jej nikdy nestudovala ve škole, sama jsem se naučila číst hindské písmo Dévanágarí a jsem na to hrdá. Taky jsem začala sbírat slovní i větnou zásobu a vždycky, když jsem při sledování filmu něco rozuměla, byl to úžasný pocit.

Hindština mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla o ní založit svůj první blog

To bylo v roce 2010. Začala jsem publikovat informace o ní a taky jsem předávala ostatním v lekcích písmo, slovíčka, věty a zajímavosti o Indii.

Jelikož jsem si tehdy ještě moc nevěřila, nečekala jsem, že na můj blog bude chodit tolik lidí a že mi budou psát tak povzbudivé a hezké komentáře. Brzy jsem si tak našla i nějaké virtuální přátele. Bylo moc fajn vědět, že jsou i další lidé, kteří mají stejný zájem o hindštinu, jako já. Postupně samozřejmě kvůli povinnostem ve škole opadlo i nadšení z psaní blogu. Ale některé kontakty mi vydržely dodnes.

Ráda bych vás pozvala na tento můj blog

Je sice pravda, že tam poslední dobou již moc článků nepřibývá, ale mohu vás ujistit, že za celá ta léta, co jsem se věnovala psaní, je tam toho na čtení spoustu. A zdaleka ne jen o hindštině. Věřím, že si každý přijdete na své.

Blog s názvem Juliančiny lekce hindštiny najdete na adrese hindstina.blog.cz

Na závěr bych chtěla poděkovat všem, co jste se nějak zapojili do diskuze na moje téma Osobní rozvoj – člověk se neustále učí a zároveň tak chtěla pozvat i ostatní, jelikož mám za to, že nikdy není pozdě na to naučit se něco nového a prospěšného pro život. Již brzy se můžete těšit na nějaký další příspěvěk.

A co vy, máte nějaké zkušenosti z oblasti osobního rozvoje

Baví vás učení nebo jste rádi, že už nemusíte do školy? Podělte se o tom se mnou v komentářích a inspirujte ostatní.

Krásný den všem přeje Juliana (MadameBijou)

55 komentářů u „ČLOVĚK – TVOR (NE)DOKONALÝ“

  1. NikolaStrnadova napsal:

    Já navštěvuji 3. ročník gymnázia a poté mě ještě čeká 5 let vysoké školy a abych pravdu řekla, už mě to přestává bavit, ale když pak vidím, že budu moci dělat to, co jsem vždycky chtěla, tak si říkám, že mi to za to sakra stojí.

    1. MadameBijou napsal:

      A jaký obor Vás baví? A určitě si jděte za tím, co chcete. Je to ta nejlepší cesta, jak být v životě šťastná a určitě stojí za to pro to něco udělat. Přeji hodně úspěchů ve studiu.

  2. Evik napsal:

    Když člověka něco baví a zajímá ho to. Tak se učit může v každém věku. Mému otci je 62 a kolikrát jdu za ním pro radu ohledně počítače já. Samozdřejmě někdy radím i já jemu. Chci tím říct že i v takovém věku se stále učí, a to je chválihodné!!!

    1. VancurovaH napsal:

      tak to je super, takových lidí moc není. většina starších lidí v mém okolí jen sedí u televize a na všechno nadávají

  3. matylda napsal:

    Jsem už trochu v letech. Už se hůře učím novým věcem, hlavně počítače mi dělají problémy. Ale zjistila jsem krutou zkušeností na vlastní kůži, že věk není zábranou novému učení. Lovím z paměti všechno, co jsem se kdy naučila, své zkušenosti a na tom stavím a učím se znovu. Nikdo z nás nemá nadání ke všemu (u počítačů jsem zřejmě dosáhla stropu a u jazyků jsem pořád na podlaze), ale stále máme před sebou možnosti jinde. Je to jen na nás.

