MB se rozepsala, četl jsem, kam se článek hodí?
Nakonec jsem se rozhodl, že UPO je to pravé. Každému z nás může tato metoda něco dát.
Za svůj život jsem prošel spoustu různých povolání, učil se a akceptoval ověřené metody od různých autorů.
Kaizena jsem ještě nezkoušel.
Jsem totiž lenivý a když jsem si představil, že budu “odslaďovat” kávu až do hořka, “ubírat” si z tabulky čokolády, až mi zbyde jen alobal na pohled, co v něm bylo, nepůjdu do toho.
Při ostatních svých nešvarech popřemýšlím.
Třeba s tím běháním to vypadá dobře. U mě ale spíš langsam chození.
Admin.
METODA KAIZEN – ZATOČTE S LENOSTÍ
Stává se vám, že jste si usmysleli, že se konečně do něčeho pustíte a nedaří se vám to dodržet?
Místo toho, abyste konečně s činností začali, řeknete si, že když jste se tomu nevěnovali dosud, může to ještě chvíli počkat?
- nebo nevíte, kde vůbec začít a tak to zase odložíte na neurčito?
- trápí vás však výčitky svědomí, že jste se zase nikam neposunuli?
- třeba chcete konečně začít pravidelně běhat a shodit nějaké to kilo navíc?
- nebo již dlouho toužíte napsat knihu a nemůžete za celý den najít to správné odhodlání a čas?
- či jste si usmysleli, že začnete dříve vstávat a stále posunujete budík dopředu?
Je spousta činností, co lidé chtějí dělat, ale nemohou se k tomu z různých důvodů dostat.
Nemají čas, chybí jim to správné odhodlání nebo se jim prostě jenom nechce. Místo věčných výmluv, které k ničemu nevedou, vám mohu poradit jednu metodu, kterou využívám. A vlastně ji nevědomky znáte taky, jelikož vás provázela již v raných letech života.
Říká se jí metoda Kaizen a rozvíjela se v Japonsku. V čem spočívá?
Základ je ten, že se ke svým cílům posunujeme denně jen po velmi drobných krůčcích, které jsme schopni zvládnout, aniž bychom se museli do něčeho nutit.
V evropských zemích je tato metoda považována za vysoce neefektivní, protože tady věříme v to, že tak malé krůčky nám naše sny splnit nedokážou. No a proto se do všeho hrneme bez rozmyslu a narychlo, každý den si toho nabereme příliš mnoho a s vysněnou činností nakonec ve velmi brzké době skončíme.
Proč?
Jednoduše jsme to s naší aktivitou natolik přehnali, že jsme pak ztratili chuť v ní vůbec pokračovat.
Tak co je potom neefektivní?
U metody Kaizen si při provádění každodenních drobných krůčků vytváříte návyk, který je nutný k tomu, abyste se nakonec dostali k vysněnému cíli.
Uveďme si nyní několik příkladů.
Každý den si natočte budík o 1 minutu dozadu a nenásilně tak začnete dříve vstávat a získáte tak čas na něco, co vás baví.
To samé můžete využít u ukládání se do postele.
Pokud chcete pravidelně chodit běhat, nejdříve si vyzkoušejte po dobu několika dní se jen převléct do sportovního oblečení, nazujte boty a to je vše. Běh se zatím konat nebude. Postupně můžete po převlečení začít třeba minutu a více běhat doma na místě. Až si natolik na tuhle činnost zvyknete, můžete vyběhnout ven a tam běhat zpočátku třeba jen minutu, 5 či deset. Časem, pokud vytrváte, si vybudujete pravidelný návyk každodenního běhání, ze kterého budete mít radost a ne stres.
Když chcete přestat konzumovat nezdravá jídla, třeba hranolky, pokaždé nechte na talíři kousek. Nejdříve jednu, potom dvě hranolky a časem si uvědomíte, že ty hranolky vlastně ani jíst nemusíte. Místo toho pomalu navyšujte kousky ovoce a zeleniny, celozrnných výrobků a vaše tělo vám poděkuje.
Pokud máte rozmyšleno, o čem chcete psát vaši vysněnou knihu nebo e-book, tak můžete nejdříve psát denně ve stejnou dobu třeba jen jeden jediný řádek. Nebo třeba jen jedinou minutu. Postupně navyšujte a uvidíte, že to půjde a váš text bude jednou někomu prospěšný.
Já osobně využívám metodu Kaizen při budování návyku každodenního pití vody
Vždycky jsem pila za celý den sotva litr, max. litr a půl. A díky této metodě jsem se postupným přidáváním hrnků vody denně dopracovala až ke dvěma litrům. Mám ze sebe radost.
Metoda se dá využít i u učení. Já ji aplikovala při studiu francouzských slovíček z kartiček. Zatím na tom pracuji, ale návyk se pomalu, ale jistě, buduje a já se těším na to, až se dostanu mnohem dále.
Je něco, v čem byste tuto metodu mohli využít ve svém životě?
Vyzkoušíte ji?
