Jak se nejlépe připravit na zkoušku z francouzského jazyka DALF C1.
V říjnu 2016 jsem skládala jazykovou zkoušku DALF (Diplôme Approfondi de Langue Française) pro úroveň C1. Vzhledem k tomu, že jsem se v té době nacházela v Paříži, zapsala jsem se na zkoušku do pařížské Francouzské aliance. Nicméně na diplomové zkoušky DELF/DALF se můžete zapsat i v České republice – zkoušky se skládají ve Francouzském institutu v Praze nebo v některé z Francouzských aliancí v Českých Budějovicích, Brně, Liberci, Plzni a Ostravě. Počítejte ale s tím, že vzhledem k administrativní náročnosti se zkoušky konají jen dvakrát ročně.
Na zkoušku je třeba zapsat se s předstihem, nepropásněte proto mezní termín pro přihlášku. Důležité také je nepodcenit přípravu, zkouška má určitou strukturu a pravidla a i zde platí, že štěstí přeje připraveným. I vzhledem k poměrně vysoké ceně za absolvování zkoušky se vyplatí složit zkoušku na „první dobrou“.
Pokud si můžete vybrat, kde zkoušku složit, doporučuji vám Českou republiku. Například cena zkoušky DALF C1 je ve Francii dvakrát vyšší, než například ve Francouzském institutu v Praze. Ve Francii je také komplikovanější administrativa, protože tam razí heslo „když to jde jednoduše, proč to trošku nezkomplikovat“. Což v praxi znamená, že vám informace týkající se přesného konání (tedy místa a času) dají vědět teprve týden před zkouškou a to poštovním dopisem zaslaným na francouzskou adresu. Takže jsem například nevěděla, na kdy přesně si mám vzít v práci volno.
Kromě jazykové přípravy na zkoušku je dobré se opravdu podrobně seznámit se strukturou zkoušky, aby vás pak již během samotného průběhu nic nezaskočilo. Samozřejmě existují přípravné kurzy pořádané Institutem, některou z Aliancí nebo jinou jazykovou školou, pokud ale chcete ušetřit (čas i peníze), na trhu naleznete celou řadu učebnic s přípravnými cvičeními, radami a triky k vámi zvolené úrovni zkoušky. Většinou není nutné si učebnici přímo kupovat, podívejte se nejprve do jazykového oddělení městské či studijní knihovny nebo přímo do francouzské knihovny Institutu či Aliance.
V neposlední řadě zapátrejte na internetu, naleznete tam velké množství přípravných cvičení a aktivit, ukázek z předešlých zkoušek apod. Na přípravu ústního projevu je velice nápomocný server YouTube, kde naleznete mimo jiné i simulaci ústní části zkoušky.
Vlastní postřehy:
O struktuře zkoušky se můžete informovat na oficiálních internetových stránkách příslušných institucí. Já zde v několika bodech shrnu jen to, co mne zaskočilo a v oficiálních dokumentech se to nedočtete.
- Pokud se zapisujete na zkoušku ve Francii, je potřeba znát adresu, na které budete ve Francii pobývat a kam vám mohou zaslat konvokační dopis s podrobnými informacemi o zkoušce.
- Zkouška probíhá ve dvou dnech. Nejprve se skládají ty části zkoušky, které probíhají společně s ostatními (épreuves collectives), celkový čas společné části jsou čtyři hodiny BEZ PAUZY! Během této doby je zakázáno opouštět z jakéhokoliv důvodu místnost. To mne vyvedlo z míry, protože například Cambridgeské zkoušky z anglického jazyka mají mezi jednotlivými částmi minimálně 10. minutové přestávky, aby si účastníci mohli dojít alespoň na záchod. (Mě nakonec na toaletu pustili, ale jedině v doprovodu francouzského profesora).
- Během přípravy na ústní část zkoušky (épreuve individuelle) můžete používat francouzský výkladový slovník, nicméně tuto informaci mi sdělili až týden před konáním zkoušky v konvokačním dopise. Měla jsem tedy relativně málo času si slovník na zkoušku obstarat.
- Při ústní části zkoušky přednášíte referát před porotou, která váš výkon hodnotí. Nelekejte se slova porota (le jury), jedná se jen o jednu osobu. Takže pokud máte jako já trému mluvit před větším počtem lidí, uklidněte se myšlenkou, že vaše nedostatky detailně zaznamenává jen jeden člověk.
- Dejte si pozor na zásady psaní eseje (písemná část) a prezentace referátu na dané téma (ústní část). Ve Francii existují striktně daná pravidla, která je třeba dodržet. Například než začnete s referátem, seznamte porotu s plánem vašeho projevu.
Užitečné odkazy:
https://www.ciep.fr/dalf/exemples-sujets Na oficiálních webových stránkách CIEPu (Le Centre international d’études pédagogiques) naleznete mimo jiné ukázky jednotlivých částí zkoušek DELF/DALF a další cenné informace.
https://www.alliancefr.org/etudiants-individuels/diplomes-tests Na stránkách Francouzské aliance se také můžete seznámit s užitečnými informacemi týkajících se zkoušek DELF/DALF.
Mgr. Anna Mrázková
Francouzsky bezbolestně
Otázka pro vás:
Máte někdo státní zkoušky z cizího jazyka? Jak využíváte svoji znalost cizích jazyků?
státní zkoušku z žádného jazyka nemám, částečně ovládám němčinu a angličtinu. Žiju z toho, co jsem se naučil ve škole. Bohužel je to horší a horší, zapomínám slovíčka.
