Jak moc se snažíte najít tu správnou cestu Vašeho života?

Jak moc chcete mít lepší život? Co pro to všechno vlastně děláte?

Pročtěte si pozorně následující příběh

Jeden mladý muž, nazveme jej John, měl menší farmu s ovcemi a skotem, ale jeho životní úroveň se mu nelíbila. Jednoho dne se u jeho dveří objevil muž středního věku, dále jen Steve a žádal o přenocování. John mu vyhověl, nachystal mu pokoj pro hosty a společně si večer sedli nad sklenkou dobré whisky a povídali si.

Steve mluvil o své cestě, byl zlatokopem a šel hledat bohatství

Povídal Johnovi o bohatství, jaké si ani neuměl představit. Zmíněné bohatství se prý ukrývá ve zlatě a je ho dost pro všechny, kteří se jej rozhodnou hledat. Riziko není a neexistuje. Každý uspěje. Ráno se rozloučili a Steve šel dál svou cestou.

Za pár dnů měl John jasno

Prodal svou farmu, nakoupil nejlepší vybavení pro zlatokopy a vydal se hledat zlato. Uběhlo deset let a z Johna byl zarostlý pán, který měl pár zrnek zlata a do kapsy hluboko.

V tu dobu se na bývalé Johnově farmě u nového majitele zastavil kolemjdoucí

Dal se s novým majitelem do řeči a povídali si velmi dlouho. V jednu chvíli se však kolemjdoucí zarazil a zahleděl se na kameny velikosti pěsti, který mi měl farmář vyzdobený vchod u domu. Po chvíli mlčení ze sebe konečně dostal pár slov. ,, Co je to za kameny? ´´ ptá se. Farmář odpovídá jako by nic: ,, Kameny, které jsem našel za domem v potoce. ´´ Kolemjdoucí propadne srdečnému smíchu. ,, Pane, vždyť vy máte za domem diamantovou žílu. ´´

Tento příběh jasně ukazuje, jak hledáme štěstí a bohatství všude možně jen ne sami u sebe. Přitom to nejdražší co pro vás může být, jste právě vy sami. Vaše myšlení a pracovitost Vvs může vynést na vrchol.

Je to o rozhodnutí, zda je člověk připraven nést za sebe zodpovědnost, nebo bude jen dál brblat jak je k němu život bezohledný, ale nechá si to líbit. Mazi

Jak se rozhodnete vy?

Úvahu napsal nový uživatel Mazi. Admin publikoval.

39 komentářů u „Kde je to mé štěstí?“

  1. Evik napsal:

    Něco na tom určitě bude! =)

  2. jmckvak napsal:

    Krásně a výstižně napsáno.. Honíme se za penězi, které pořád budou, ale my ne.. Přitom to největší bohatství máme přímo před nosem – naše rodina, děti, přátelé.. To je mnohdy cennější než všechny poklady světa.. Bohužel člověk je tvor malicherný a hrabivý a tohle si uvědomí většinou až když je pozdě.. Tak si užívejme života a když už je něco nasysleno, udělejme si radost.. Ta, láska a štěstí bližních jsou k nezaplacení..

  3. evca napsal:

    pro mě je štěstí,když je člověk zdraví

  4. babicka11 napsal:

    Tento příběh znám, kdysi mi přišel emailem. Štěstí není o penězích, i když jsou v životě potřeba, ale není třeba jich příliš. Vím o rodině, kde vyhráli docela slušnou sumu, koupili si všechno co chtěli a stejně spolu nezůstali. Měli všechno hned a na nic se už netěšili a hledali štěstí u jiného partnera. Nám stačí ke štěstí to, co máme, i když sportku sázím taky – stejná čísla už asi 40 let a kromě pár těch nejmenších výher – nic. Jo, dávat si to kasičky – taky by to byla slušná částka :-).

  5. pavlina69 napsal:

    štěstí, co je štěstí muška jenom zlatá……
    Moje štěstí jsou tři zdravé děti a kouzelná vnučka

  6. blaju napsal:

    Pravdivý příběh, štěstí je už to, že jsme se narodili, každý v sobě nosí své štěstí , teď jen záleží jak s ním naloží a co je pro něho důležité.

  7. bobalka napsal:

    Ono to je o přístupu k životu, každý člověk má jiný náhled na štěstí. Optimista je šťastný z mála a pesimista vidí vše špatně i když má třeba důvod ke štěstí. Já vždycky viděla vše v lepším světle a můj tatínek mi říkával, ať si sundám ty růžové brýle, ale já si je nechala celý život a jsem tomu ráda.

  8. Benula napsal:

    Důležité je, aby se člověk dokázal cítit šťastný.

  9. lgku990 napsal:

    Já nemám za domem ani před domem diamantovou žílu, ale mám doma zlatou manželku.

  10. Kavon napsal:

    Najväčšie bohatstvo je v deťoch.

    1. radek napsal:

      svatá pravda.

