Jsem děda a chci se s vámi podělit o novou zkušenost.
Náš Kuba měl dva roky a tak jsme přemýšleli, co mu dát k narozeninám.
Klasické dárky jako autíčka, knížky a ostatní hračky jsme dlouho probírali, ale nic z toho se nám nelíbilo. Vzpomněl jsem si, že si v létě na zahradě nejvíc užíval pískoviště.
Jenže je zima a on je kluk.
Dostal jsem nápad. Jako malý kluk jsem si nejraději hrál v bunkrech postavených ze židlí a dek.
Co mu dát opravdový velký domeček?
Nejsem stolař, ani papírník, tak jedině najít nějaký domeček na internetu. Tam se dá sehnat cokoliv. Začal jsem na Googlu.
Neumím anglicky, nechtěl jsem nakupovat jen podle obrázku domečků a vrátil se raději na Seznam.
Konečně jsem domečky pro děti našel.
Hned jsem začal prohledávat hračkářský e-shop a nabídku hraček pro děti do 5-ti let. Široký výběr všech možných hraček, pískoviště, domečky a pískoviště.
Co ale koupit?
Vyhrál dětský domeček na zahradu a moje vzpomínky na mládí. Bazén a pískoviště na zahradě máme, tak proč mu neumožnit hrací prostor a kvalitní odpočinek.
Objednal jsem domeček přes e-shop a čekal na narozeniny. Přišel očekávaný den narozenin. Kuba začal rozbalovat dárky, autíčka, plyšáky, knížky a další dárky. Hraček dostal dost. Dětský domeček jsme nechali naposled.
Myslel jsem, že bude stačit, když uvidí krabici s obrázky. Bohužel.
Velkou krabici s domečkem jsme hned rozdělali a Kuba jako první našel mobilní telefon a zvonek. Domeček jsme museli ještě ten den sestavit u něj v pokojíčku a on si tam teď spokojeně hraje a dokonce i usíná.
V létě dám na zahradu k pískovišti a bazénu i domeček.
Domeček k pískovišti je dobrá věc. A když je k tomu i vnuk :-)), prostě paráda
Pro maminky je to velmi pěkné ,jen by měli být více udržované a mládež by měla chodit jinám
ted jsi mě dostal dědo-:) dobrá inspirace, ale udělal jsem pískoviště a bazén na zahradu, který jsem koupil minulý rok v akci
krásné
je to pěkné
je to OK
To je bezva dědeček!
Je to pěkný příběh a tak to má být.
Zkusme vést děti k tomu, aby se samy snažily vytvářet si prostor ke hraní. Budeme je sledovat, jak se snaží a přitom jim podáme pomocnou ruku, spíš nenápadně, aby měly pocit,že si své místo na hraní dělají samy. To je jeden z prvních kroků k samostatnosti, pocitu, že dokážou něco samy a nenápadně je vedeme k samostatnosti. Budeme-li věčně dělat něco za ně, budou na to čekat. Výchova k samostatnosti, byť tou nejpomalejší cestou, je výchovou nejlepší.
Pěkný nápad i dárek.Taky jsem si hned vzpomněla na dětství,když jsme s celou partou stavěli bunkry různě po lesích.Celé dny jsme nebyli doma a když tak jen pro chleba s cibulí!!Byla jiná doba,ale jako děti jsme se hodně stmelili a dodnes se vídáme a vzpomínáme.
Bazének s míčky je super nápad… 🙂
A pokud se dává dárek dítěti v zimě, je snad úplně jasné, že s ním nebude čekat do léta, že to bude chtít vybalit a hrát si s tím hned. Děti jsou děti a mají to svoje “důležité”… 🙂
Moc dobrý nápad – Kuba si jistě hodně vyhraje.
na zahradu se hodí trampolína, naše vnučka se tam skutečně vyřádí do sytosti, dokoupili jsme hodně malých míčků a ona skáče a skáče … 🙂 bazén a skluzavku už má taky ….
Měl jste skvělý nápad 🙂 Chodila jsem kolem školky (už jsme byla ve škole!), kde měly děti v zahradě domečky. Skoro jsem jim je záviděla 😉 🙂
Dobrý den,
mám stejné vzpomínky jako autor článku Pískoviště…
Taky jsem si jako dítě nejvíc vyhrála v domečku, který jsem si “vyrobila” v pokojíku z psacího stolu a deky, kterou jsem přes něj a židli přehodila. Moje děti již měly v pokojíčku domeček, poskládaný z kartonových krabic. A také si v něm moc rády hrávaly.
Jako kluk jsem toužil po skluzavce.
čaute, domek jsem nikdy neměl, zato bunkrů a schovávaček nespočítaně. na zahradě chybí ještě houpačka, myslím, že také udělá dost parády. 😀
Zdravím,
je pravda, že s domečkem jsem jako malá užila hodně zábavy. Ale je pravda, že to byl spíš domeček pro panenky. Spíš to byl takový ten domeček postavený ze všeho možného. Měli jsme tam rozloženou takovou tu knížku, kde jsou nakreslené jednotlivé pokojíky pro panenky. Z toho jsme udělali jakousi ohrádku okolo krabic, které nám maminka přinesla z práce. No a v krabicích, a vůbec v celém domečku jsme měli rozmístěný nábytek pro panenky. Úplně vidím ten malý růžový gauč pro Barbie ;). Akorát, doma jsme měli dvě kočky, konkrétně kočku a kocoura. A naše kočka (Mařenka se jmenovala, a ano, byla celá černá), nám pořád lozila do těch krabic, a když jsme si chtěli hrát, tak na nás prskala, a nechtěla nás tam pustit. Asi si také chtěla hrát s panenkami. 😉
krásný příběh
Určitě užitečné.