Mnoho lidí bere na lehkou váhu žádost příbuzného o půjčku či ručení za ni. Spoléhají se na to, že když je to v rodině, nemusí se o své peníze bát. Opak však bývá nezřídka pravdou. Snaha pomoci blízkému člověku se nakonec velmi často obrátí proti nim.

„Rodinné vztahy jsou často ještě komplikovanější, než vztahy mezi přáteli. K prosbě o pomoc z rodiny jsou lidé často méně ostražití, než k prosbě ‘zvenku’. V dnešní době se řada lidí snaží své vztahy s okolím zlepšovat a prosbu o pomoc nedokáže odmítnout. I zde je však opatrnost na místě,” uvedl pro Právo Martin Hubáček ze společnosti APS zabývající se správou pohledávek.

Z ručitele dlužníkem

Šestatřicetiletý Roman měl již od dětství velmi dobré vztahy se svou o pět let mladší sestrou Lenkou. Rodiče je vedli k tomu, že si mají v nesnázích pomáhat a být tu vždy jeden pro druhého. Proto, když si sestřin manžel vzal půjčku na rekonstrukci bytu a požádal Romana, aby jim ručil, Roman souhlasil. V rámci dobrých vztahů, které s Lenkou od dětství měli, nechtěl švagra odmítnout a vlastně si ani nepřipouštěl, jaké riziko podstupuje.

Lenčin manžel však přestal po pár letech půjčku splácet, odstěhoval se z domu a zažádal o rozvod. Banka si automaticky začala nárokovat splátky po Romanovi, který nejenže byt nevyužívá, ale navíc mu ani nepatří. Lenka žije v bytě s dětmi sama, platí energie a další náklady na provoz, ale na splátky jí už nezbývá. Romana situace velmi tíží, protože platí závazky za jiné.

„Je to pro mě velmi těžké, Lenčiny děti, se kterými jsem měl vždy blízký vztah, se mě ptají, co mám za problém, když jejich máma nic nedluží. Jsou přesvědčené, že je to výhradně vina otce, který od nich odešel a přestal plnit svoje povinnosti. Nechtěl bych, aby mě děti zavrhly, když začnu situaci s jejich matkou řešit,“ postěžoval si Roman.

Dlužnicí z lásky

Čtyřicetiletá Monika neměla v životě štěstí na muže. Z prvního manželství jí zůstalo prázdné konto a syn, o kterého otec neměl zájem. Po rozvodu si Monika našla nového přítele a věřila, že tentokrát se jí vztah vydaří. Novému partnerovi věnovala spoustu energie a doufala, že i on k ní bude mít podobný přístup.

Po půl roce známosti požádal Moniku její přítel o pomoc. Prý ho pronásledují věřitelé, kterým dluží sto tisíc korun a nechtějí počkat už ani měsíc. Svou situaci vykreslil natolik dramaticky, že Monika nakonec podlehla a vzala si na sebe půjčku v celé sumě, kterou její přítel potřeboval. Ten sliboval, že jí hned z příští výplaty začne půjčku splácet.

Monika se brzy přesvědčila o tom, jakou udělala chybu. Nejen že jí přítel peníze nesplácel, navíc se od ní odstěhoval k jiné ženě. Ve své zoufalé situaci se obrátila na polici, která případ prošetřila s nulovým výsledkem.

„Momentálně stojím před rozhodnutím, jak získat peníze ke splácení půjčky. Můj výdělek mi tak akorát stačí na pokrytí nejnutnějších nákladů na provoz bytu a výživu syna. Byla bych opravdu nerada, kdyby to došlo až tak daleko, že bych musela prodat střechu nad hlavou,“ svěřila se Monika.

„Láska je jedním z dalších faktorů, které snižují naši ostražitost. Zamilovaným se žádost o pomoc těžko odmítá, protože nechtějí do vztahu vnést stín nedůvěry. Zejména u krátkodobých vztahů se nelze na nic spolehnout. Jistým vodítkem pak může být to, jak partner přistupuje k úhradě nákladů ve společné domácnosti a jak hospodaří se svým příjmem. I v tomto případě je ale vhodné si takovou pomoc nechat potvrdit například smlouvou o půjčce nebo uznáním dluhu,“ upozornil Martin Hubáček.

Dětem se musí pomáhat

Manželé Jana (54 let) a Tomáš (61 let) se vždy shodli v jednom – dětem se musí pomáhat. Proto svým dospělým dětem, které mají vlastní rodiny, vždy, kdykoliv je o pomoc požádaly, bez řečí vyhověli. Ať už se jednalo o příspěvek na auto, nebo letní dovolenou, rodiče je nikdy neodmítli.

Když dcera s manželem stavěli dům a peníze z hypotéky jim nestačily, Jana s Tomášem si vzali půjčku, aby mladým pomohli. Dokud Tomáš pracoval, nebyl problém vše splácet. Situace se podstatně zhoršila v momentě, kdy Tomáš dlouhodobě onemocněl a přestal mít pravidelný příjem, a navíc nepracovala ani jeho žena.

„Manželka se přihlásila na úřad práce a já jsem zažádal o invalidní důchod. Měsíční příjem nám stačí tak na provoz domu a na jídlo. Dětem jsme o naší situaci řekli, ale ony samy toho mají hodně a nemohou nám pomáhat. Nedávno k nám přišel exekutor, nevím, kam až to může zajít,“ posteskl si Tomáš.

„Pro lidi v předdůchodovém věku je zadlužení obzvláště rizikové. Možnost, že budou dlouhodobě nemocní, nebo že přijdou o dobře placenou práci, je u nich velmi vysoká. V případě, že si berou půjčku, musí se zamyslet nad tím, jak budou své závazky splácet, pokud nepříznivá situace nastane. Je třeba si vzít takovou půjčku a na tak dlouho, aby bylo možné ji refinancovat na prodlouženou splatnost, což zatíží rozpočet maximálně několika tisíci korunami. Určitě je také vhodné si sjednat pojištění pro případ neschopnosti splácet,“ uvedl Martin Hubáček.

Barbora Buřínská, Novinky, Právo