Nejméně měsíc před školou jsme slyšeli, že by se měli už nakupovat dětem do školy potřebné věci.
Tak snad to nikdo nenechal na poslední chvíli. Nikolka měla nový batoh včetně jeho nového vybavení připraven už ten měsíc dopředu, protože potom by už nebyl čas.
Cestovala s rodiči autem do Chorvatska, kde měli zajištěno ubytování na deset dní, a fíky si mohli natrhat přímo z balkonu.
Nejen že se koupali v moři, ale absolvovali i výlety do okolí.
Navštívili Vranské jezero, největší přírodní jezero v Chorvatsku, národní park Paklenica, který je po Plitvických jezerech druhým nejstarším parkem a tříhodinovou cestou do kopce viděli i 400 m vysoké skály. Byli i v parku Kožino, pár kilometrů od Zadaru, kde se nachází velké lanové centrum, kde si Nikolka vyzkoušela svoji statečnost, a také, jako vloni navštívili westernové městečko Buffalo Bill City, kde se nacházejí atrakce pro děti, vězení, banka, muzeum Coca-coly, stáje a mnoho dalšího.
Nenechali si ujít ani známá Plitvická jezera.
Ta jsou nejstarším a nejvíc navštěvovaným parkem. Naši zvolili tu nejkratší ze šesti prohlídkových tras, která ale i tak trvala asi čtyři hodiny. Nejkrásnější byly vodopády, kterým patří třetí místo v žebříčku nejkrásnějších vodopádů světa.
Po dvou dnech, co dorazili domů, se rodinka ještě vydala do termálních lázní do Maďarska.
Ubytování našli v obci Bö v okresu Sárvár. Jméno penzionu nepíši, protože si ho nepamatuje ani syn , maďarsky tedy neumíme a Nikolka se prý domluvila anglicky, to když chtěla dva /tú/ kopečky zmrzliny. Celkem navštívili troje lázně, nejlepší prý byla ta se skluzavkou, ale hlavně voda příjemných až 38°, většinou zastřešené bazény a máchali se ve vodě, i když pršelo….Byli prý furt rozmáčeni, ale spokojeni. Ceny celkem dostupné, jídla hodně a levné ubytování.
Domů se stihli vrátit v neděli před půlnocí, takže Nikolka mohla jít do školy. Hodně se vyspala cestou v autě, tak ranní vstávání zvládla dobře. Škola první den trvala sotva dvě hodiny, tak to vše proběhlo v pohodě.
Myslím, že obě holky měly prázdniny plné zážitků a ještě dlouho si o nich budeme spolu povídat. A nejen to, máme spoustu fotek, které si tu holky rády prohlížejí a každou fotku náležitě okomentují.
I ja si občas vzpomenu na sve školní léta. Letos jsme naší dceru vedli poprvé do školky. A pár kapiček slz jsem se neubránila.
Do školy jsem chodila do svých 23 let. Ráda jsem ji moc neměla, ale dvouměsíční prázdniny jsem si vždy moc užila.
V nynější době přetěžovaným dětem nezávidím a tak jim přeji mnoho úspěchů a učitelům pevné nervy.
Taky bych se rád jako děcko na chvíli vrátil do školy, to byly krásné, bezstarostné, mimo učení, časy.
Jo uteklo to jako vítr a teď už jsou na řadě zase povinnosti. Všechno jednou skončí a něco začíná.
Já Emmicce koupil batoh do školy, když jsem ji vezl domů z prázdnin. Vybrala si ji v Topgalu a ve Šternberku jsme ho koupili. Moc se jí líbí
Měli jste všichni pěkné prázdniny 🙂
Tak to holkám závidím, že poznaly hodně nových míst a že mají plno zážitků.