    1. MadameBijou napsal:

      Já s počítači moc neumím. Tedy ovládám pár základních věcí, které potřebuju jako klasický uživatel, ale dál jsem se nikdy nedostala. Píšete, že jste u jazyků pořád na podlaze. A máte nějakou motivaci, proč se učit cizí jazyky? To je základ, vědět, proč to vlastně dělám. Jinak existuje spousta paměťových technik, jak si to usnadnit. Já jsem se díky tomu zlepšila ve španělštině a teď chci pokročit v němčině. Vždycky jsem chtěla umět číst v mnoha jazycích a jdu si za tím. 🙂

  4. imro napsal:

    v práci máme školení co měsíc a to ostatní už nechávám na děti

    1. MadameBijou napsal:

      Hlavní je, že se pravidelně učíte novým věcem. Čím víc člověk ví, tím má i ze sebe lepší pocit. Já ho mám ze sebe určitě. Když se naučím něčemu novému a pak to můžu předat někomu dalšímu, je to opravdu moc fajn. 🙂 A nejlepší je, když si zrovna k vám někdo přijde pro radu. Že je někdo, kdo se zrovna od vás nechá poučit. Stává se Vám to někdy v práci?

  5. kvetinka5 napsal:

    Když člověk bojuje se životem tak je to špatné , uzivejte a tak se dozvíte nové informace.mnoho lidí je denně v práci celý den takže tahle forma je nej.

  6. eMisa napsal:

    Chodila jsem na vesnickou základní školu, kde skoro vůbec nebyla potřeba se učit. Po základce jsem ještě nebyla rozhodnutá, co bych chtěla v životě dělat a tak jsem začala chodit na gymnázium, abych měla ještě nějaký čas se rozhodnout. Přechod ze základní školy, kde jsem se učit v podstatě nemusela na gympl, kde jsem se naopak za začátku musela učit téměř denně, pro mě byl obtížný a od té doby v sobě mám jakýsi odpor k učení.
    I když mám občas světlé chvilky, kdy mě to chytne, tak mě učení převážně nebaví a občas bych se školou nejraději skončila, ale vím, že možnost vzdělání je jedna z nejcennějších věcí, co v životě máme, tak proč se jí vzdávat

    1. MadameBijou napsal:

      Tady bych mohla poradit nějaké paměťové techniky. Mě to učení podle školního vzdělávacího systému taky nikdy nebavilo, ale od té doby, co sleduji články o zrychleném učení je to mnohem zajímavější a snadnější. Pokud máte zájem, napište mi na MadameBijou@seznam.cz a můžu Vám k tomu něco poslat. Jinak přeji hodně úspěchů a taky síly do dalšího vzdělávání.

      1. eMisa napsal:

        Moc děkuji 🙂
        Určitě Vám napíší 🙂

  7. blaju napsal:

    osobní rozvoj je fajn, ale v dnešní uspěchné době je to velký problém, když jsem celé dny v práci, jak večer příjdu úplně vyšťavená tak udělám to základní co je potřeba a zbytek pak o víkedech, ale protože jsem ranní ptáče tak takové ty informace co mě zajímají sbírám na počítači brzo ráno a jeden den o víkendu máme s rodinou relax, buď nějaká fyzická aktivita nebo gaučové srůsty jak tomu říkáme my doma, ale těch je pomálu

    1. MadameBijou napsal:

      Já vím, čas je vždycky problém. Já to mám taky tak. Ještě studuju a na ty další věci, co bych chtěla dělat, mi času moc nezbývá. Ale jelikož jsem po našich asi workoholik, tak víc dělám než odpočívám. Odpočívat je umění, kterému bych se ráda naučila. 🙂 A nejlepší je opravdu něco pro sebe dělat brzy ráno, dokud nenastanou ty rutinní povinnosti.

  8. devilscat napsal:

    sebevzdělávání je určitě fajn pro lidi, kteří od živat něco chtějí

    1. MadameBijou napsal:

      Přesně tak. 🙂

  9. Petulavpk napsal:

    Souhlasím, že vzdělávat se můžeme v každém věku a díky bohu každý se zaměřujeme na něco jiného, proto je ten svět pestřejší. Vy zvládáte to a já zase ono a dohromady to tvoří nádherný celek. Teď jsem si vzpomněla na písničku ten dělá to a ten zas tohle…. 😀 Hodně úspěchů 🙂

    1. MadameBijou napsal:

      Jo, Jan Werich to věděl už dávno. 🙂 A díky.

