Dovolím si napsat, že v dnešní době mít děti je docela přepych.
Styl života každého z nás a také zodpovědnost, zda je schopen zajistit pro své dítě vše potřebné, zajistit podmínky pro jeho výchovu, určitě není jednoduchá věc. Všechno je drahé, třeba začnu s narozením, se školkou, poté školní pomůcky, škola v přírodě, návštěvy divadla, výlety …
Dřív měli lidé sociální jistoty, nemuseli se bát založit rodinu, bydlení lépe zajištěno, stačilo např. se upsat podniku na 10 let a dostali byt (a nejen to, nebyla taková fluktuace a dostávaly se i odměny za odpracovaná léta), různé výhody, např. novomanželská půjčka a ještě odměna – odečtení určité částky za narozené dítě, o práci se nemuseli bát. Pokud tyto podmínky pro rodiče nejsou zajištěny, budou se více obávat mít děti.
Málokdo bude zakládat rodinu, pokud má dluhy, nemá práci, a tudíž neví, jak je splácet
Nová doba učí lidi starat se o sebe sami, také se hodně honí za kariérou a na děti je čas až v pozdním věku.
Úspěšná kariéra ale není to, co dělá lidi šťastné, i když si to nepřipouští
Život bez dětí je smutný a hrozně fádní. Mělo by se jich rodit více, vždy se přece říkalo, jedno dítě za tatínka, druhé za maminku a třetí pro společnost, abychom měli budoucnost. Hodně partnerů se ani do svatby nežene, opět trend moderní doby, prý přežitek. My starší to ale vidíme jinak, je to naše kulturní tradice. Je přece jednodušší se rozejít „bez papírů“, i když rozvodů je také dost. Je to ale přece jen složitější, a pokud jsou děti, hned vás určitě nerozvedou. Pokud jde potom o střídavou péči, myslím, že pro dítě to dobré není, obzvlášť když je mezi rodiči velká vzdálenost v bydlení a dítě střídá školu (znám takový případ).
Pokud by stát dal lidem větší jistoty, určitě by dětí bylo víc
Člověk pak vidí svět jinýma očima, je to smysl života, naplnění vztahu, na stáří není sám, i když to také pravda být nemusí. Sama může zůstat i žena, která má dětí víc, ať už bydlí daleko, nebo se rozešli ve zlém.
Pokud ale člověk dostal ten dar, měl by dát život někomu dalšímu, ale jen s láskou, když tu potřebu necítí, tak snad opravdu radši ne.
Pro nás jsou děti vším, teď už i vnoučata, neumíme si představit život bez jejich úsměvu, když jsou zde, jde všechno stranou. Věnujeme jim veškerý čas, protože nás naplňují radostí a spokojeností.
Co Vy a Váš názor? babička11.
Deti su radost ale aj starosti. Kazdy clovek chce mat deti skor ci neskor
Zatial nemam deticky ale v buducnosti urcite planujem
Nikdy jsem netoužil stát se otcem a nedojde k tomu! Někdo k tomu prostě vztah nemá a nezíská ho. Život s dětmi i bez dětí se dá prožít úplně stejně plnohodnotně.
Krásně jste to napsala ,babičko11. Opravdu jinak nelze než s tím souhlasit.
V jakékoliv době znamenalo mít dítě obrovskou zodpovědnost. Nejen za jejich výchovu, ale i kvalitního sociálního základu. V dnešní době si musí člověk i dobře rozmyslet, kolik dětí vlastně mít. Raději jedno a dát mu vše, co potřebuje.
Jsem dvojnásobná babička. Ne příliš stará, ale už pomýšlím na důchod. Letos jsem odešla předčasně z práce a nyní se věnuji svým vnučkám dokud jsou malé. Teď chodí do školky. Nyní se učí základy života. Teď potřebují tu největší lásku. Až budou o desítku let starší, nebudou mít čas na babičku a ona zase nebude mít už tu trpělivost prřo ně. Prostě si užívám toho jejich nejkrásnějšího životního období.
Dnešní život se snad ani nedá srovnávat, jen když si vzpomenu jak moje děti studovaly na vysokých školách, každou neděli jezdily s batohem plným jídla, aby ve světě moc neutratili, protože jsme na to neměli. Koleje byly za babku, dnes je všechno jiné.