Dva kamarádi Akir a Dekel jednoho dne pasou ovečky a přijde velká bouřka a oni mají šanci stát se čaroději. Jenomže každý má jinou představu o tom, jak svou moc využít. Akir chce všem pomáhat a dělat dobro, ale Dekel chce celý svět akorát ovládnout. Každý si jde svou vlastní cestou, ale jejich osud se nakonec stejně potkají.
Příběhů a knih o čarodějích jsem přečetla už poměrně hodně, ale ještě nikdy jsem nečetla žádnou knihu podobné právě Pohádkám o čarodějích Ivany Novákové
Byla originální, jak jmény, názvy míst nebo i tím, jak se celý děj ubíral. Hodně jsem to ocenila, protože v dnešní době je těžké napsat něco originálního.
Postavy mi přirostly k srdci a opravdu mě zajímalo, co se s nimi bude dít. Dokázala jsem si je představit jako reálné osoby a pokaždé jsem se ráda ponořila do příběhu a četla si o dobrodružstvích, které prožívali.
Celý tenhle kouzelný svět jsem si zamilovala.
Pokaždé jsem si u knihy skvěle odpočinula, což byl můj hlavní požadavek na knihu tohoto typu. Kromě toho kniha mě ještě překvapila zajímavými myšlenkami, které bych tam nečekala. Hlavně o vědě a astronomii. Kromě toho, že to byla zábava a odpočinek, ještě mi čtení přineslo něco navíc a ve finále jsem od knihy dostala mnohem více, než jsem čekala.
Vada na kráse se bohužel také našla. Při čtení jsem měla u některých pasáží pocit, že by bylo dobré příběh trochu ,,učesat”. Ze začátku jsem také měla problém s tím, že jsem se složitě orientovala v ději, ale po chvíli jsem si na to zvykla a při čtení mi to nijak výrazně nevadilo.
Musím říct, že debutová kniha Pohádky o čarodějích od Ivany Novákové určitě stojí za přečtení
Kniha vám dokáže dát mnohem více, než si dokážete představit. Jestliže hledáte něco kouzelného a oddechového, tahle kniha bude pro vás rozhodně ta pravá.
Název knihy: Pohádky o čarodějích (2018, KKnihy.cz)
Autor knihy: Ivana Nováková
Autor recenze: Nicole Dočkalíková
Pohádky teď čteme každý večer dceři před spaním takže každou knížku s pěknými pohádky jen uvítám.
I když knížky už nečtu, nějak mě to nebaví, ale pohádky mám stále taky rád, rád se na ně podívám, jsou upřímné, vždycky zvítězí láska a pravda, jsou úsměvné, hlavně se člověk u pohádek odreaguje.
Asi jsem duchem ještě děcko, protože jak je v televizi nějaká nová pohádka, tak ji musím vidět.
Pohádky jsou fajn, mám raději třeba tu o Honzovi, Zlatovlásce, Šípkové Růžence, Popelce 😀 – čaroděje zrovna moc ne 🙂
Pohádek není nikdy dost 🙂