  10. pskrob napsal:

    Já se učím celý život. Ovšem vzdělávám se především v problematice, kterou potřebuji pro svou práci, případně své zájmy. Webináře nesleduji, se svým životem jsem spokojený, nepotřebuji ho měnit.

    1. MadameBijou napsal:

      To moc ráda slyším. Je fajn vidět, že je někdo se svým životem spokojený, jelikož znám spoustu těch, co nejsou. A vzdělávejte se dál.

  11. MadameBijou napsal:

    Velmi všem děkuji za postřehy, připomínky a názory. Moc mě to těší. Pokud se mnou chcete probírat téma osobního rozvoje podrobněji, navštivte moje téma
    v diskuzním fóru, kde spolu můžeme nerušeně všechno rozebrat. Odkaz najdete v článku. Přeji všem hodně úspěchů a radosti ze života. 🙂

  12. jmckvak napsal:

    osobní rozvoj je nejlepší v praxi.. na co něco študovat, když to nemusí platit? jak pitomec jsem hledala jako prvorodička, jak se starat o dítě.. úplně zbytečně, protože každé dítě je jiné.. studium jazyků se taky neoplatí.. kdysi jsem angličtinu mrskala, pak ji přestala používat a dneska nevím ani slovo.. takže se učím spíš tím, že si vlezu na chat a tam namáhám mozeček, než se cíleně biflovat slovíčka.. dneska si radši vezmu oblíbenou fantasy knížku nebo se podívám na nějaké návody a učím se tvořit, šít, vařit a péct.. prostě samé užitečné věci vdané ženušky a mámy 😀 ale to je jen můj názor…

    1. MadameBijou napsal:

      Souhlasím. Já taky neuznávám spoustu věcí, co se učí běžně ve školách. S běžným životem to nemá moc co dělat. Nejlepší je učit se od těch, co jsou úspěšní a co už něco v životě dokázali. To je podle mě nejlepší cesta ke vzdělání. Cizí jazyky se ve školách učí stejně nevhodným způsobem, takže se to opravdu neoplatí. A už vůbec ne dávat peníze na jazykové kurzy, tedy pokud jsou to takové kurzy, které vyučují zastaralými a nefungujícími metodami.
      Těší mě, že se sobě hodně věnujete. Jen tak dál. 🙂

  13. babicka11 napsal:

    učení mě baví, ráda si přečtu i pohádky ve francouzštině, když neznám překlad, tak si ho najdu ve slovníku a “jedu” dál …. baví mě cizí jazyky a tak když je chvíle a nálada, tak si čtu třeba i v knihách pro jazykové školy i pro samouky, baví mě překládat cokoli – je fakt, že co se člověk naučí, máloco zapomene, troufám si tvrdit, že i po letech bych se dorozuměla v 5-6 jazycích – s vnučkami např. sledujeme na počítači různé pohádky, taky jsou v angličtině – třeba počítání, barvy – a mohu říct, že i ta menší, které nejsou ještě 3 roky, tak už barvy zná a počítá do 10 i v té angličtině 🙂

    1. MadameBijou napsal:

      Velmi mě těší váš zájem o sebevzdělávání. A když to navíc pomůže i vnoučatům, je to naprosto ideální. 🙂 Já cizí jazyky miluju. V článku jsem se zmínila o hindštině, ale od dob základní školy je můj favorit španělština. A před několika dny jsem se nenásilnou formou (sleduji v originále Komisaře Rexe) začala poctivě věnovat němčině. Zvláštní na tom je, že jsem tento jazyk nikdy moc nemusela, ale nějak jsem na něj změnila názor. Každý jazyk má něco do sebe.

  14. Misa1990 napsal:

    Dříve mě škola moc nebavila a ted mi to docela chybí,chci v životě něčeho dosáhnout a jít dětem příkaladem,takže se ted hlásím na vysokou školu a doufám,že to výjde.

    1. MadameBijou napsal:

      Mě to ve škole taky nikdy moc nebavilo. Mnohem raději se učím sama přes internet sledováním spoustu jiných úspěšných lidí. A na jaký obor se hlásíte? Přeji hodně štěstí a úspěchů.

