Setkáváme se u našeho dalšího pokračování dialogu s mladou ženou, která se rozhodla pracovat v cizině, aby poznala více kulturu země. V předešlém rozhovoru nám prozradila, že její plány se trochu pozměnily a nás zajímá  jak to bylo dál. Také se chceme něco  dozvědět o místních zvycích.

Náš předešlý rozhovor skočil tak hezky romanticky a to svatbou. Určitě to byla pro Tebe životní změna, jak  jsi se s ní vyrovnala?

Tak samozřejmě změn přišlo několik.
Musela jsem opustit rodinu, u které jsem bydlela. Najít si novou práci se stabilnějším příjmem a nejlépe v místě nového bydliště. Asi tou největší změnou byl náš společný život. Nejprve jsme bydleli jakoby v podnájmu a tak jsme si hledali něco jiného. Povedlo se nám najít malý byteček za rozumný pronájem ve městě Woking.

Je to malé městečko a spíš je zaměřené na kanceláře a průmyslovou síť.
Velké podniky tu mají spoustu svých kanceláří, tak se tu moc nesetkáte s markety nebo nějakým rušným životem. Je to poměrně klidná čtvrť a také nejlevnější část od Londýna. Jsme asi tak zhruba 34 mil, což je v přepočtu okolo 55km od Londýna. Máme tu 1 frekventovanou železniční síť – což bývá nejčastější dopravní prostředek. Také se s ním dopravíte všude.  A od nás do Londýna jedete přibližně 25 minut. Takže i na letiště máte poměrně dobré spojení.

U nás asi největší zajímavostí je to, že kousek za městem je světově uznávaná automobilka McLaren. Milovníkům závodních aut to dál ani rozebírat nemusím, co se tu vyrábí.

Jak je to třeba s kriminalitou v této oblasti

My bydlíme spíš k centru, tak tyto věci nějak nevnímáme. A hlavně je tu podstatný rozdíl mezi Velkou Británií a Českou republikou. Tady mají policisté daleko větší postavení a také velký respekt. Každý rozumný občan se opravdu nechce dostat do problému s policií. Což je zase výhodou právě na bezpečnost země.

Našla jsi práci v místě bydliště

Tak to se mi moc nepovedlo. Bohužel, jak tu není moc příležitostí, tak i já musela hledat práci jinde.
Ale zase jak je vše propojené tratí, tak jedu jen 10 minut vlakem, což není žádná katastrofa.

Co děláš za práci

kávaPracuji v malé kavárničce jako kávový barista. Převážně podáváme kávu s různými obrázky (malby do kávy), zákusek, saláty s bagetkou nebo lehké sendviče.

Pracuji na směny, podle potřeby a dostávám plat okolo 1 100 liber za měsíc. Práce mě baví a hlavně jsem za ni vděčná.

Co vím, tak tvůj nebo váš původní plán nebyl jít pracovat

Tak to je pravda, chtěli jsme se vzít a jít studovat na dva roky do Austrálie. Původně jsme chtěli ještě před svatbou, ale náklady na školu a pobyt by se nám prodražili. Jako manželé by se nám náklady snížily o 50%. Tak to nebylo tak těžké rozhodnutí.

Proč jste to vzdali

Tak to je zamotané.
Všechno už jsme měli vyřízené i přijetí na školu, ale ještě jsme museli zařídit víza. U Adama nebyl žádný problém, jenomže já jsem z České republiky a po mě bylo požadováno, že musím doložit nějakým způsobem, nejlépe účet, na kterém budu mít určitý finanční obnos, jinak mě nepustí. Bohužel ten menší obnos měl být ve výši, podle našeho přepočtu přes milion Kč. Byla jsem nejdříve naštvaná a nechápala proč.

Vysvětlení bylo prosté

Česká republika je známá tím, že žije z dávek a já musím prokázat, že mám dostatečný obnos na to, abych tam mohla studovat a po zemi nepožadovala žádné podpory.
Adam to mít nemusel, protože Britové jsou známí tím, že se uživí z vlastních sil a zdrojů.

Tak to je smutné a co dál

Tak je to život. Člověk si něco naplánuje, ale pak se to změní. Doma mě naučili, že se nemám nikdy vzdávat, tak to přece neodpískám. Uvidíme. V první řadě mě chybí asi jen 2 roky do získání britské příslušnosti. Chci si o ni požádat, protože pak se na mě budou vztahovat i jiné výhody této země. A co dál? Jak říkám uvidíme J.