Pokud ano, podělte se o tom se mnou v komentářích. MadamBijou
Tak tenhle článek mě fakt zaujal. O lenosti se v poslední době dost píše a nazývá se honosným jménem – prokrastinace – což vypadá skoro jako nějaká vážná nemoc. Za tímto slovem se ale opravdu skrývá naše oblíbená lenost, zkrátka odkládáme cokoliv na další a další den, až pak tu věc z nutnosti uděláme, ale je třeba značně nekvalitní. Zatímco když použijeme návod MB, každý den uděláme té práce kousek, to nás v podstatě nijak moc nezatíží a práci nakonec uděláme. Aniž bych metodu Kaizen znala, začala jsem takto dodržovat pitný režim. Ráno si udělám příslušný počet hrnků a sklenic vody v jakékoliv podobě (káva, čaj, voda, ředěný džus, Caro s mlékem), a to musím za den vypít, kdyby čert na koze jezdil. Z naší cukrárny mám naučené, že k turecké kávě musím vypít minimálně stejné množství vody (neb káva odvodňuje), což si touto metodou lehce splním. V zimě stejným způsobem využívám termosky.
Dalším mým problémem je úklid, tedy úklid čehokoliv; vzhledem k tomu, že se mi ohlásila kamarádka, že na nějaký den přijede, byla jsem postavena před těžký úkol, poklidit tak, aby to u mne aspoň vypadalo, že se uklízelo. Mám problémy se zády a jinými kusy těla, takže generální úklid během jednoho dne by mi přivodil aspoň tři dny v posteli, to už mám vyzkoušené, tak jsem si řekla, že po malých kouskách to nějak zvládnu. Mám celý den puštěnou televizi, sice jen jako zvukovou kulisu, ale přece jen zaznamenám reklamy. Při nich jsem se donutila zvednout od PC a šla třeba někde utřít prach, spláchnout dva tři kousky nádobí a zas k PC. Takhle jsem za týden svůj byteček poklidila docela obstojně a kamarádka se až divila, že mám naklizeno jak na Vánoce. Ani mi to nepřišlo, že jsem po těch maličkých kouscích uklidila tak dobře.
Před rokem jsem se zas rozhodla víc hýbat. Běhání či skákání mám od vědy zakázané, tak jsem si pořídila rotoped a zkoušela na něm “jezdit”, ale tak jsem si namohla svaly, že jsem to opět odležela. Dostala jsem nápad, že budu každý den jezdit jen pár minut a postupně přidávat až na těch 35, co doporučuje výrobce. A podařilo se, asi desátý den jsem už jela půl hodiny.
S jídlem už to mám horší, neb mi chutná všechno a vždycky. Už jsem zredukovala porce na malý talířek, ale ještě se dost často neudržím, abych si nepřidala. Tam mám jistě ještě rezervy, které ale musím nejdřív vymyslet a zpracovat do použitelné podoby. Nějaké hladovění u mne nepřichází v úvahu, to jsem pak schopná v jedenáct večer zbaštit cokoliv. Bohužel, žaludek se tomu nebrání, že by mi třeba bylo špatně nebo tak něco, to ne. Ale věřím, že se i k úpravě jídelníčku úspěšně probojuji a nad svými lepými kily zvítězím i díky metodě Kaizen.
Přeji, ať se Vám to podaří :-), já líná nejsem, co je potřeba, udělám hned, uklízím pravidelně, může k nám kdokoli kdykoli přijít, nádobí umývám taky hned, možná někdy mi zbude neumytý hrnek od kafe od večera. Nemám ráda “bordel”, nikdo u mě neuvidí žádné pohozené “hadry”, noviny atd….dnes jsem uklízela botník, vyhodila asi patery boty a pantofle, co vím, že nebudu už nosit, zrovna tohle jsem udělala i s oblečením a krásně jsem “provětrala” skříň :-). Mám vlastně vše hotovo a spíš si teď práci vymýšlím a hledám, co ještě udělat.
Tak to máte můj nehynoucí obdiv – já sice v poslední době neustále po chvilkách poklízím, jak mi zdraví dovolí, ale udržuji dle pana Horníčka – poměrný nepořádek, ze kterého se během chvíle dá udělat poměrný pořádek pro případ, že k vám přijde neočekávaná návštěva atd. atd. – je to úryvek z jeho Dobře utajených houslí, skvělá četba. A s tím jídlem, mám asi novou “nemoc” s neméně honosným názvem – nibling, což je ujídání, a to zcela určitě mám. Dřív se říkávalo, že jsme líné a prožrané, dneska prokrastinujeme a máme nibling.
No.. V první chvíli mě metoda nadchla. Pak jsem si uvědomila, jaký jsem lenochod a že bych to asi nedala. 😀 Buď něco udělám hned a nebo nikdy. A nebo rozdělám a nedodělám. :/ Teď máme práci venku, už vše dozrálo, vykvetlo, sklízíme si bylinky. A nějak ne a ne se dohrabat k tomu, udělat si přípravy na projekt. Budu ale muset, řekla jsem si, že do toho od nového roku půjdu, tak se chci pořádně připravit. Tak to zkusím touto metodou. Díky za novinku 🙂
metoda, jak je popsaná vypadá, že by měla bez potíží fungovat. v práci také máme metodu kaizen, ta ale spočívá ve vylepšování pracovního procesu. Protože pracovník, který něco dělá každý den, rozhodně ví líp, co se dá vylepšit, zrychlit nebo zefektivnit, než jeho nadřízený, který sedí u PC a o samotné práci ví jen obecně.