Lékořicové penderky, vzpomínka na mládí

Kdo nezná lékořicové pendreky, je ochuzen o velký zážitek

Od mládí jsem je vyhledával na různých poutích a slavnostech.  Co je to slavnost určitě znáte, není jich v současné době málo a občas od vás dostanu tip na výlet, kde se taková slavnost koná.
Je Nový rok 2019, posílejte informace z vašich místních novin a zpravodajů, třeba si k vám někdo udělá výlet. Pokud nebude informace o slavnosti zveřejněna zde, najdete ji třeba na magazínu Tipy na dovolenou.

Co je/byla klasická vesnická pouť

Dříve to byla jedna z velkých událostí na spoustě vesnic, kde se dodržovala tradice některých církevních svátků.

Pouť není jen “šaukle”, cukrová vata, turecký med a kolotoče.

Pouť jsem v dětství bral jako vyjímečný den plný zážitků.

Jeden z nevšedních zážitků byla jízda na “koníčkách”.

Jízdárna byla většinou kulatá ohrada, cca 5 metrů v průměru s dvěma až třemi poníky.

Pro dítě, zážitek k nezapomenutí, pokud jsem měl na hlavě čelenku, připadal jsem si jak indián a byl v sedmém nebi.

Lékořicové pendrekyLékořicové pendreky byly další z klasických pochoutek, které se na pouťi prodávaly. Černá, dlouhá tyčka, která měla zvláštní chuť.

V obchodech k dostání moc nebyly, socprc měl problémy s obyčejným čajem a zeleninou, natož aby bylo k dostání něco dobrého.

Abych jen nehanil, žvýkačky Pedro byly k dostání vždy a všude.

Jako dítě jsem si poutě užíval, rodina byla z vesnic v okolí Brna, tam bylo od července do srpna dost příležitostí.

Jako rodič jsem chtěl dětem dopřát tento zážitek a jezdil na poutě s nimi. Kolotoč za 5 Kč, autíčka za 10 Kč… klid, pohoda a veselí.

Dnešní pouť?

Kolotoče za 50 Kč, stánky s “heťký, ťlutí vám”, spodního prádla tam koupíte více než ve specializovaných prodejnách, ale ledová tříšť není v horku špatná. Pendreky jsou sice podobné původním, ale mě ovocné variace nechutnají. Mám prostě rád klasické lékořicové pendreky. Mám někde fotky z minulého roku na pouťi v Rosicích,  jak je najdu, doplním.

Závěr:

  • jestli je u vás ještě klasická pouť
  • pokud máte nějaká vlastní zážitky z pouťí
  • našli jste nějaké fotky z pouťí
  • máte nějakou vzpomínku na pouť

Napište.
Kdo bude pilný a snaživý, dostane malý dárek.

Třeba slevu v e-shopu CukrovinkyNej.cz

Lékořicové pendreky Pedro zde koupíte od 96 Kč za kilogram a já je mohu DOPORUČIT.
Koupil jsem si kilo pendreků a kilo medvídků. Bylo to před Mikulášem, ale já na něj nespoléhal 😀

Pskrob – foto došlo, díky, povedu v patrnosti 😀

Babičko – foto došlo, díky, vedu v patrnosti foto i vzpomínku:D

5 komentářů: „Lékořicové penderky, vzpomínka na mládí

  • 7.1.2019 (0:24)
    Permalink

    Poutě se u nás konají každý rok, navíc ještě se jezdí do okolí, třeba do Kojetic u Prahy, nebo na Říp. Holky se vždycky moc těší, tak chodí dvakrát – jednou s námi, podruhé s rodiči druhý den, tak si pouť vždy náležitě užijí. Pendreky se prodávají dobře, jak na pouti, tak jsou k dostání i v obchodě. Jo, lékořice, ta mi vždycky chutnala 😀 a tu chuť mám ráda dodnes. Nikolka má ráda ty ochucené, já ty tradiční. Posílám fotky.
    Na Matějskou pouť jsme jezdili my, když byly naše děti malé.

    Když se jde na pouť, musí být trochu nabitá peněženka :D, pražené mandle, pendreky, kokosové tyčinky a gumoví hadi se přece musí donést domů a taky srdce z pouti, které jsem už holkám “zakázala” kupovat. Mám už čtyři na poličce, sníst to nemůžeme, je to dost sladké a nebylo by to kam dát.
    Pouť se u nás koná každý rok, a jak je ještě nějaká poblíž, tak se tam rodiče holek taky hned přemístí 😀 . V sobotu chodí s dědou, v neděli s rodiči. Rády jezdí na ponících, na kolotoči, skáčou na gumě. Jednou v sobotu začalo pěkně pršet a místo toho, aby si pospíšily domů, tak prý že se půjdou schovat na autodrom, atrakci s elektrickými autíčky pro děti, a tam počkají, až pršet přestane. Ještě, že jsem dala dědovi dost peněz, jízdy na autíčkách si opravdu užily, jely každá 6x 😀 tak si to spočítejte …, ještě, že pak opravdu pršet přestalo. 😀

    Reagovat
  • 6.1.2019 (20:26)
    Permalink

    Za mládí jsme pendreky baštili, ale teď už mě to neláká. Na pouti si občas koupím cukrovou vatu a pražené mandle. Jako malá jsem si na každé pouti musela koupit “štěstí”. Vždycky jsem byla moc zvědavá, co tam najdu.

    Reagovat
  • 6.1.2019 (13:25)
    Permalink

    Pendreky jsem míval jako děcko moc rád, co jsme se jich namlsaly, teď si taky, ale málo kdy, koupím pendrek, ale fakt už není chuťově tak kvalitní, jako kdysi. Z poutí žádné fota bohužel nemám.

    Reagovat
  • 6.1.2019 (12:14)
    Permalink

    Klasická pout už u nás není,ale občas se vydám s vnučkou do Kravař na konci srpna je tam druhá největší pouť v republice hned po Matějské. Je tam spousta kolotočů atrakcí a stánků. Pošlu nějaké fotky emailem

    Reagovat
  • 6.1.2019 (11:46)
    Permalink

    Jo pendreky to bývávala chuťovka. Myslím, že ale dnešní pendreky už nemají takovou chuť jako mívaly dříve.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *