Červenec – latinsky Iulius, italsky luglio, anglicky July, španělsky Julio, německy Juli, francouzsky Juillet

Pro vysvětlení, proč se v cizích zemích takto červenec nazývá – když byl zavražděn Julius Caesar, římský vojevůdce,  senát na jeho počest změnil název měsíce na Julius.  Caesar se totiž tento měsíc narodil. A ještě trochu z historie:  Caesar dosadil na egyptský trůn krásnou Kleopatru, která byla poslední egyptskou královnou, a stal se otcem jejího syna Ptolemaia XV. Caesara známého jako Kaisarion. Známá je i jeho věta po vítězství v bitvě u Zely –  „Veni, vidi, vici“  – „Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem“. Kleopatra byla velmi zklamaná, když se z jeho závěti dověděla, že jejich syn nebude nástupcem, jak si myslela, ale Augustus, syn Caesarovy sestry.

U nás je červenec pojmenován jako nástupce měsíce června, kdy všechno kvete a zraje, hlavně dočervena. Pouze s koncovkou –ec.

V červenci bývá pěkné letní počasí, dětem začínají prázdniny, na které se všichni těší. A nejen děti. Také rodiče si oddychnou od příprav dětí do školy a těší se na dovolenou. Červenec je stále nejteplejším měsícem v roce, i když výkyvy počasí se mohou objevit.

Měsíc červenec má 31 dní a je na sedmém místě v kalendáři.

Nejvýznamnější dny jsou 5. 7., kdy je státní svátek věrozvěstů Cyrila a Metoděje a 6. 7. je státní svátek, kdy byl roku 1415 upálen Mistr Jan Hus.

Také dle pranostik se říká, že 1. 7. je Pavlovské léto, kdy vinaři na jižní Moravě oslavují „Léto otevřených sklepů“ přímo v historických sklepech.

2. – 9. 7. jsou tzv. Prokopské deště, kdy mnohdy přichází další medardovské počasí. Říká se, že když prší na Prokopa, shnije mandel i kopa.

Termínu 10. – 13. 7. se říká Markétské léto, protože v tomto období bývá často velice horko a sucho.

Čas od 14. – 25. 7. nazýváme Magdalénské deště, neboť patronkou je svatá Magdaléna a pranostika praví, že v den svaté Magdalény ráno poprchává, protože ona svého Pána oplakává, a když hodně prší v den Magdalény, nejsou deště zastaveny.

Posledními dny měsíce července 26.- 31. 7. nastává Anenské léto, neboť patronkou je svatá Anna. Říká se, svatá Anna – chladna zrána, ale odpoledne mohou nastat dle statistiky i velká horka. Též pranostika, že svatá Anna srp vzala a žala, potom připadají vysoké teploty. Všímáme si i mravenců v lese, jak stavějí na svatou Annu vyšší mraveniště než jindy, tak má nastat silná zima.

V přírodě v červenci je také stále co k vidění.

V zahradách lze vidět kvetoucí kopretiny, kosatce, muškáty, lilie, hortenzie, levandule nebo slunečnice. Nastává srnčí říje, končí hnízdění ptáků, pro včelaře bude poslední medování a kachny na rybníku uvidíme, jak vodí svá mláďata.

Podle lunárního kalendáře je 9. 7. úplněk, kdy se nemá stříhat živý plot, ani keře a stromy. Okrasné rostliny mají rády přihnojování, protože těm co kvetou, chybí draslík a fosfor. Vysazují se nové sazenice jahod, neboť přes zimu dobře zakoření a v příštím roce si na nich už můžeme pochutnat. Po sklizni třešní se mohou prořezávat koruny stromů. Mohou se vysévat i letní saláty, špenát a mrkev. Rajčata může napadnout plíseň bramborová, proto je zaléváme jen ke kořenům, naopak okurky zaléváme přímo na listy, jako prevenci proti padlí. Zalévání je vhodné pokud možno v ranních hodinách, aby do večera listy oschly. Plíseň okurková by se mohla objevit, pokud budeme zalévat příliš často. Také probíhá stálý boj s plevelem, který se objevuje všude tam, kde ho nepotřebujeme. Když začíná žloutnout nať u brambor, můžeme sklízet, někdy již i hned po odkvetení. Můžeme trhat rybíz, maliny, meruňky, angrešt, letní jablka.

Červencové pranostiky.

Když dne ubývá, horka přibývá.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
V červenci do košile obleč se, a v prosinci oděj se.
Červenec horký, pěkné jsou vdolky.
Jaký červenec, takový leden.
Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima skvěje.
Červenec je úrody blíženec.
Co červenec končí, srpen začíná.
Navštívení Panny Marie čisté, přináší ovoce jisté.
Když na navštívení Panny Marie prší, čtyřicet dní se voda vrší.
Když prší na svatého Prokopa, promokne každá kopa.
Svatého Prokopa den, nešťastný den.
Svatý Prokop, zelí okop!
Po svatém Janu Husi šelma sedlák, který srpy nebrousí.
Kolik žita narostlo do sv. Kiliána, tolik už ostane.
Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří.
Prší-li na sedm bratří, sedm neděl střecha neuschne.
Svatá Markyta hodila srp do žita.
Svatá Markyta velí: “Lidé, okopávejte zelí!”
Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta.
Ženci na pole, včely z pole.
O svatém Kamilu slunce má největší sílu.
Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim.
Na svatého Filipa ječmínek se oklípá.
Prší-li o Apolináři, dlouho se z lesů voda paří.
Pěkný den před svatým Jakubem slibuje pěkné žně.
Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněhu.
Jak je teplý svatý Jakub, tak studené jsou vánoce.
Do Jakuba zelíčko, po Jakubu zelí.
Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
Svatý Jakub dává kukuřici klasy, svatá Anna vlasy.
Jakub načeše, Anna napeče.
Bábo, bábo, svatá Anno, dej, aby uzrálo!
Od svatýho Ignáca, léto se obracá.

Co ještě napsat o červenci?

Ať se vám na zahrádkách všem daří, nebo alespoň pěkné květy muškátů na balkonech či terasách, krásné počasí při dovolené a vůbec nádherné léto s užitím pořádného odpočinku u nás nebo v cizině, vám, i vašim dětem.