Vzteká se vám dítě, jak na to reagujete, jak postupujete?

Vůbec netuším, čím to může být, jestli výchovou, nebo tou dnešní dobou. V poslední době je dost časté vztekáni u dětí.

Bohužel i já jsem byla svědkem u kamarádek když jse jim začalo jejích dítě vztekat a opravdu to nebyl pěkný pohled. Co je nejhorší už to zkoušela i naše dcera.

A proto mi to nedalo, hledala jsem různé články co s tím dělat a jaká je příčina. Článků je opravdu spousta. Odůvodnění jsem pořádně nenašla, spíš jen že si tím dítě určuje svou sebedůvěru.
Já si myslím, že to způsobu je i dnešní životní styl u dětí. Dítě neumí pořádně ani mluvit nebo chodit ale hlavně že už má v ruce telefon nebo tablet. Na kterém už umí zapnout hru, pohádku a podobně. Koukali jste se vy osobně někdy se svým dítětem na některé pohádky?
Já občas ano a nestačím se divit! Opravdu co v těch pohádkách je. Jak se začne holčička vztekat, protože nedostala, co chtěla atd…

Při mém bádání jsem narazila i na různé způsoby jak se při těchto aférách k dítěti chovat. Například na něho nekřičet, nenadávat mu… Prostě počkat až se uklidní a pak ho obejmout?
To mi přijde jako naprostá hloupost. Podle mě se musí dítěti dát jasně najevo, že rodičem jste tu VY.  A vás má poslouchat. Nevidím důvod, proč bych při tomhle  měla dítě obejmout a ještě ho snad pochválit, ne?

Když jsem byla já v tomhle věku vůbec si nevybavuji, že bych tohle někdy dělala ani u svých kamarádů. Tak proč teď je to tak běžné? Normálně jsem dostala po zadku a bylo.

Proto i já praktikuji to, co pomáhalo na mě.

Když se naše dcera začala takhle vztekat, klidným hlasem jsem se ji zeptala co se děje ať mi to vysvětlí.  Když mi to neuměla, vysvětli a vztekala se dál bez důvodu, prostě jsem ji poslala do pokoje, že na ní nikdo není zvědavý a až se uklidní, ať přijde.

Podle mého když začnete dítě uklidňovat a konejšit si na to zvykne a začne toho naopak zneužívat. Děti se takové věci učí opravdu velice rychle a jsou na to velmi mazané.
Naše dcera přišla na to, že když něco provede a pak přijde a řekne, že ji to mrzí a už nebude zlobit tak je vše ok. Ano je to opravdu moc hezké, jenomže to už není myšleno vážně. Dcera to řekne, ale za pár minut začne dělat to samé, kvůli čemu jsem nadávala.

Proto bych neustupovala.

Dnešní doba je opravdu zvláštní. Rodiče jsou hodně v práci a na děti nemají tolik času, proto jim tak ustupuji a děti se chovají, jak se chovají.
Určitě není pěkný pohled na dítě, které začne křičet, kope nohama anebo se válí po zemi…

Zajímalo by mě, co na tohle říkáte vy a jaké vy na to máte rady, triky.

Výběr z článku
Publikováno
Hlavní a podstatné
Rada a tipů je mnoho, přidejte svoje

Jak bude reklama vypadat?
-
Zde můžete mít reklamu napořád za 80 Kč
Zobrazit formulář pro nákup

7 komentářů

  1. Souhlasím s Rojakem. Malé dítě se neumí ovládat a vysvětlováním se nic nezpraví.

  2. Myslím si, že dítě není pejsek, aby poslouchalo na povely, já se svými dětmi byla spíš jako jejich kamarádka, zrovna tak, jako moje mamka byla se mnou. Vyplatilo se to, jsme “kamarádi” dodnes a nemohu si na ně stěžovat ani v nejmenším. Slovo musíš děti nerady slyší, ale jde to přece říct jinak …

  3. Zajímavé názory, ja myslím nepolevovat ať díétě vi kdo je tady dospělý a koho musí poslouchat. Když tohle uděla doma tak to nikdo nevidí a je to jen v okruhu rodiny ale když tohle uděla někde venku, v obchodě. Já bych se asi hanbou propadla!

  4. Vnučka se nikdy nevztekala, jen se občas urazí ale když si jí všímám a mluvím s ní tak ji to brzo přejde

  5. Dítě, které se vzteká, má vždycky důvod, i když si dospělí myslí, že žádný důvod nemá. Naše Nikolka se sice nevzteká, ale udělá tak naštvaný obličej, že se člověk až diví. A stačí i to, že zrovna nevyhraje v Člověče nezlob se. Terezce nevadí, když prohraje, ale zase chce třeba jiné oblečení, než jí chci dát. Ale je spíš lítostivá, tak jí vysvětlím, proč dnes dlouhý rukáv, že je chladno. No a když si postaví holky hlavu, tak zavedu řeč jinam. Třeba to, jestli se mnou chtějí něco uvařit nebo upéct. To zabírá. Aby se válely po zemi, nebo kopaly nohama kolem sebe, tak to neznáme, ani tady, ani doma. A taky pomáhá, když řeknu – pojď ke mně, já ti něco ukážu :-)Taky holky dost často objímám a říkám, že jsem ráda, že je mám. Obě mi taky řekly, že mě mají rády…..podle mě jde všechno vyřešit v klidu, bez křiku, bez nadávání, bez dávání na zadek, to už vůbec ne. Myslím, že to chce se dětem víc věnovat, a to nejen když chceme my, ale hlavně, když chtějí ony samy.

  6. Já, když jsem byl nedávno, před desítkami let, malý, tak jsem taky hodně trucoval a to způsobem, že jsem se vztekal, mlátil jsem rukama i nohama o zem, někdy mi rodiče jednu ubalily a někdy nechali vyvztekat, až jsem se uklidnil, anebo únavou usnul.

  7. U malých dětí do vysvětlováním nic nespravíte. To si myslíme jen my, dospělí, že to takhle funguje. Malé děti fungují na bázi prožívání a emocí. Určitě je dobré zajít se poradit za dětským psychologem, který pracuje v místě vašeho bydliště.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *