Druhým měsícem roku a zároveň nejkratším, je únor.

Začátek února bývá obvykle ještě se sněhem a mrazem, konec měsíce začne pomalu probouzet zahrady a se sluncem a tajícím sněhem se budou prodírat první poslové jara. Když je dost slunce, začínají se prodírat ven sněženky, krokusy, jehnědy na břízách, kočičky na jívách a nařezané první větvičky zlatého deště v teple domova rychle rozkvetou. Brzo nastane čas začít myslet na jarní práce na zahradě.

Ovocné stromy i okrasné dřeviny potřebují zkrátit dlouhé výhony, popřípadě proklestit. Abychom se zbavili škůdců, kteří přečkali zimu v kůře stromů, opláchneme je postřikem ještě dříve, než nasadí nové listy a pupeny.

Na záhony ještě nic vysévat nebudeme, venku je ještě zima, ale v bytě na předpěstování je čas tak akorát. Již v první polovině měsíce bychom měli vysévat z letniček třeba petúnie, hledíky a předpěstovat si salát, celer, brokolici, petrželku, majoránku, rajčata a papriky. My si takhle sami už několik let předpěstováváme právě rajčata a papriky. Máme je na okenním parapetu až do výsadby na záhon. Kolikrát rajčata takto dorostou skoro do půl metru. Je dobré tato semena napřed ponořit do vody o teplotě nejméně 16 °C, protože jsou to teplomilná semena a nejméně každý den vodu vyměnit. Jako výsevní substrát je nejvhodnější perlit, rostliny vytváří bohaté kořeny a výsev nelze přelít, přemokření je totiž hlavní příčinou neúspěchu při předpěstování. Mladé rostliny musíme přesadit po 14 dnech do sadbovačů, nebo stačí kelímky od jogurtů.
Také jednou týdně přihnojujeme Kristalonem Start. Na záhon vysazujeme v polovině května, až po ledových mužích (Pankrác, Servác, Bonifác – období mezi 12.-14. květnem), kdy podle pranostiky jsou poslední jarní mrazíky.

14. února také můžeme oslavit Den sv. Valentýna.

Valentýn je označován jako svátek lásky a zamilovaných. Tento den si partneři předávají dárky, květiny a sladkosti nejčastěji ve tvaru srdíčka.

Legenda praví, že se tento svátek slaví na počest kněze Valentina, který žil ve 3. století, a dle historických zdrojů měl i léčitelské schopnosti.

Údajně tajně oddával zamilované páry, kterým ve sňatku bylo bráněno. Císař Markus Aurelius Claudius, zvaný Germanicus * tehdy zrušil manželství, poněvadž nechtěl, aby muži zůstávali doma u svých žen a odešli raději bojovat za svého císaře. Kněz tak činil za jeho zády, a když se toto provalilo, byl zatčen a 14. 2. 269 popraven. Proto se na jeho počest tento den oslavuje jako svátek zamilovaných. Kořeny těchto oslav sahají do dávné minulosti a již v antickém Římě se tento den oslavovala bohyně Juno, ochránkyně rodiny a pastýřský bůh Lupercus, ochránce stáda před vlky.

Ti existovali už v pohanské mytologii a ženy už tenkrát ten den dostávaly květiny. Rozhodně tedy nejde o žádný nový nápad moderní doby.

Nové únorové tradice  byla obnovena v roce 1907 v podobě valentýnských přání, výrazněji se rozšířila až po roce 1989. V posledních letech vznikla i nová tradice tzv. valentýnských poutí, které nás zavedou na pražský Vyšehrad. V tamější bazilice jsou uchovávány ostatky sv. Valentina, a 14. února bývají vystaveny pro veřejnost.

Od té doby se však svátek stává spíše komerčním svátkem, kdy ze svátku svatého Valentýna mají profit více obchodníci, než sami zamilovaní.

* Germanicus překladem Germánský, bylo udělováno jako čestné příjmení římským vojevůdcům, kteří s úspěchem bojovali proti Germánům.