Mě by teď tak trochu zajímalo, jaké jsou třeba v Anglii zvyky

Můžeš nám něco o tom povědět?
Tak my máme podobné svátky jako v České republice, jen se to tak moc neslaví. Spíš se využívají k tomu, že je rodina pohromadě.

Na Valentýna se dává kytička jako pozornost. Velikonoce – East egg hunt – tady neprobíhá žádné barvení vajec a šlehání pomlázkou, ale dospěláci schovají na zahradě čokoládová vejce a dětičky je hledají. Také v této době lidé z 90% jdou do kostela si připomenout zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Vánoce se neslaví 24.prosince, ale začínají 25.12. Rodina se schází a peče se krůta a jsou všichni tak spolu.

26.prosince je „boxing day“. Dětičky hledají dárečky. A samozřejmě existuje i zde půlnoční mše, zase na připomenutí narození Ježíše Krista.

Odlišností je svátek Hallowen, kdy se děti převlečou za strašidelné masky a večer klepou na dveře a dostávají sladkosti. Tento svátek je ale kopírovaný z Ameriky.

Zvláštností je, že je zde opravdu široká síť bank a tak tu mají stanovené dny, tak zvané svátky práce „Bank holiday“, kdy jsou všechny banky zavřené a mají prodloužený víkend.

Co se týče zvyků, tak mezi ně patří i to, že žena nesmí sundat zásnubní prstýnek, tak pak musí nosit oba dva – zásnubní i snubní.

A v neděli je čas vyhrazený pro setkání členů rodiny. Tráví spolu pokud možno celý den. V některých rodinách funguje i to, že manželé si jednou týdně nebo měsíčně udělají večer jen pro sebe, jdou na večeři nebo do kina. Zkrátka ten večer existují jen pro sebe.

Máte třeba ještě nějaké zvyky co stojí za pozastavení

Ano, myslím, že je tu další taková tradice, že děti musí do školy nosit uniformy a každá škola má svoji.

Chlapci nosí: kalhoty, sako, košili, kravatu a černé boty

Děvčata nosí: sukni nebo kalhoty, košili, sako, kravatu a černé střevíčky.

Podle školy se pak liší v barvě nebo ve znaku. Uniformy si rodiče musí koupit.  Je to něco podobného,  jako když u nás se na konci roku dělá burza učebnic, tak tady se prodávají a kupují uniformy. Jinak si je mohou za plnou částku odkoupit od školy.

Tady by někoho mohla zaujmout i školní docházka. Děti jdou do školy již od 4 let. Začínají od 9 hodin a končí v 15 hodin.

A ještě jsem zapomněla na jednu důležitou věc.  V Anglii si dost zakládají na tom, aby lidé vlastnili bankovní účty. Zase na druhou stranu, pokud takový účet máte, jste důvěryhodnou osobou. Snadněji seženete zaměstnání, dostanete úvěr, smlouvy na telefon, je to doklad o bydlení, zkrátka vaše taková vizitka.

Nyní probíhá ve Velké Británii velká sláva

Ano.   Nedávno naše královna Alžběta II. oslavila krásných 90 let. Až do června s ní bude slavit celá Anglie. Myslím, že má naplánováno mnoho věcí, včetně různých přehlídek. Ale předpokládám, že toho jsou plná média a tisk, že o všem budete vědět.

Řekni mi, nestýská se Ti po domově

Určitě, ale já jsem s rodinou neustále v kontaktu. Přes skype, what´s up, facebook, takže mi to ani nepřijde.

Jsi šťastná? Nelituješ, že Ti nevyšly tvé plány

Jsem a moc. Je jasné, že vždycky se najdou nějaké slabiny. Je tu stále zima, velmi draho, ale nelituji.

Máš nějaké plány do budoucnosti

Tak plány jsou, ale jak vidíte, ty se mohou změnit. Chtěla bych získat britské občanství. Pak plánujeme možnost se odstěhovat do Ameriky nebo Kanady. Samozřejmě založit rodinu a být šťastni až do konce našeho života.

Děkujeme za rozhovor a ještě se těšíme na nějaké specialitky z britské kuchyně. Přejeme ti hodně štěstí.

21 komentářů u „Jak se žije v Anglii – třetí část“

  1. Ryba napsal:

    Rád bych v budoucnu poprosil o článek Jak se žije v Anglii – po BREXITU. Bude zajímavé sledovat, zda došlo k nějakým výrazným změnám u běžné populace.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *