Velikonoční svátky prožívají lidé každý jinak, spíš na venkově s bohatou tradicí.

Na tyto svátky se určitě každý z nás těšíme. Konečně je zima za námi a je tu vytoužené jaro. Zvedne se nám nálada se slunečním dnem a teplem, budeme víc venku a užívat si pěkné dny, i když někdy deštivé. I to ale musí být, aby se příroda vzpamatovala a ukázala, co umí. Začal se ukazovat plevel a taky hodně olistění konvalinek. Těch tu budeme mít také hodně.

Zvyky se někde dodržují, někde méně. Těšíme se na pomlázku, ale i u nás třeba chodí méně koledníků, spíš ale větších dětí a ani o vejce nestojí, spíš o čokoládu a peníze. Naše holky chodí jen ke známým a příbuzným a oni zase k nám.

Velikonoce tu budou co by dup, tak popřemýšlíme, jaké dobroty nám ozdobí náš stůl.

Všude ve světě jsou na slavnostní tabuli různé pokrmy dle zvyklostí. U nás vede beránek, ozdobený čokoládovou polevou a hřbet posypaný třeba kokosem, na oči použité rozinky, zapíchnutá zelená větvička do tlamičky s červenou mašlí. Já kdysi použila místo očí lentilky, ale beránek byl dost vykulený a vypadal směšně. I tak se ale snědl a každý chtěl hlavu :-), mazanec, Jidáše, také nádivka, kde by neměly chybět kopřivy, nebo alespoň čerstvý špenát a bylinky, které se mají dávat i do polévky, například pažitku, řeřichu, šťovík, sedmikrásky, listy fialky.

Sváteční velikonoční tabuli by měly zdobit barvená vejce.

Mezi přírodní barvy určitě patří hlavně slupky z cibule, a hlavně barvit surovinami, které nám příroda přímo nabízí.

Červenou barvu – použijeme slupky šalotky.

Žlutou barvu – přidáme kurkumy, čaje, zázvoru nebo kmín.

Červenou až fialovou barvu – vejce potřeme čerstvou šťávou z červené řepy.

Zelenou barvu – poskytne špenát, rozmarýn i petržel.

Hnědou barvu – vejce ponoříme do odvaru z dubové kůry.

Některé ženy ještě i dnes dovedou vymalovat a vyškrábat krásně kraslice dle tradic v dané oblasti.

To je potom krása na to pohledět.

Ale i obyčejně zdobená vejce potěší nejedno oko a spolu s ostatním na stole vytváří to kouzlo Velikonoc.
Pokud máme na stole vázu s vrbovým proutím, zlatým deštěm či kočičkami, nemá náš stůl konkurenci a můžeme zasednout k hodování.
Aby se u nás všechno na stůl vešlo, musím ho rozložit na větší :-).

Ještě si povíme něco o dnech, které Velikonoce předcházejí.

V pondělí po Květné neděli začíná svatý týden.

Modré pondělí proto, že se v kostelích vyvěšovaly modré látky a také proto, že se o Modrém pondělí nepracovalo.

Šedivé úterý se uklízelo a vymetaly pavučiny.

Škaredá středa prý proto, že se Jidáš škaredil na Ježíše.

Zelený čtvrtek, že se Poslední večeře sestávala ze zelených bylin.

Velký pátek je dnem smutku na ukřižování Ježíše Krista. Tento den by se měl dodržovat půst.

Bílou sobotu se bílilo a uklízelo.

Neděle jako Hod boží se slaví Kristovo Zmrtvýchvstání.

O velikonočním pondělí chodí mládenci za děvčaty, aby je mohli vyšlehat pomlázkami a dostat za to výslužku v podobě malovaných vajec, různých sladkostí, a ti starší i něco ostřejšího.

Přeji Vám všem veselé velikonoční svátky plné jarní pohody s vašimi nejbližšími.