  15. coolnet napsal:

    člověk se učí celý život,aby vše ve stáří s úsměvem zapoměl 😀

    1. MadameBijou napsal:

      Ne všechno zapomeneme. A jen tím, že budeme posilovat paměť a neustále se něčím zabývat, můžeme zabránit ve stáří nejhoršímu. Vždyť jsou i lidé po sedmdesátce, co se s chutí vrhají do učení nového jazyka. A takové lidi já obdivuji.

  16. Rojak napsal:

    Jak se říká člověk se učí celý život. V poslední době jsem se vrátil ke čtení knížek a občas sleduji na webu komentáře, ze kterých se člověk něco doví a neoblbují mu hlavu, jako poslední dobou televize.

    1. MadameBijou napsal:

      A jaké knížky čtete? A s televizí já jsem dávno skoncovala, jelikož je to žrout času a taky oblbuje, jak říkáte Vy. 🙂

      1. Rojak napsal:

        Hlavně historické romány, cestopisy, a někdy dobrou detektivku.

        1. MadameBijou napsal:

          Historické romány mám taky
          v oblibě. A nějakou knížku o osobním rozvoji jste někdy četl? Jedno na jaké téma, třeba o penězích, paměti či zdraví. Já čtu hodně e-booky, které jsou dostupné zdarma, jen za emailový kontakt. A hodně mě to posunulo k lepšímu.
          Ale klasické knížky čtu taky moc ráda. Vedu si dokonce od roku 2005 jejich poctivý seznam. 🙂
          Aktuálně mám rozečtenou knížku Mít či nemít peníze od Jirky Vokáče Čmolíka a je to fakt zajímavé čtení.

  17. Radost napsal:

    Osobní rozvoj je zásadní vývoj vlastního myšlení. Každého jedince nejvíc ovlivňuje to, jak má vše nastaveno ve své hlavě.
    Webináře na netu vřele doporučuji, člověk si uvedomí spoustu věcí, které mu pak změní život.

    1. MadameBijou napsal:

      Jsem velmi ráda, že také sledujete webináře. Jsou opravdu obohacující. A je fakt, že všechno začíná našimi myšlenkami
      v hlavě. Je třeba se zaměřovat na věci pozitivní a těm negativním nedávat šanci. Ty nás v životě jenom brzdí.

  18. vita1980 napsal:

    od ukončení školní docházky už se rozvíjím jen v práci, na osobní rozvoj není čas a chybí taky síly…. Ale asi si to jen namlouvám

    1. MadameBijou napsal:

      Na osobní rozvoj je čas vždycky. Stačí i 15 minut denně. Přečíst si nějaký zajímavý a inspirativní článek, věnovat se slovíčkům v cizím jazyce nebo se zdokonalovat ve svém oboru. Jen ten, kdo se rozvíjí, je vždycky o krok vpřed před ostatními a má i větší šanci na lepší práci, která ho bude opravdu bavit.

  19. radek napsal:

    s osobním rozvojem bojuji posledních 30 let-:) Ale rád se vždy nechám poučit a poradit.

    1. MadameBijou napsal:

      Nebojujte, prostě se bavte a dozvídejte nové informace, které Vás posunou dál.

  20. pavlina69 napsal:

    s osobním rozvojem se setkala asi před dvěma lety a velmi se mi líbila kniha “Bohatý táta,chudý táta”

    1. MadameBijou napsal:

      Tuhle knížku jsem poslouchala na internetu ve španělském znění. Ráda bych si ji ale sehnala v češtině. 🙂 Robert Kiyosaki je pro mě velmi zajímavý autor.

        1. MadameBijou napsal:

          Moc díky, už jsem dala podnět k narozeninám. 🙂

          1. MadameBijou napsal:

            Knížka objednána. 🙂

          2. radek napsal:

            ok, taky budu hlídat narozeniny-:)

          3. MadameBijou napsal:

            Jak už mám knížku doma. 🙂 Jen mám teď zase jinou půjčenou od kamarádky, takže první budu číst tu. Ta je od Libora Činky a jmenuje se Ovládněte svůj mozek. Už dlouho jsem ji chtěla.

      1. pavlina69 napsal:

        Je ještě druhý díl:”Bohatý bratr,chudá sestra”

        1. MadameBijou napsal:

          Díky, časem si ho taky pořídím. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *