Veruska z našeho magazínu mě požádala o článek o hubnutí.
Tak alespoň něco málo o tom, jak jsem to zvládla.
Snažila jsem se hodně dlouho zhubnout, vážila jsem opravdu dost, v rozmezí 100-110 kg.
Držela jsem různé diety – uhlovodanovou, mléčnou, ovocnou, tukožroutskou – ale vždy jsem zhubla tak 10 kg a pak je opět přibrala – jojo efekt. Řekla jsem si, že to ještě jednou zkusím i teď v důchodu.
Nemám žádný přesný jídelníček a nic si nevážím.
Před půl rokem mi zjistili zvýšený cukr – málo, jen 6,8. Tak jsem vysadila všechno sladké, i když později jsem taky trochu, ale opravdu jen málokdy hřešila a vzala si půlku třeba Tatranky.
Koupila jsem si parní hrnec a často v něm vařím.
Brambory, maso – většinou kuřecí, ryby a různou zeleninu, brambory. Vařím jinak všechno, manžel jí normálně, ale já si to nedám, když tak jen trochu, abych věděla, zda je to dost ochucené.
Chleba si vezmu jen někdy a je lepší si udělat topinky, jím zakysané výrobky, jogurty s nízkým obsahem tuku, tvarohy, zakysanou smetanu, kefír, tofu, vařené vejce, ale salámy a jiné uzeniny moc málo, třeba jen dva plátky šunky.
K tomu všemu si lze vzít suchary, dají se koupit docela dobré a zasytí. Kila šla hned dolů docela rychle, pak se váha zastavila třeba i na týden, ale člověk musí vydržet, jinak to nemá cenu.
Tak abych to shrnula.
Pokud jíst přílohy, tak málo, vynechat sladké (čokoládu, dorty, koláče…), vynechat i med a rozinky. Je to těžké si nevzít, obzvlášť , když peču skoro každý týden něco dobrého. Jím hodně vařené zeleniny, jen tak ve vodě a přidávám si tam nakonec kuskus. Je zdravý a docela chutný.
S ovocem také opatrně a jen dopoledne.
Odpoledne zase zeleninu – jelikož moc syrovou nemusím, dělám si zeleninové lečo, jen papriky, rajčata na cibulce a nezahušťuji.
Večer mě stihnou také různé chutě, ale místo chipsů nebo oříšků si dám červené fazole z plechu, jen propláchnu a „zobu“ – ale to už musím mít spíš hlad. Piji jen vodu, i sodovku si dělám, limonády light jsem odbourala.
Když jsem byla u své lékařky, tak jsem se zmínila, že už to nějak nejde. Řekla mi, že každý člověk má tělo svým způsobem nastavenou svoji váhu, a potom to buď již nejde shodit, nebo to trvá dost dlouho. No, určitě se nevzdávám, ještě budu pokračovat. Ono je totiž strašně fajn, když vás známí potkají, a řeknou, že vám to sluší….
Přeji všem, co potřebují shodit nějaké to kilo, aby se hned nevzdávali, když není hned vidět výsledek. Tak hodně trpělivosti a štěstí.
Koukám, že se rozjela pěkná diskuze. Doporučuji vytvořit diskuzní téma o hubnutí a tam se zapojit. Přidat svoje nápady, stravovací zvyky…
Kdo se toho ujme?
Nikdy som nepotreboval schudnúť a skôr teraz vo vyššom veku by som potreboval trochu pribrať.
Gratuluji ke snížení váhy 3O kg popsaným způsobem. Zkoušela jsem něco podobného, ale výsledek tak úžasný nebyl.Genetickými testy mi bylo potvrzeno,že mám velmi pomalý metabolismus a že tím pádem nikdy ideálně nezhubnu tak, abych neměla jiné zdravotní problémy.
Ty palečky fakt super, chválím. Jinak k té dietě, jsem velmi štastná že mám svou nižší váhu a žádné diety držet nemusím a pro ty co se pokouší, držím palce at se vám to podaří snížit ještě. Obdivuju paní Ladu že jste si toho tolik odepřela.
Hele, novinka – palečky nahoru či dolů 🙂
jj, viz Změny s platností od měsíce 6, 7, 8 2016
O hubnutí vím své, před 15 lety jsem se do toho pustila s vervou a úspěch byl pro mě superní, ale pro mé okolí trošku nepochopený. Komentáře typu “ty máš rakovinu, vypadáš hrozně, to nejsi ty”, mě moc nepovzbuzovaly, a tak rok po roku jsem upouštěla od svých zásad a kila pomalu lezla zase nahoru, Teď jsem zase XXX a je klid. No spíš, teď už svojí nadváhu neřeším. Někdy mě ještě napadne, že to zkusím znova, ale nějak se k tomu nemohu dokopat. Jedla jsem dělenou stravu a moc mi vyhovovala a tak pokud se ještě někdy rozhodnu s váhou něco dělat, určitě se k ní vrátím.
Tak to jste opravdu dobrá, před padesátkou jsem měla váhu, že jsem měla přibrat, ale po ní se mi to otočilo přibrala jsem během půl roku 16kg a nic jsem proto neudělala, teď uvažuji o nějakém omezení v jídle abych shodila aspoň 8kg a budu spokojená.
gratuluji, nebojte ono se to za čas třeba zase pohne dolu….
jsem z těch co hubnout nepotřebují, spíše by to chtělo asi 5 kg navíc. Ale prostě to nejde a je to dané i stylem života.
Moc děkuji za článek, jak jste hubla! Já mám problém s nadváhou až po 50. letech. Potřebovala bych zhubnout alespoň 8 kg.
Teď, když jste napsala jak na to, tak to zkusím.
Obdivuji Vás, že jste vytrvala a dokázala to!!!
gratuluji k 30kilum dole,at se již nevrati.
osobně mam opacny problem 😀 nad 90kg se nedostanu ani za nic. 🙁
přesně tak kdo chce zhubnout – nedaří se a chce přibrat – nedaří se. Ale naopak je to hned.
Koukám, že se rozjela pěkná diskuze. Doporučuji vytvořit diskuzní téma o hubnutí a tam se zapojit. Přidat svoje nápady, stravovací zvyky…
Kdo se toho ujme?
Moc Vám přeji, abyste zhubla na tu váhu, kterou chcete. Svým způsobem já to taky už vzdala – sice jím více zeleniny a omezuji porce jídel ale nikde se to neukazuje. Muž je ten typ, co v kávě má 4 lžičky cukru, k tomu 2 zákusky a toto si dá po obědě/klidně po 15 švestkovácích/ a večer než si jde lehnout. A nepřibere. Kamarádi mi říkají: “Dej mu najíst nebo Ti ho sebere sociálka!” Měří 197 a váží 85 kilo. Já mám 170 a také 85 kilo. Nejvíc mne “dojme, když stoupne na váhu a poví: “A jejej, přibral jsem kilo.” To pak tvrdím, že až ho zabiji, tak soudce mne nejen ihned omilostní ale ještě odškodní za ty léta strávená s ním! :))))))
Jinak v 55 jsem se už tak nějak smířila, že ty kila se mnou zůstanou.
Tedy jste moc šikovná, klobouk dolů před Vámi a přeji, aby šlo dolů ještě něco, pokud potřebujete. U nás jsme taky všichni udělají, takže vím, co to je za boj. Kor během těhotenství mi šla kila těžce nahoru a teď se jim potvorám nechce dolů 😀 Na diety to u nás moc není, víc jsem zhubla, když jsem bydlela separé od rodinky a vařila sama. Takže musím počkat, až se nám opraví domeček a budu zase vládnout ve vlastní kuchyni. Snad se mi něco podaří, 30 i víc a byla bych jak bleška 🙂 Držím palce 🙂
Ještě chci dodat, že jsem se nikdy nepřejídala a denní koloběh s dětmi asi každý zná, do práce jsem chodila pěšky skoro tři kilometry a přesto jsem měla nadváhu. Chodila jsem i cvičit se ženami a stejně k ničemu. Zřejmě je to i v genech, třeba moje babička byla taky “pěkná” a tak jsem zdědila nejen její povahu, ale i váhu :-). Vím, že pohyb je důležitý, ale jak sportovat s berlí, že? Člověk se motá po kuchyni, do obchodu či na poštu vzniká trochu problém, když se bojíte postavit na nohu …..a i ta druhá za moc nestojí…
Já mám naštěstí výhodu, že můžu jíst stále, jako třeba pes a nepřiberu, ono to je totiž hlavně o pohybu, myslím hlavně cvičt, mít silnou vůli zhubnout a též je hlavní změnit jídelníček, to jsou důležité faktory. Já v dnešní době, když vidím ty mladé holky, ale nejen mladé, jak jsou, doslova tlusté, hrůza, že s tim něco nedělají, ale jak můžou, když je vidíte v mekáči, jak si dávají hamburgry a jiné, slušně řečeno, nezdravé jídla k tomu colu, pak baští chipsy a jiné mastné a hlavně přepálené pokrmy, tak se člověk nemůže divit, že je tolik lidí tlustých.
No nevím jestli stojí za to odepírat si to co mám rád, jen kvůli tomu abych zhubl pár kilo. Jím na co mám chuť, podle mě je důležité jíst hlavně často po menších porcích a trochu se hýbat. Důležité je si život užívat a ne se týrat jen kvůli tomu aby člověk vypadal líp..
Tak to Vám moc přeju, že to celkem jde. Vytrvejte. Já sice hubnout nepotřebuju, spíš mám kil málo, ale snažím se více zdravěji jíst. A to ovoce dopoledne dodržuju už skoro 2 týdny. Jelikož se organismus v tu dobu čistí, je nevhodné jej ucpávat pečivem a podobnými potravinami.
Do pětačtyřiceti jsem vážila 50 kg, přibrala jsem pouze v těhotenství – a to dost, pokaždé skoro patnáct kilo. Po porodu šla váha okamžitě zase sama dolů, na těch mých 50. A to jsem jedla, jako bych měla někde v břiše díru. Všechno a velké porce. Pak jsem postupně přibrala, a asi do pětapadesáti se mi váha držela tak na těch šedesáti kilech. A od té doby přibírám, omezuji porce, zkoušela jsem i nějaké diety, ale tělo si nechce dát říct. Nejsem vyloženě tlustá, ale nadváhu prostě mám. Co na tom? Miluji zeleninu, saláty i jako přílohu. Mám zahradu a denně jí spořádám rozhodně tak půl kila, spíše více, v různou dobu a k různým jídlům. Nemohla bych ale ani být bez masa. Nemusím knedlíky, párky a klobásy. Poslední dobou mne už ani neláká čokoláda. Dřív jsem ji jedla i denně. Piju hlavně vodu, občas trochu piva,skleničku vína nebo domácí slivovice. Prostě veškerý alkohol opravdu jen s mírou. Snažím se pohybovat, s domem, zahradou a psem to ani jinak nejde. A kilečka jdou přesto nahoru, každý rok něco. Přece se s tím nebudu trápit, život je trochu složitější, než aby mou hlavní starostí bylo, jak vyřešit moje kila. 🙂
Když jsem začala číst Váš příspěvek, měla jsem pocit, jako bych ho napsala sama…
Pasuje i to, že od pětapadesáti šly kila nahoru…pak mi zjistili problémy se štítnou žlázou…dostala jsem prášky a kila šly zase dolů..a máte pravdu,že život není o tom, aby se někdo trápil s kily navíc…
Anddy, tak pojďme pokecat do diskuze, jak navrhl Radek 🙂
50 bodů za aktivitu máte připsáno
Díky za bodíky 🙂 Pojďte se,vy ostatní, taky přidat do diskuze, třeba vymyslíme, jak zbrousit kila i u nás, co je máme přilepené věkem či genetikou 🙂
tak hodně trpělivosti a vydržet.Já už na to kašlu, mám sice mírnou nadváhu ale neřeším to.
Zatím jsem zhubnout nikdy moc nepotřeboval a myslím, že to je jenom otázka silné vůle, trpělivosti a životosprávy.