Já se na základní škole učila 2 roky ruštinu, mám ´jen´ maturitu z angličtiny a francouzštiny… Když jsem dělala au-pair v Německu, naučila jsem se pomocí angličtiny i němčinu (tu teď ovládám asi nejvíc) a kdysi jedna práce v Praze mě donutila naučit se aspoň základy španělštiny a italštiny…. bohužel, jak jsem v důchodu, tak už jsem většinu zapomněla. Je to škoda, co kdyby se náhodou někdy některý jazyk hodil? Nejlepší však je ( a netýká se to jen jazyků, ale i třeba nové práce ),´hodit člověka do vody, ať plave´, to se mi osvědčilo jako nejlepší škola.
No. Stačila mi maturita z angličtiny. Uvažuji, že by nebylo na škodu, si ji oprášit a možná se naučit trošku rusky, vzhledem k novým známým. Nemá náhodou někdo doporučení na snadnou učebnici ruštiny pro začátečníky? Ale dělat pak zkoušky nebudu, na to už nemám nervíky. 😀
zkuste levneucebnice.cz
Rychlokurz pro začátečníky – Ruština
Je ne parle pa Francais:)))))))), jo kdysi jsem jí také drtil, ale proti Deutsch je 2x těžší a proti English 4x. Vše se píše jinak a vyslovuje také jinak a hlavně u jednotlivých slov a pak jinak když se to dá do vět, fakt mazec:))))))))).
U angličtiny se vše taky píše a čte jinak … :-), u francouzštiny jsou největší problémy s časem minulým, předminulým, blízké minulosti a minulé časy dvakrát složené. Chce to hlavně vycítit, kdy který čas použít. I my máme třeba “věděl jsem, kdybych to byl věděl, kdybych to byl býval věděl…”, pokud se “nestrefíte”, může mít věta jiný smysl….
Francouštinu ráda poslouchám v písničkách, líbí se mi jak zní, ale vůbec jí nerozumím. A naštěstí se ani připravovat na zkoušku už nemusím.
To je článek hlavně pro mladé lidi. Učení jazyků v této době je velice rozumná věc. Tento článek je tedy hlavně inspirací pro mladé.
No ja jakž takž angličtinu ale taky bych to chtěla mnohem líp. Jenomže mě jazyky vůbec nebaví. To naopak moje sestřenice ta jazyky zbožˇuje a jde to poznam mluvi minimalne 3-4 a to ji mužu jenom závidět.
Já jsem z doby, kdy byla v hlavní roli ruština. Z té jsem maturovala. Pár let jsem se věnovala němčině a v angličtině jsem asi pořád začátečník. Francouština mně nic neříkala. No a dcera ta zase raději hindštinu a turečtinu, což nechápu vůbec.
Přes veškerou mou snahu v některých mých životních údobích prostě cizí jazyky neovládám. Je mi to ale hodně líto. 🙁
z cizích jazyků se dorozumím pouze slovensky 🙂
Chválabohu, že nemusím něco takového podniknout! Jenom z toho čtení článku mi jde hlava kolem.
Mám státnici z francouzštiny a němčiny, psaní strojem a těsnopisu. Ostatní jsem nestihla, mám jen vysvědčení o ukončení studia. Chtěla jsem ještě z ruštiny, už jsem chodila do přípravky na státnici, ale pak jsem se vdala, změnila zaměstnání a ukončila jazykovou školu. Dřív jsem si kupovala hodně fr. knížky, napřed dětské pohádky, potom i jiné a hlavně l´Humanité, a jiné noviny. V zaměstnání jsem použila fr. a něm. jen dva roky, potom už ne. Teď využívám své “znalosti” – píši v uvozovkách, neboť jsem dost zapomněla – pokud potřebuji přeložit nějaký návod k použití :-). Ale bavilo by mě to i dnes. 🙂
To je velmi dobrá inspirace pro výuku francouzštiny.Já jsem se učila fracouzsky jen ve škole v dobrovolném kroužku.Od té doby jsem snila o cestě do Paříže a vidět Eifelovku.Všechno se mi splnilo až v 55 letech.Dnes mají mladí lidé obrovské možnosti ve výuce jazyků, ale určitě k tomu potřebují motivaci. Mám pocit, že mnoha z nich se do ničeho nechce a čekají na “pečené holuby”.Těm aktivním strašně fandím.Znát cizí jazyky na patičné úrovni skýtá velkou škálu pracovních přiležitostí a tím i krásnější a zajímavý život.
Naučit se cizí jazyk, to je pro mě jako kdybych chtěl prorazit hlavou zeď, takže bída, škoda, že tenkrát, když jsem byl dítko školou povinné, se neučilo anglicky místo povinné ruštiny. Dnes jsem rád, že se domluvím aspoň česky i když s některými lidmi se dá i těžko domluvit, ale to jsou výjimky.
jj, jsem na tom stejně 😀
Já chodila na “jazykovku” – od 3. třídy ruština a od 5. třídy buď anglina nebo němina. U mne to vyhrála angličtina. Pak jsem si chtěla udělat z angliny na střední maturu ale nevyšlo to. Dodnes se s ní dorozumím v cizině a pokud schází slovíčko, tak to nahrazuji způsobem “ruce nohy”. Zatím úspěšně.:) Fránina se mi líbila ale neznala jsem tehdy ve svém okolí nikoho, kdo by mi s ní pomohl.
Moudré rady pro potřebného, děkuji i za něj.