Posts Tagged "tradice"

Stavění májky, první máj a Svátek práce

Publikováno : Dub 29, 2018 v Nové články

Tradice stavění májek  se ještě dodržuje na 1. května.

Tento zvyk se rozšířil od 16. století. Vybral se proto pěkný rovný, zdravý strom, hodně vysoký. Většinou se vybíral smrk, nebo i bříza.

Kmen se o kůry dohladka oloupal a vršek stromu byl ověnčen barevnými stuhami a někdy se ještě pod vrškem stromu vyjímal věnec zdobený chvojím a papírovými fábory.

Vztyčení máje není zase tak jednoduché, jak se zdá.

Až osm statných mužů musí májku zvednout ze země, postavit a zajistit tak, aby nespadla. Zároveň se stavěním bývá i lidová veselice. Májky se stavěly buď přímo na návsi, nebo ty menší stavěli mládenci před domy svých vyvolených. Musely se hlídat, protože porazit nebo ukrást májku sousedům, znamenalo velké ponížení. I v současnosti se zřizují i hlídky, aby ji hlídaly.


Kdysi měly májky chránit obec před zlými duchy, nyní vyjadřují vládu jara a vyhlašují měsíc lásky.

Většinou se tento zvyk dodržuje dodnes na vesnicích, kde rádi dodržují tradice a obyvatelé se na tuto akci předem těší. Berou to jako bezvadnou šanci na společnou zábavu.
První máj není jen oslava stavění májky, ani svátku zamilovaných, kdy se páry políbí pod rozkvetlým stromem, ale hlavně Svátek práce, mezinárodního dělnického svátku, který se oficiálně slaví již od roku 1890 1. května.
Čtyři roky předtím proběhla celodenní demonstrace v Chicagu, bojující o osmihodinovou pracovní dobu.

Tak si ten den také pěkně užijte a vzpomeňte, co všechno tomu předcházelo, kolik lidí stávkovalo a kolik lidí přitom přišlo o život.

Learn More

30. duben – stará tradice pálení čarodejnic

Publikováno : Dub 29, 2018 v Nové články

Zítra to začne, bude pálení čarodějnic.

“Vylezeme z chýše ven, potom koště nastartujem.
Ví to přece celý svět, že máme čarodějnic slet!”

Čarodějnice nejsou vůbec hezké, ba naopak.

Vypadají jako hastroši s rozcuchanými vlasy, s bradavicí na nose i na bradě, šaty samou záplatu i díru. Bydlí v rozpadlé chajdě, co je zarostlá keři, bodláčím a kopřivami spolu s černou kočkou, hadem, havranem na rameni a našly by se i myši a potkani. V noci létají na koštěti, sbírajíc divotvorné bylinky do svých míchaných čarovných nápojů. Kdo se jich nebojí, chodí za nimi pro radu a věří, že jejich kouzelná moc pomůže.


Tak nějak si dřív lidé představovali, že jim ježibaby svými kouzly a čáry pomohou.

Tato hodně stará tradice, která pochází ještě z doby přísného, až fanatického vyšetřování, při kterém byly vyslýchány ženy, které podle inkvizice měly zvláštní schopnosti. Také za to dostávaly i trest smrti.

Lidé byli dříve hodně pověrčiví, že se právě poslední dubnový den čarodějnice slétají na svůj svátek, tak zapalovali ohně, protože očišťovaly od zlé moci. Nejdříve se postavila hranice, na kterou připevnili vycpanou loutku čarodějnice, a tu potom zapálili. Zbylý popel měl zlepšit sklizeň na poli a také se hranice přeskakovala. To mělo pomoci ženám ke kráse a plodnosti, nebo aby získaly dobrého muže, prostě tato noc měla mít čarovnou moc a plnit přání. Šířilo se, že této noci se otevírají sluje, a vydají svůj poklad. No, jestli to někdo kdy vyzkoušel, není známo.

V dnešní době tímto lidovým svátkem vítáme příchod jara, který také nazýváme Nocí čarodějnic, či Filipojakubskou nocí.

Pojmenovala to tak církev, že bývala poslední nocí před svátkem apoštolů Filipa a Jakuba. A víme o nich něco? Oba svatí byli žáky Ježíše. Filipa ukamenovali na kříži a Jakuba shodili z hradeb Jeruzaléma. Nechtěl totiž označit Krista za podvodníka.

Není to jen u nás, kdy se tento den slaví, ale také se oslavuje třeba na Slovensku, v Polsku, v Německu i jinde. Při oslavách většinou lidé zpívají, tancují kolem ohně a na ohni si opékají špekáčky. V okolí jsou postaveny prodejní stánky s občerstvením, prodává se čarodějné koření a různé dobrůtky jako na pouti.

Pořadatelé ale musí zajistit bezpečnost při hoření hranice a akci musí nahlásit příslušnému sboru hasičů. Při nenahlášení spalování hrozí docela vysoké pokuty.

Do větších měst přijíždějí komedianti na obveselení, nebo je možnost uvidět historická řemesla a budou připraveny i soutěže pro děti. Stačí se jen rozhlédnout po okolí, ke se bude pekelnická slavnost konat. Vydejte se proto na slet čarodějnic a oslavte příchod jara.

Přeji všem pěkné zážitky, abyste si tento večer jak se patří, užili, neboť poslední dubnová noc je plná magie….

Learn More

Jdeme koupit kapra na Vánoční stůl

Publikováno : Pro 6, 2017 v Nové články, Svátky

Kapra si každý z nás spojuje hlavně se štědrovečerní večeří spolu s bramborovým salátem.

Ještě než se zastavíme u pouličního prodejce, protože toto téma je v těchto dnech aktuální, tak si o něm něco povíme.

Kapří maso je zdravé a lehce stravitelné.

Obsahuje bílkoviny, vitamíny skupiny B, A, D, zdravé tuky a mnoho zdraví prospěšných látek. Díky mastným kyselinám omega 3 chrání naše srdce a cévy a nejen že podporuje rozvoj mozku a celý imunitní systém, pomáhá udržovat hladinu cholesterolu v krvi.

Hodně receptů, jak ho upravit, potvrzuje jeho chuť.

Přes to všechno, se ale ryb u nás jí málo. Je to způsobeno tím, že kapr má hodně kostí a to hodně lidí odrazuje ho zařadit častěji do svého jídelníčku. Jistě my starší pamatujeme na polknutí rybího tuku, který sice nebyl dobrý, ale byl zdravý.

Málokdo z nás si jezdí i během roku do rybích sádek, kde si může vybrat, jakého kapra či jinou rybu, třeba štiku, okouna, nebo candáta, vybrat.

Kapr není náročná ryba na chov, má dlouhou tradici a je zřejmě nejčastější rybou, chovanou v našich rybnících.
Má rád stojatou vodu, kde se mu dobře daří, je všežravý a také je přikrmován obilninami, přibývá tak celkem rychle na váze.
Ve věku 3 let váží asi 1,5 kg a s věkem 4 let už má okolo 3 kg.

Výlov kapra na rybníku

Kapři se mohou chystat k výlovu, který je vždy zážitkem nejen pro rybáře, ale i pro ostatní diváky na břehu.
Ti si mohou s touto podívanou ryby hned koupit a většinou je to spojeno i s ochutnávkou rybích specialit. Musí si ale přivstat, neboť s výlovem se začíná brzy ráno už okolo sedmé hodiny.
Tyto ryby dobře snáší transport do sádek, kde proudí čistá voda a poté se rozvážejí do měst k prodeji. Kapra si neseme domů živého hlavně kvůli dětem, kterým se líbí kapr ve vaně. Neměl by tam ale být příliš dlouho, chlorovaná voda mu nesvědčí.

  • tradicí je šupina z kapra v peněžence s vidinou získání peněz
  • také se dává šupina pod talíř při štědrovečerní večeři

Podívejte se na ni příště pořádně, ta tmavší část s kruhy představuje zimní čas a podle toho poznáte, jak byl kapr starý.

Někdy děti chtějí kapra pustit zpátky do řeky, ale tím mu nepomůžeme. Není na to připravený a většinou uhyne z důvodu teplotního šoku.
I ryba může prožívat stres.

Proto neváhejte a kapra si připravte podle své chuti nejen na Vánoce, ale zkuste alespoň jednou měsíčně ho zařadit ve své kuchyni.
A ještě něco – ryba pomáhá dokonce i při hubnutí.

Pokud máte nějaký svůj oblíbený recept,nebo rodinný recept od babiček, využijte blog Vařme s láskou, kam se recepty s kaprem hodí jako inspirace pro další milovníky rybího masa 😀

Learn More