  11. anddy napsal:

    Štěstí asi opravdu vidí každý v něčem jiném… já třeba lituji lidi, kteří ho vidí v bohatství…Pro mě je štěstí to, že jsem já i mí blízcí zdraví, mám kde bydlet, mám co jíst a mám kolem sebe lidi které mám ráda a kteří mají doufám rádi mě…to ostatní už není tak důležité

  12. coolnet napsal:

    bez ohledu na prachy a radoby lezeni po “žebřiku” ,by měly lidé hlavně ŽÍT

    letet za “karierou” a pod. v mladi je ponekud …. ,nezapominejte,ze urcitem veku uz si zivota moc neuzijete.

    Samozrejme,ze sve hodnoty prehodnotim hned co vyhraju ve sportce 😀 😀 😀

    1. radek napsal:

      přeji, ať to co nejdřív ve sportce vyjde 😀

  13. Odalv napsal:

    Zaujímavý a pravdivý príbeh.

  14. Rojak napsal:

    Myslím si, že člověk nenachází štěstí v bohatství, protože peníze, které potom má ho jenom kazí a navíc tím hodně ztrácí. Štěstí a bohatství nacházíme spíš ve zdraví a bohatství v tom co máme okolo sebe, rodinu, děti, přátele a celkovou spokojenost. V tom co se potom, jak to sledujeme děje okolo nás a ve světě myslím žádné štěstí není.

  15. jaru napsal:

    člověk stále přehodnocuje své názory

  16. babka napsal:

    Když jsem byla mladá, tak jsem si říkala: Co mi chybí ke štěstí – jen peníze. Vdala jsem se a narodila se mi postižená dcera. A priority se změnily aniž bych o tom nějak uvažovala. Ne peníze ale úspěšná operace, ne dovolená v zahraničí ale malé pokroky v zdravotním stavu a pod. – tak to od té doby bylo, je a bude moje štěstí. Člověk si to neuvědomí, často říká – hlavně hodně zdraví ale teprve až se ho týká osobně, tak pak teprve to pochopí.

  17. Mazi napsal:

    Velmi často čtu, že ty nejlepší nápady jsou na hřbitově. Bohužel, je to pravda. Kolik lidí už promarnilo svůj čas tady na Zemi nic neděláním. Nebo chodili do práce, která je nebavila, protože nevěřili, že jsou něčím výjimeční. Nic se však nezměnilo, i dnes jsou lidé znudění životem a tím co dělají. Jejich útěchou je víkend a u někoho víkend s rodinou. Jaké můžou být jejich děti? Když vidí celý život nářek a pláč nad životem. Jsme ovlivněni lidmi kolem nás. Záchrana je však jen a pouze v naší hlavě. My musíme něco změnit, ne rodiče, ne přátelé, ale Mi.

  18. matylda napsal:

    Velice pravdivý příběh. Ono jít štěstí naproti neznamená jen jít ho hledat do světa. Každý ho máme možnost najít někde jinde. Jeden doma na zahradě, druhý někde ve světě, třetí v sousední vesnici. Já sama jsem zjistila, že musím více věřit své intuici. Rozumové zdůvodnění toho, co mám udělat, se většinou ukázalo chybné. Ale každý to máme možná jinak. 🙂

    1. Mazi napsal:

      rozum říká jedno a srdce/intuice něco jiné, je na každém z nás podle čeho se rozhodne. Já osobně také věřím více svému srdci, protože to je nebojácné a plné odhodlání a chuti do života. Rozum je plný strachu. Aspoň u mě to tak je.

      reakce na babička11
      Měla jste úžasnou možnost sledovat příklad, kdy lidé, kteří nabyli velkého majetku bez práce, tak s ním zacházeli velmi neuvážlivě. Koupit si rychle po všechno po čem sem kdy toužil je chyba, k ničemu jinému to vést nemohlo. Protože koupili jen pasivum, které jim přerostlo přes hlavu. Lidé, kteří nabudou velkého majetku z ničeho nic a náhodou o něj, bez potřebných informací, zase rychle přijdou.

      reakce na Rojak
      Musím říci, že jsem trošku jiného názoru. Peníze člověka nezkazí, pouze ukážou jeho pravou tvář. To jaký opravdu je. A proč? Je to jednoduché. Když má takový majetek, že neví co s ním, tak se ukáže buď jeho velkodušnost, pokora, láska k bližnímu, nebo sobectví,pýcha a další vlastnosti, které se skrývají v hloubi duše každého z nás. A tak je to se vším čeho má člověk nadbytek.

      reakce na Jaru
      Ale musí mít své cíle podle kterých své názory přehodnotí… Přehodnocovat názory podle názoru ostatních je zbytečné. Můj názor 🙂

      reakce na MadameBijou.
      Máte pravdu. ale nikdo ty životy již nevrátí. Teď jsme tu my a život každého z nás a každý z nás má možnost svůj život prožít co nejlépe. TAK DO TOHO!

  19. MadameBijou napsal:

    Hodně výstižné. Kéž by si právě toto lidi uvědomovali, bylo by na světě lépe. Já osobně jsem za to, že člověk má jít svému štěstí naproti a ne jen doufat, že si na něj možná jednou sedne. Většinou to tak stejně nebude. Je škoda všech těch promarněných nešťastných životů, které mohli být prožity lépe.

  20. Ivona napsal:

    Bez komentáře, není co dodat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *