Historie Velikonoc je velice dlouhá.

Dřív bylo toto období vítáním jarního slunovratu, později se přeměnily na oslavy znovuzrození Ježíše Krista, dnes jsou hlavně u nás, společenskou událostí. Původní nejdůležitější symbol Velikonoc je kříž a svíce. Peče se beránek, zajíček, mazanec, barví se vajíčka, chodí se hodovat a měli bychom si taky pořídit něco nového, aby nás tzv. „nepokakal beránek“.

Velikonoce mají pro církev mnohem víc, než symbolický význam.

Křesťanská církev má Velikonoce spojené se smrtí a vzkříšením Ježíše Krista, katolická zasvětila Bílou sobotu Boží Panně Marii.

Velikonoce vrcholí slavností Vzkříšení a velký význam mají obřady svěcení.
Pro evangelíky je základem Velikonoc Večeře páně a Velký pátek spojený s bohoslužbou.

Říká se – jiný kraj, jiný mrav. A platí to i o Velikonocích.

Pojďme si říct, jak se slaví jinde ve světě.

Na Slovensku je tradicí polévání vodou a korbáč (pomlázka). V pondělí chodí chlapci po domácnostech a polévají či „vyplácí“ ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Dostávají také vejce, peněžitou odměnu a mnohdy i sklenku dobrého moku. Polévání se používá převážně na východě Slovenska.

Při oslavách v Itálii vyrážejí celé rodiny za město uspořádat pikniky, aby oslavily návrat jara a teplého počasí. Také navštěvují přímo v Římě bohoslužby. Tradiční malovaná vajíčka vždy požehná kněz.  Pečou se moučníky z kynutého těsta, hlavně ve tvaru holoubků, zdobené mandlemi. K snídani se podává slaný koláč.

V Anglii mají trochu jinou tradici, razí se zvláštní mince pro tuto příležitost, které se staly ceněnou sběratelskou raritou. Na Zelený čtvrtek královna Alžběta II. obdarovává každý rok o jednu osobu více, než v roce minulém. I když se to zvyk symbolický, stal se tradicí již od 15. století. Jsou také oblíbeny velikonoční průvody. Začíná se masopustním úterkem, který je známý jako palačinkový den. Jedná se o závod s pánví, na které je nutno udržet palačinku. Jinak jsou na trhu i kraslice z čokolády, různě zdobené i pozlacené. Ve školách se nosí velikonoční klobouky. Pomlázky v Británii nejsou známé a berou tuto tradici za násilnou. K jídlu se podává jehněčí pečeně se sladkými bramborami.

V Německu se děti těší na hledání různých sladkostí, čokoládových vajec, velikonočního zajíčka, kohouta, lišky, taky i čápa, kdy přitom užijí hodně legrace. Tradičním moučníkem bývá štola.  Ve městech se na náměstích konají velikonoční trhy s bohatě ozdobenými kašnami spousty malovaných vajec, nebo i velikonoční strom se zavěšenými vajíčky. V Bavorsku je tradicí házení vajec přes střechu, takový hod prý ochrání dům před bleskem.  V posledních letech i dospělí hledají místo vajíček lahve s pivem, které mají i speciální velikonoční etiketu. Také jich musí najít co nejvíc. Koledníci zde ale nechodí.

V Rakousku jsou symbolem preclíky ve tvaru věnečku a na Zelený čtvrtek se musí sníst něco zeleného. Na Velký pátek se dodržuje půst, který končí v sobotu po bohoslužbě, kde se světí maso, uzeniny i chleba. Tradiční oblíbená hra je s ozdobenými vajíčky, kdy se dva soupeři snaží navzájem vejce nakřápnout.

V Polsku, v této silně katolické zemi si 90 % lidí nechává na Bílou sobotu své sváteční pokrmy posvětit. Tradiční pochoutkou je mazurek, plochý moučník s různými náplněmi. Na stole se objevuje šunka, chléb a sůl, klobásy, křen, bábovka z kynutého těsta. Tradiční cukrovinkou jsou beránci vyrobeni z cukru. Na Velikonoční pondělí se lidé polévají vodou, což jim podle tradic zajistí zdraví na další rok.

V Maďarsku se dívky polévají vodou, muži pak dívku postříkají parfémem a dostanou za to vajíčko, koláč nebo alkohol. I v Maďarsku nechybí na stole pečené maso, velikonoční šunka a sladké kynuté buchty. Nejvíce známý je Velikonoční festival v Hollókő, návštěvníci mohou přihlížet výrobě džbánů a váz na hrnčířském kruhu a malování vajec dle prastarého vzoru. Velikonoční festival je také zapsán v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. 

Ve Francii uvítáte fůru sladkostí z marcipánu, čokolády a různých zdobených specialit, třeba vejce plněná nugátem, či obří vejce, kdy chybí kousek čokoládové skořápky a je tak vidět i cukrový zajíček. Těmito sladkostmi se hojně obdarovávají. Vajíčka tu představují zrození a bohatství a tradici, jejich obdarovávání začal už král Ludvík XIV. na francouzském dvoře v 17. století. Dalším symbolem je sedmikráska.

V Chorvatsku předchází velikonočním svátků 40denní půst, který začíná dnem, kterému se říká Popelnice. Chorvati si také nechávají posvětit olivovou a palmovou větvičku kvůli dlouhověkosti a blahobytu. Náboženské průvody má skoro každé město a procesí by se cestou neměla potkat. Nejdelší cesta je na ostrově Hvar, která měří 22 km. Tradičně se peče kulatý chléb, buď sladký, nebo slaný, plněný sýrem.

V Řecku se barví vejce pouze na červeno. Barva tak symbolizuje obnovu života a ukřižování Ježíše Krista. V zemi, kde je spousta lidí věřících, je v kalendáři mnoho náboženských svátků. Po celý týden se konají mše a v pátek je z kostela vynášeno Kristovo tělo, smutečně zvoní zvony a ve smutečním oblečení jdou i lidé v procesí. I v Řecku ale velikonoční oslavy stále více získávají komerční charakter a dnes je běžné se obdarovávat podobně jako na Vánoce. Hlavní rys řeckých Velikonoc je hodovat a radovat se v kruhu rodiny. Jednu zvláštnost řecké Velikonoce ale mají.  Neodmyslitelně k nim patří lampionové průvody. Na Kypru se rodiny na Boží hod velikonoční a o Velikonočním pondělí schází k obědu venku blízko kostela.

Ve Španělsku žije také mnoho věřících, tak prochází různá procesí se sochami Ježíše Krista. Tradičně se pečou velikonoční věnce ze sladkého těsta, do kterých se vtlačují natvrdo vařená vejce. V každém věnci je uschován malý plastový panáček a ten, kdo ho najde, bude mít štěstí. Klasickou pomlázku jako u nás, ve Španělsku neznají, i když na trzích jsou k vidění, ale jen na ozdobu. Jsou upletené z bambusu. Děti ale také dostávají čokoládová vejce i zajíce. V tomto období se Španělé rádi schází s rodinou v přírodě.

V Rusku se také lidé obdarovávají drobnými dárky a vejci a na důkaz přátelství se třikrát políbí. Oslavují se pravoslavné Velikonoce, lidé syrová vajíčka nosí do kostela, kde si je nechají požehnat a pak je vařená konzumují při slavnostním obědě. Velikonocům předchází 7týdenní půst. Na stole nesmí chybět chleba politý sněhem z bílků a velmi bohatě ozdobené pečené těsto, které symbolizuje hrob Hospodina.

Ve Finsku mají také v oblibě velikonoční svátky, i když si o jaru mohou nechat ještě zdát, stačí jim doma naklíčené osení, nebo rozkvetlé kočičky ve váze a zdobí své domácnosti žlutými kuřátky, protože jim připomínají slunce. Jinak také se barví vejce a pečou se zajíci. Děti také hledají vajíčka a chodí i koledovat, i když je tradice trochu jiná. Malí koledníci se převlékají za čarodějnice s košťaty. Podle tamní pověry je období od Velkého pátku do Božího hodu čas, kdy čarodějnice pořádají své reje u hořících ohňů.

V Norsku Velikonoce ovlivňuje počasí. Dnes už zajímavým zvykem jsou tradiční norské detektivky, všechny televizní stanice vysílají detektivní příběhy a ty jsou vytištěny i na obalech s mlékem. Norové milují mléko k snídani vychlazené a nejlépe několik sklenic.  Peče se zde speciální pečivo, buchty s vanilkovým pudinkem, skořicové šneky a vejce se barví hlavně na žluto, připomínající jaro. Vajíčka mohou být také naplněna sladkostmi, mohou být různých velikostí a lidé si ho dávají před Velikonocemi, aby měli co mlsat. Téměř všichni se na Velikonoce vypraví do chat a srubů. Když nemají svoje, jedou k někomu na návštěvu, nebo si ji pronajmou.

V USA se také barví vajíčka, která zajíček schovává v domě, nebo na zahradě. Tradičním pokrmem je šunka a jehněčí maso. V hlavním městě hrají děti do 8 let oblíbenou hru v kutálení vajíček. Nechybí ani pompézní velikonoční dekorace.

V Mexiku jsou Velikonoce důležitým církevním svátkem, pořádají se velká procesí. V tomto období lidé nekonzumují maso a tradicí je pokrm z banánů, rozinek a másla. Barvení vajec a čokoládu tu neuvidíte. Lidé si doma staví oltáře s podobou Panny Marie a zdobí je svíčkami, a různými figurkami.

Na ostrově v Karibiku na Guadaloupe tradiční oslava velikonočních svátků začíná již karnevalový týden předem až do Popeleční středy. Průvody lidí v maskách za zvuků místní hudby procházejí městem a tančí. Za hojné účasti věřících se konají i velká procesí.

V Austrálii jsou velikonoční svátky významnější než svátky vánoční. Mnoho lidí je nábožensky založených a zúčastnit se mše v kostele je samozřejmostí. Tradice se udržují různě, vzhledem k množství národností, které zde žijí. Pečou se mazance, ale beránek chybí. Jinak je v obchodech plno velikonočního zboží. Slaví se s příchodem podzimu.

Na Velikonoční ostrov ale nejezděte, pokud chcete Velikonoce zajímavě oslavit. Tento ostrov, známý svými sochami, získal název jen kvůli datu objevení. Na Velikonoční pondělí roku 1722 k němu doplula holandská výprava. Proto dostal ostrov toto jméno.

Hurá do oslav Velikonoce a nezapomeňte fotit