Během manželství se o peníze nestarala, po smrti muže na ni padly jeho dluhy

Mnohé ženy se nestarají o rodinné finance a hospodaření s penězi nechávají na svých partnerech. Až ztráta manžela některým z nich otevře oči, ovšem to už může být pozdě. Přesvědčila se o tom i mladá žena Tereza, která po smrti manžela musela urychleně řešit jeho statisícové dluhy.

Šestadvacetiletá Tereza, která se se svým příběhem svěřila redakci Práva, žila spokojeně s manželem a pětiletou dcerou. Manžel měl dobře placenou práci manažera ve vlastní firmě, mohl tak rodině zajistit pohodlný život. Tereza si nemusela dělat starost s penězi a starost o rodinný rozpočet nechala plně na svém manželovi. Na pokrytí běžných výdajů jí stačil příjem z jejího zaměstnání.

Nehoda, smrt manžela, těžké zranění dcery

Jednou o víkendu vyrazil manžel i s dcerou na hory, aby Tereza měla chvíli sama pro sebe. Při cestě zpátky jejich auto dostalo smyk a manžel při dopravní nehodě zemřel. Dcera utrpěla vážné zranění a musela být hospitalizována v nemocnici, kde podstoupila několik složitějších operací. Když se Tereza dozvěděla, co se stalo, psychicky se zhroutila a uzavřela se do sebe. Kvůli svému zdravotnímu stavu přišla i o práci.

Trvalo pár týdnů, než si uvědomila, že sice ztratila manžela, ale byla tu ještě dcera, kvůli které se musela vzchopit. Lékaři dívku propustili do domácí péče až po měsíci a půl, kde na ni už čekala Tereza, která si mezitím našla krátkodobou brigádu, aby mohla zaplatit alespoň nezbytné výdaje za léčbu dítěte.
Dědictví po manželovi: statisícové dluhy

Po návratu dcery z nemocnice přišla další rána, která oběma život značně zkomplikovala. Tereza totiž obdržela dopis, ze kterého se dozvěděla, že manžel ve svém podnikání nebyl tak úspěšný, jak se zdálo a své ženě zanechal dluh ve výši přes 200 tisíc korun.

Pro Terezu to byl naprostý šok, domnívala se, že manželovo podnikání bylo úspěšné a že ona i dcera jsou zajištěny. O stavu rodinných financí neměla vůbec žádný přehled. Postupně tak zjistila, že po manželovi jí zůstal téměř nulový zůstatek na společném účtu a statisícový dluh. Zpočátku se chtěla k manželovým závazkům postavit zády, ale hrozba exekucí na její dům ji vzpamatovala.

„Je to děsivé, když vám dluhy přerostou přes hlavu a vy nemáte na splátky. Navíc vychovávám sama dceru, což je kromě finančních nároků také velká psychická zátěž. Denně řeším, co by s ní bylo, kdybych to nezvládla a nebyla schopná se o ni postarat,“ svěřila se Právu Tereza.

„Skutečným rizikem pro paní Terezu by mohlo být odmítání skutečnosti, že se nyní bude muset postavit na vlastní nohy a nebude možné spoléhat na manželův příjem,“ uvedla Veronika Kuřinová ze společnosti Kruk, která spravuje pohledávky finančních ústavů a korporátních zákazníků.
Nová práce a splátkový kalendář

„Situace paní Terezy není jednoduchá, stejně jako situace dalších žen, které zůstaly na výchovu a zajištění dětí samy. Paní Tereza musí co nejrychleji pochopit svoji novou situaci a přeorientovat se na nový životní styl. To ji ochrání před špatnými finančními rozhodnutími, která by mohla přijímat, kdyby žila jako za manželství,“ doporučila Veronika Kuřinová.

V první řadě si Tereza musela najít práci a domluvit se se společností, která její dluh spravuje, na rozložení splátek, které ji budou minimálně zatěžovat a dovolí jí a její dceři žít normální život. „V žádném případě by paní Tereza neměla ignorovat dluh nebo si brát na jeho splacení další půjčky. Následky by mohly být devastující,“ doplnila Kuřinová.
Vedení rodinného rozpočtu

Na Terezu čeká nelehký úkol – bude se muset naučit se svými penězi hospodařit – tedy pravidelně vést rodinný rozpočet, aby získala přehled především o nutných výdajích, které ji každý měsíc čekají. Bohužel mnoha Čechům pravidelné sledování příjmů a výdajů domácnosti příliš blízké není. Podle průzkumu Era Poštovní spořitelny si detailně své příjmy a výdaje plánuje pouze necelá třetina lidí a přesný přehled o svých financích má pak méně než polovina Čechů. Zhruba třetina lidí si zapisuje, kolik vydělávají a za co utrácejí.

V budoucnu bude pro ni důležitá tvorba finanční rezervy pro situace, kdy bude potřeba urychleně řešit nenadálé problémy. Podle odborníků by měla krátkodobá rezerva odpovídat zhruba šestinásobku nezbytných měsíčních výdajů domácnosti.

Podle dostupných informací společnosti Kruk však zhruba tři z deseti domácností mají pro nenadálé výdaje finanční rezervu pouze na měsíc až týden, každá patnáctá domácnost dokonce na méně než týden a více než třetina na dva až tři měsíce.

Barbora Buřínská, Novinky, Právo