Hody hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný.

Rok s rokem se sešel a opět jsou tu Velikonoce. Podle různých názorů se jim nepřikládá taková významná událost jako Vánocům. Přesto mají svoji historii. Ráda bych vám alespoň okrajově zmínila jejich původ.

Velikonoce mají připomínat tak zvanou velkou noc, při které izraelský národ za dob Mojžíšových, vyšel z egyptského otroctví

Pro ně to byla veliká událost, která se spojovala s obětí beránka. Právě o Velikonocích měla každá izraelská rodina přinést beránka do chrámu a zabít jej. Jeho krev byla donesena k oltáři. Stažený beránek byl pak doma upečen na ohni a pojídán s nekvašeným chlebem a hořkými bylinami. Z této tradice zůstává pravděpodobně pečení beránka v dnešní podobě, jak je nám již známo.

Ovšem biblické dějiny se znovu přihlásily k Velikonocům v době ukřižování Ježíše Krista a jeho zmrtvýchvstání. Tím se Ježíš stal spojencem mezi Bohem a člověkem. A to je ten důvod, proč se Velikonoce považují za významný křesťanský svátek.

Pojďme si připomenout nějaké zvyky, které jsou spojené s jednotlivými dny

Škaredá středa – dle Bible byl právě v tento den Ježíš Kristus zrazen Jidášem. Podle tradic docházelo k vymetání komínů. Dále se říkalo, že když se v tento den budete mračit, budete se pak mračit každou středu po celý rok.

Zelený čtvrtek – podle Bible se v tento den konala poslední večeře Ježíše Krista. Také se naposledy rozezní zvony a jejich zvuk bude až do Bílé soboty nahrazen řehtačkami a klapačkami.
Hospodyně vstávaly velice brzo ráno. A vymetaly obydlí, aby se v domě nedržely blechy.
Kdo ráno posnídal pečivo namazané medem, byl chráněn před uštknutím hadů a vosími žihadly.

Hospodyně připravovaly zelené pokrmy, jako je hrách, špenát a zelí, to mělo člověku zaručit zdraví po celý rok.
Dále se pekli Jidáše – velikonoční kynuté pečivo – recept najdete zde

Velký pátek – tento den připomíná smrt Ježíše Krista. Proto je ve znamení smutku, ticha a rozjímání.
Na Velký pátek drží křesťané půst. Nesmělo se vůbec prát prádlo, protože bylo považováno, že místo do vody bylo namáčeno v Kristově krvi.

Bílá sobota – končí 40-ti denní půst a hospodyně začaly s pečením mazanců a beránků. Muži pletli pomlázky a dívky zdobily kraslice.

Velikonoční neděle – v tento den vstal Ježíš Kristus z mrtvých, proto je to pro křesťany jeden z nejvýznamnějších svátků celého roku.

Velikonoční pondělí – muži a chlapci vyráží po domácnostech a šlehají ženy a dívky pomlázkou z vrbového proutí. Muži musí pronášet při šlehání koledy. Pomlázka je symbolem zájmu mužů o ženy. Velikonoční vyšlehání zaručí každé dívce, aby po celý rok byla veselá, pilná a zdravá.

Jako odměnu dostávají zdobené vajíčko. To v mnoha kulturách znamená symbol plodnosti, života a vzkříšení.
V lidové tradici vznikl zvyk jej malovat.
Na mém  Blogu o vaření se dočteme něco o zdobení a přípravě vajec.

Musím ještě dodat, že se traduje, pokud je přestupný rok, tak je dovoleno, aby děvčata šupala chlapce. Ale ještě jsem se s tím nesetkala. Spíš mi přišlo, že si žádný mužský neodpustí vyšupnout ženskou, když to má oficiálně povoleno.

Občas se hoši i předhání, jak dlouhou a jak nazdobenou mají pomlázku, mám pro vás tip jak na to.

O Velikonocích se setkáváme ještě s dalšími symboly jako je třeba zajíček

Tato tradice je převzata z Německa. Je velice oblíbená, a to hlavně u dětí. Velikonoční zajíček totiž nosí dětem dárečky a sladkosti.  Ať už jsou to vajíčka klasická či čokoládová, nebo různé druhy bonbonů a dobrot. Děti pak hledají tyto ukryté poklady. Pamatuji si, jak mi babička schovávala něco nového na sebe, aby mě prý nepokakal J.

Hospodyně vystrojují domy různými dekoracemi a všechny se považují za symboly jara

Proto často vidíme s kuřátka, jehňátka, zajíčky, ale i se zelenými větvičky a květinky. Zkrátka dáme sbohem zimě a očekáváme jaro. Na e-shopu , kde nakupuji některé suroviny najdete nejen velikonoční vykrajovátka.

Další nápady a inspiraci na výzdobu a Velikonoční recepty můžete najít na  ZDE

Přeji všem krásné a pokojné Velikonoce. Petra