Posts Tagged "měsíce"

měsíc Září

Publikováno : Srp 21, 2017 v Nové články, Svátky

Září

A máme tu další měsíc v roce. Září má 30 dní, je devátým měsícem v pořadí a staročeské jméno tohoto měsíce je zářuj, což znamená „za říje“. Léto končí a astronomický podzim 2017 začíná podzimní rovnodenností a nastává 22. září. Úplněk nastane 6. září.

28. 9. si připomeneme den sv. Václava – den státního svátku.

V tomto měsíci dozrává také vinná réva, tak ti, co mají rádi dobré jídlo a dobré pití, a hlavně ochutnávku vín, ať zamíří na nějaké vinobraní. A kam bychom se měli vypravit?

Zde je pár návrhů, tak se můžete vydat i s dětmi, všude je doprovodný program, zábava a veselí.
Znojemské historické vinobraní – 15.-17.9.2017
Strážnické vinobraní – 9.9.2017
Velkopavlovické vinobraní – 15.-16. 09. 2017 Pálavské vinobraní – 08.-10.9. 2017 – Mikulov Kovacs – Vinobraní a Den otevřených sklepů Novosedly – 16.9.2017
Vinobraní v Moravské Nové Vsi – 9.9.2017
Bzenecké krojované vinobraní – 15.-16.9.2017
Vinobraní ve Svatobořicích – Mistříně 2017 – 16.-17.9.2017
Tradiční Retro vinobraní a Mistrovství ve sběru hroznů ve Valticích 2017 – 23.9.2017
Mělnické vinobraní – 15.-17.9.2017 Plumlovské vinobraní – 23.9.2017
Vinobraní na Pražském hradě – 16.-17.9.2017
Roudnické vinobraní – 23.9.2017
Vinobraní na zámku Kačina – 9.9.2017
Karlštejnské vinobraní – 30.9.-1.10.2017 2017
Litoměřické vinobraní – 15.-16.9.2017
Vinobraní Kočvary (okr. Beroun)– 30.9.2017
Kunětického vinobraní – 16.9.2017
Tradiční lázeňské vinobraní – Lázně Lednice – Lázeňská kolonáda – 23.9.2017

Vzpomeňme i stručně něco z historie:
2. září 1347 – byl na Pražském hradě korunován českým králem Karel IV.
5. září 1997 – zemřela nositelka Nobelovy ceny míru matka Tereza
9. září 1437 – v Praze byl se svými druhy popraven Jan Roháč z Dubé
11. září 2001 – teroristické útoky v USA
14. září 1937 – zemřel Tomáš Garrigue Masaryk
22. září 1575 – v katedrále svatého Víta proběhla korunovace Rudolfa II.
23. září 1875 – byla zprovozněna první linka koněspřežné tramvaje v Praze
25. září 1866 – se narodil americký genetik a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Thomas Morgan
27. září 1271 – se narodil český a polský král Václav II.
28. září 1330 – zemřela česká královna Eliška Přemyslovna

Slunce v září ještě hřeje, tak bychom neměli zapomínat na práci na zahrádce. Je čas sklizně jablek, hrušek, švestek, sklízí se brambory, květák, okurky, rajčata, melouny, ořechy, je vidět, jak se příroda už chystá na zimu, začíná padat krásně zbarvené listí a stěhovaní ptáci se chystají mířit na jih. Vyséváme ale ještě ředkvičky i salát. Myslíme i na jahodníky, které by se měly obnovovat po třech letech, do poloviny měsíce zakládáme nové záhony ze zakořeněných dceřiných sazenic. Zahradní jehličnany množíme vyzrálými řízky.

Září je nejvhodnějším měsícem pro výsadbu cibulovin, například krokusů, sněženek, tulipánů, narcisek, modřenců. Tyto vám budou dělat radost po celá léta. Na konci měsíce nás čeká nová výsadba ovocných stromků a keřů, např. maliníků. Malá rada – sbírejte nyní kořeny bylin, nadzemní části bylin nesušte a nestříhejte živý plot, nadzemní části jsou nyní citlivé.

Také upozorňuji houbaře, sbírejte pouze ty houby, které opravdu znáte.

Hola, hola, škola děti do lavic volá.
V září začíná po prázdninách opět školní rok, na který se těší hlavně prvňáci. Ti větší by si určitě ještě prázdniny prodloužili. My už máme také školačku, strašně to uteklo, ještě nedávno jsme ji vozili v kočárku…Je bystrá, do školy se těší. Začnou povinnosti, ale i tak doufám, že nás bude ráda dál navštěvovat.

A nyní ještě „pár“ pranostik, ať to máme celé :-).
Bouřka v září, sníh v prosinci.
Když je vlhko v září, v lesích se houbám daří.
Teplé září, říjen se mračí.
Na Ludmily světice, obouvej střevíce.
Co srpen nedopeče, září nedovaří.
Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
Hřímání v září oznamuje teplý podzim.
Podzim bohatý na mlhu, věští v zimě mnoho sněhu.
Teplé září, dobře se ovoci i vínu daří.
Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.
Fouká-li počátkem září z Moravy, pak vorej, sedláčku, pomali. Fouká-li ale z Čech, pak si, sedláčku, s oráním pospěš.
Po hojných deštích v září, osení zimní se podaří.
Jaké je počasí v září, takové bude i v příštím květnu.
Pěkné růže na zahrádkách věští pěkný podzim a pozdní zimu.
Prší-li hodně v září, z lesů se dlouho voda paří.
Září, slunce ještě dosti září.
Podzim na strakaté kobyle jezdí.
Září, máj podzimu.
V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.
Září víno vaří, říjen mačká hrozen.
Září, na léto jde stáří.
Zářijová slota, hrstka deště, fůra bláta.
Září jasným pohledem se ještě jednou ohlédne za květnem.
Je-li pěkně na sv. Jiljí, bude hezky po čtyři neděle.
Když na sv. Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
Na sv. Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujem.
O sv. Jiljí jdou jeleni k říji.
Na Štěpána krále je už léta namále.
Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá po čtyři neděle.
Na Panny Marie narození, vlaštovek shromáždění.
Po svatém Kříži, podzim se blíží. (14.9.)
Od Panny Marie Sedmibolestné, teplota rychle poklesne.
Ludmila, patronka česká, po létu se stýská.
Slunce jasné v den sv. Zuzany, kyselost z hroznů vyhání.
Je-li na sv. Marouše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou sklizeň.
Na sv. Marouše pohoda, vyschne v lese každá kláda.
Po sv. Matouši, dej čepici na uši.
Na sv. Maurice, nesej pšenice, bude samá metlice.
Sv. Teklička maluje jablíčka.
Na sv. Cypriána, chladno bývá často zrána.
Na Kosmu s Damiána studeno bývá zrána.
Je-li bouřka na Václava, dlouho teplo zvěstovává.
Kolem sv. Václava, nové léto nastává.
Na sv. Václava každá pláňka dozrává.
Po sv. Václavu, beranici na hlavu.
Přijde Václav, kamna připrav.
Sv. Václav hady sklízí.
Sv. Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
Sv. Václav zavírá zem.
Sv. Václav praví, pusťte krávy do otavy.
Hřímání okolo Michala, znamená veliké větry.
Jasný den na Michala, urodí se obilí a dobrý masopust.
Je-li o Michalu jasná noc, zvěstuje to zimy moc.
Michal, v den jeho když pršívá, teplo před Vánoci věštívá.
Když chladná noc před Michalem, tuhá zima přijde cvalem.
Padají-li před sv. Michalem žaludy, bude tuhá zima.
Na sv. Jeronýma stěhuje se k nám už zima.
Sv. Jeroným, bez dřeva zatopil.

Nyní ještě zbývá popřát krásné babí léto
, které je obdobím s ještě teplým počasím na konci září i na začátku října. Přes den mohou být teploty i přes 22°C, avšak v noci a ráno mohou přijít i ranní mrazíky nebo mlhy. Dříve se u nás říkalo babímu létu léto svatého Václava, v Americe ho nazývají indiánským létem, ve Francii létem svatého Martina, v Anglii létem svatého Lukáše….
Datum 29.8.-4.9. nazýváme Jilským ochlazením, 5.-10.9. nazýváme Mariánským létem, protože bývá slunečno, 6.-24.9. nazýváme Ludmilsko-Matoušským ochlazením a 25.9.-20.10. nazýváme Babím létem.
Užijte si proto krásné září a netruchlete za létem. Přijde přece za rok zas. 🙂 Podzim je také krásný, hlavně při procházkách našimi krásnými lesy a parky. babička11

Learn More

Srpen

Publikováno : Čvc 19, 2017 v Nové články, Svátky

Srpen je osmým měsícem roku a má 31 dní. Zřejmě pochází od slova srp, což byl nástroj užívaný při žních.

Tento měsíc nemá žádné státní svátky.

Srpen má opět spoustu pranostik, tak se na ně podíváme.

V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.

V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí
Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Moc hub srpnových – moc vánic sněhových.
Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.

Ať si kdo chce, co chce, říká, v srpnu ještě do rybníka.

Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
V srpnu mlhy na výšinách – jistá voda, když v nížinách – to pohoda.
Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
Když pálí srpen, bude pálit i víno.
Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
4. Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.
7. Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.
10. Počasí na Vavřince jaké jest, takové udrží se po několik dnů.
10. Svatý Vavřinec – první podzimec.
10. Do svatého Vavřince nechval pšenice.
10. Vavřincův déšť – myší úroda.
10. Je-li počasí o sv. Vavřinci pěkná, možno se těšit na deště.
10. Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
15. Slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí, lze hojnost vína se nadíti.
16. Na svatýho Rocha přibude brambor trocha.
16. Ke svatýmu Rochu bejvá hojnost hrachu.
18. Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená.
19. Na den svatého Sebalda vybírají včelaři med.Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
24. Svatý Bartoloměj zavádí mraky a dělá konec bouřkám.
24. Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje
24. Fouká-li na Bartoloměje z Moravy, vorej sedláče pomali, fouká-li na Bartoloměje vítr z Čech, pak si sedláčku s oráním pospěš!
24. Bouří-li na svatého Bartoloměje, bouří po něm ještě více.
24. Hřmí-li po sv. Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.
28. O svatém Augustinu léto opouští krajinu.
28. Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.
29. Stětí svatého Jana, přestávají již parna.
29. Na Jana stětí vlaštovky od nás letí.

Prázdniny jsou fajn, ale v srpnu by už měli rodiče myslet hlavně na prvňáčky, a přichystat všechno do školy. A že toho není zrovna málo. Hlavně batoh, dobře zásobený penál, obaly na knihy a sešity, pastelky, tempery, vodovky, voskovky, přezůvky, aj. Naše Nikolka se do školy těší, ale ještě také nemá nic připraveno. Vždy před školou se dávala k Ježíšku třeba nová taška do školy, teď už batoh, ale Nikolce Ježíšek nic takového nepřinesl. Její maminka to neměla prý ráda, když dostala něco do školy. Nevím, zřejmě jsem už ta „stará škola“. Mladí na to koukají asi jinak.

Je ještě čas všechno koupit, zatím si Nikolka užívá volna. Jezdí hlavně do Zoo, k nám se vykoupat a k druhé babičce za zvířátky.

Dnes jsem ji učila dělat kličku. Moc jí to nešlo a říkala, že boty na kličku stejně nenosí. Myslím, že by se to mohla naučit ještě před tím, než půjde do školy. Uvidíme, snad se nebude její máma na to dívat divně, ale nějak nesdílím její názor, že se všechno naučí ve škole.

Jinak je to holka šikovná, učíme ji tu plavat v bazénu a to jí bude jen k prospěchu, když chtějí jet k moři.

Čas nějak moc rychle utíká, měsíc se překulí a máme školačku. Terezka se taky už ptala, kdy půjde do školy. Zajímá se o písmenka a číslice už pozná do dvaceti. Jak měla tu horečku, tak si ji na displeji taky přečetla.

Jinak vykopeme brambory a na prázdné místo postavíme stan. Bude zas o zábavu víc.
Tak si všichni užívejte léta, co to dá, přeji hodně sluníčka a vodní aktivity pro všechny. 

Learn More

Červenec – začínají prázdniny

Publikováno : Čvn 20, 2017 v Nové články, Svátky

Červenec – latinsky Iulius, italsky luglio, anglicky July, španělsky Julio, německy Juli, francouzsky Juillet.

Pro vysvětlení, proč se v cizích zemích takto červenec nazývá – když byl zavražděn Julius Caesar, římský vojevůdce,  senát na jeho počest změnil název měsíce na Julius.  Caesar se totiž tento měsíc narodil. A ještě trochu z historie:  Caesar dosadil na egyptský trůn krásnou Kleopatru, která byla poslední egyptskou královnou, a stal se otcem jejího syna Ptolemaia XV. Caesara známého jako Kaisarion. Známá je i jeho věta po vítězství v bitvě u Zely –  „Veni, vidi, vici  – „Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem“. Kleopatra byla velmi zklamaná, když se z jeho závěti dověděla, že jejich syn nebude nástupcem, jak si myslela, ale Augustus, syn Caesarovy sestry.

U nás je červenec pojmenován jako nástupce měsíce června, kdy všechno kvete a zraje, hlavně dočervena. Pouze s koncovkou –ec.

V červenci bývá pěkné letní počasí, dětem začínají prázdniny, na které se všichni těší. A nejen děti. Také rodiče si oddychnou od příprav dětí do školy a těší se na dovolenou. Červenec je stále nejteplejším měsícem v roce, i když výkyvy počasí se mohou objevit.

Měsíc červenec má 31 dní a je na sedmém místě v kalendáři.

Nejvýznamnější dny jsou 5. 7., kdy je státní svátek věrozvěstů Cyrila a Metoděje a 6. 7. je státní svátek, kdy byl roku 1415 upálen Mistr Jan Hus.

Také dle pranostik se říká, že 1. 7. je Pavlovské léto, kdy vinaři na jižní Moravě oslavují „Léto otevřených sklepů“ přímo v historických sklepech.

2. – 9. 7. jsou tzv. Prokopské deště, kdy mnohdy přichází další medardovské počasí. Říká se, že když prší na Prokopa, shnije mandel i kopa.

Termínu 10. – 13. 7. se říká Markétské léto, protože v tomto období bývá často velice horko a sucho.

Čas od 14. – 25. 7. nazýváme Magdalénské deště, neboť patronkou je svatá Magdaléna a pranostika praví, že v den svaté Magdalény ráno poprchává, protože ona svého Pána oplakává, a když hodně prší v den Magdalény, nejsou deště zastaveny.

Posledními dny měsíce července 26.- 31. 7. nastává Anenské léto, neboť patronkou je svatá Anna. Říká se, svatá Anna – chladna zrána, ale odpoledne mohou nastat dle statistiky i velká horka. Též pranostika, že svatá Anna srp vzala a žala, potom připadají vysoké teploty. Všímáme si i mravenců v lese, jak stavějí na svatou Annu vyšší mraveniště než jindy, tak má nastat silná zima.

V přírodě v červenci je také stále co k vidění.

V zahradách lze vidět kvetoucí kopretiny, kosatce, muškáty, lilie, hortenzie, levandule nebo slunečnice. Nastává srnčí říje, končí hnízdění ptáků, pro včelaře bude poslední medování a kachny na rybníku uvidíme, jak vodí svá mláďata.

Podle lunárního kalendáře je 9. 7. úplněk, kdy se nemá stříhat živý plot, ani keře a stromy. Okrasné rostliny mají rády přihnojování, protože těm co kvetou, chybí draslík a fosfor. Vysazují se nové sazenice jahod, neboť přes zimu dobře zakoření a v příštím roce si na nich už můžeme pochutnat. Po sklizni třešní se mohou prořezávat koruny stromů. Mohou se vysévat i letní saláty, špenát a mrkev. Rajčata může napadnout plíseň bramborová, proto je zaléváme jen ke kořenům, naopak okurky zaléváme přímo na listy, jako prevenci proti padlí. Zalévání je vhodné pokud možno v ranních hodinách, aby do večera listy oschly. Plíseň okurková by se mohla objevit, pokud budeme zalévat příliš často. Také probíhá stálý boj s plevelem, který se objevuje všude tam, kde ho nepotřebujeme. Když začíná žloutnout nať u brambor, můžeme sklízet, někdy již i hned po odkvetení. Můžeme trhat rybíz, maliny, meruňky, angrešt, letní jablka.

Červencové pranostiky

Když dne ubývá, horka přibývá.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
V červenci do košile obleč se, a v prosinci oděj se.
Červenec horký, pěkné jsou vdolky.
Jaký červenec, takový leden.
Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima skvěje.
Červenec je úrody blíženec.
Co červenec končí, srpen začíná.
Navštívení Panny Marie čisté, přináší ovoce jisté.
Když na navštívení Panny Marie prší, čtyřicet dní se voda vrší.
Když prší na svatého Prokopa, promokne každá kopa.
Svatého Prokopa den, nešťastný den.
Svatý Prokop, zelí okop!
Po svatém Janu Husi šelma sedlák, který srpy nebrousí.
Kolik žita narostlo do sv. Kiliána, tolik už ostane.
Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří.
Prší-li na sedm bratří, sedm neděl střecha neuschne.
Svatá Markyta hodila srp do žita.
Svatá Markyta velí: “Lidé, okopávejte zelí!”
Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta.
Ženci na pole, včely z pole.
O svatém Kamilu slunce má největší sílu.
Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim.
Na svatého Filipa ječmínek se oklípá.
Prší-li o Apolináři, dlouho se z lesů voda paří.
Pěkný den před svatým Jakubem slibuje pěkné žně.
Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněhu.
Jak je teplý svatý Jakub, tak studené jsou vánoce.
Do Jakuba zelíčko, po Jakubu zelí.
Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
Svatý Jakub dává kukuřici klasy, svatá Anna vlasy.
Jakub načeše, Anna napeče.
Bábo, bábo, svatá Anno, dej, aby uzrálo!
Od svatýho Ignáca, léto se obracá.

Co ještě napsat o červenci?
Ať se vám na zahrádkách všem daří, nebo alespoň pěkné květy muškátů na balkonech či terasách, krásné počasí při dovolené a vůbec nádherné léto s užitím pořádného odpočinku u nás nebo v cizině, vám, i vašim dětem.

Learn More

Červen

Publikováno : Kvě 17, 2017 v Nové články, Svátky

Na měsíc červen a zejména na 1. 6. se těší všichni.
Hlavně děti – mají svůj den dětí.

1. června se slaví Mezinárodní den dětí, všude ve městech i na venkově se pořádají různé akce a hry pro děti, kterých se děti zúčastňují moc rády a často na to v dospělosti vzpomínají.
Skákání v pytli, tak běh se syrovým vejcem na lžičce, házení kroužků a jiná zábava.

Děti se ale hlavně těší na poslední červnový den, kdy dostanou vysvědčení a radostně/smutně podle toho, jak dopadlo běží domů vstříc dvouměsíčním prázdninám.
Těší se na letní radovánky u babiček a dědečků, na dovolenou u moře, nebo někde u rybníka.
Hlavně, že si oddychnou od každodenních školních povinností a také ranního vstávání.
Bože, chtěl bych být dítě a mít tolik volna 😀

Dospělí se zase těší na svoji zaslouženou dovolenou a když 21. června začne to pravé léto, CK mají hned plno.  Už nyní si plánují rodiny kam na dovolenou, hlavně s dětmi, kde se jim budou moci denně plně věnovat, třeba na chalupě.

Jméno měsíce červen zřejmě vzniklo z toho, že se červená ovoce, třeba maliny, rybíz, jahody, třešně.

Červen má 30 dní a nemá žádné státní svátky, měli bychom si však vzpomenout na 10. červen, kdy byla v roce 1942 vypálena obec Lidice.

Červen má své pranostiky, které si určitě všichni rádi připomeneme.
Na mokrý květen, suchý červen
Deštivý červen, celé deštivé léto
Teplý červen, teplé září
Mírný červen, mírný prosinec
Červen studený, žně jsou zkaženy
V červnu netřeba o déšť prosit, přijde, jak se začne kosit
V červnu když hrom bije, obilí se povede

Další pranostiky, zvyky a lidové tradice najdete na blogu. Kdo chce, může se zapojit.

Určitě i vy máte naplánovanou dovolenou, tak se pochlubte, kam se chystáte.

Kdo si ještě nevybral, může se podívat do slev, třeba najdete nějaký zajímavý pobyt na víkend, nebo třeba na týden.

Dovolenou v Chorvatsku a pobyt u moře  v kouzelném Řecku najdete na Dovolené pro každého.


Learn More

Květen

Publikováno : Dub 10, 2017 v Nové články, Svátky

Květen je spojen s lidovými oslavami, které patří mezi české tradice.

Český název měsíce května je odvozen od toho, že všechno kvete. Je pátým měsícem v roce a má 31 dní. První květen je státem vyhlášeným svátečním dnem a představuje den pracovního klidu. Význam tohoto dne je připomenutím svátku práce. Z historického pohledu se jedná o mezinárodní dělnický svátek, kdy se upomíná vypuknutí stávky amerických dělníků v Chicagu dne 1. května 1886.

Na vesnicích se staví májky.
V předvečer 1. května chlapci skoro v každé vesnici na návsi májku postaví a také ji v noci hlídají, aby jim ji přespolní nemohli ukrást. Protože se jedná o symbol jara, měla by to být bříza, která se zdobí pentlemi a věncem.
Podle starého obyčeje se někdy také staví malé máje před domy, jako vyznání lásky své vyvolené.

Mnoho zamilovaných dvojic také zamíří na romantické místo, například na Petřín, aby si zajistili štěstí a lásku do dalšího roku.

První máj se neslaví jen u nás, ale ještě ve více než dvaceti dalších státech světa.
Prvního května se v ČR oslavuje svátek práce, osmého května den vítězství a druhou květnovou neděli den matek.

Je zajímavostí, že jako jediný měsíc v roce začíná vždy ve stejný den, jako leden příštího roku.


Květen je nejkrásnější měsíc v roce, je lásky čas, narození mláďátek, ale také hodně práce na našich zahradách.
Před ledovými muži, Pankrácem, Servácem a Bonifácem se vysazují popínavé rostliny a letničky. Vysévají se okurky, fazole, hrách, také trávník. Ve druhé polovině května se vysévá mrkev, pórek, kopr, ledový salát a řepa.
Nesmí se zapomenout ani na stromy broskví, meruněk, jablek, švestek a zaštípnout výhonky.

Na prvního máje se nezapomeňte políbit pod rozkvetlým stromem.

Dle lidového zvyku je žena políbená v tento den pod rozkvetlou třešní po celý rok krásná a zdravá a žena nepolíbená, do roka uschne. Vydejte se proto i vy na zamilovanou procházku.

Známé květnové pranostiky:

Májová kapka platí za dukát.

Máj chladný a deštivý, pro stodoly je příznivý.

Májová vlažička, naroste travička.

Májový deštíček, poroste chlebíček.

Zde najdete další lidové pranostiky

Admin:
Komu již odkvetla třešen….můžete využít tuto fotku 😀

Learn More

Březen

Publikováno : Úno 19, 2017 v Nové články, Svátky

Jaro je už za humny, letos začíná 20. března v 11.28 hod.

Český název měsíce pochází z rašení bříz a začátek březosti zvířat. Úplněk v březnu nastává 12. 3. a dle tradic by se neměl ten den stříhat živý plot, a dle pověry se nedoporučuje také žádný lékařský zákrok.

Začátek jara je vždy brán církevně a je to vždy 21. březen. Astronomické jaro může totiž začínat 20. března a dokonce i 19. března.

Březen je měsícem nových začátků, nastává jarní rovnodennost i letní čas, kdy se bude měnit 26. 3. z 2.00 na 3.00 hod. Všichni už se těšíme na jaro a na sluníčko.

Tradice a zvyky byly původně spjaty se změnami v přírodě, fázemi měsíce, ročními obdobími a sklizní úrody. Hodně lidových svátků a zvyků patří svým původem do dávných dob.

Pranostiky na březen
Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé
Kolikrát v březnu rosa padává, tolik mrazů do Velikonoc bývá a tolik mlh přijde v srpnu
Březnové mlhy – letní deště
Březnové slunce má krátké ruce
Hřmí-li v březnu, tak také v červnu

Více o tradicích a zvycích najdete na blogu tradiceazvyky.cz

Znát něco ze zvyků našich předků je zajímavé, ale je to také povinnost vůči historii celého národa. Většina zvyků se drží spíše na vesnici, ve větších městech už tak ne, ale je to škoda. Tak si tu něco ve zkratce připomeňme, co ještě měsíc březen přináší.

Březen je třetím měsícem roku a právě 2. 3. 1978 vzlétl do vesmíru první československý kosmonaut, Vladimír Remek, a my jsme se stali třetí zemí, jež poslala svého zástupce do kosmu.

Měli bychom si také vzpomenout na narozeniny zakladatele Československé republiky, prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka (také zkratkou T.G.M. – s Američankou Charlottou Garrigueovou se roku 1878 oženil), který se narodil 7. 3. 1850 a byl ve funkci prezidenta od 14. listopadu do 14. prosince 1935. Narodily se mu děti Alice, Herbert, Jan, Olga a Eleonora – ta však po pár měsících zemřela.

Neměli bychom ani zapomenout na 15. 3. 1939, když Hitlerova vojska dokončila obsazení českých zemí a začalo období útlaku a lidského ponižování, trvající více jak šest let. Ač je tato doba už velmi vzdálená, je třeba ji neustále připomínat a vysvětlovat, aby se už nemohla nikdy opakovat.

Také každoročně vzpomeneme na 8. 3. – na mezinárodně uznávaný svátek – Mezinárodní den žen. Starší jistě pamatují na podnikové oslavy a pozorné kolegy, co připravovali pro ženy pohoštění a dárky v podobě květin a drobných dárků. Ještě dnes se v některých rodinách slaví MDŽ, vždyť i malá kytička potěší. Většina mladých ale toto datum přechází bez povšimnutí v domnění, že se jedná o komunistický svátek, ale pravda to není. S bývalým režimem jeho vznik nesouvisí a jde o den uznávaný v různých částech světa. Počátky tohoto dne sahají totiž hlouběji do historie. Svátek vznikl díky stávce švadlen roku 1908. Právě švadleny z New Yorku stávkovaly za zlepšení životních podmínek. Cílem tohoto boje bylo získání volebního práva pro ženy, a boj za rovnoprávnost. Právě na postavení žen ve světě měl tento svátek upozorňovat.

Můžeme se také těšit na tradiční Josefovské zábavy, které završí sezónu plesů. 19. 3. má svátek Josef, který patří k nejužívanějším českým jménům. Počet chlapců s tímto jménem ale rok od roku klesá, moderní rodiče dnes upřednostňují jiná jména. Dle posledních údajů se nachází asi na 20. místě mezi novorozenci.

Taktéž se slaví Den učitelů, který připadá na 28. 3., je to den narozenin velkého pedagoga a biskupa jednoty bratrské Jana Ámose Komenského.

Ještě na jednu březnovou tradici bychom neměli zapomenout a to na „Březen – měsíc knihy“. Pamatuji na čtvrteční fronty před knihkupectvím, kde si lidé vybírali knižní novinky. Při dnešních cenách si ale skoro každý nákup drahých knih dobře rozmyslí. Existují ale půjčovny knih a tam si lze dobře vybrat nějakou zajímavou knížku a příjemně strávit večer pěknou četbou.

K jarním obyčejům, které jsou také spjaty s příchodem jara, patří vynášení Moreny, která ztělesňuje zimu a je vyrobena ve formě figuríny, třeba z vymlácené slámy s prázdnými klasy. V průvodu je vynesena mimo obec, kde se hází do řeky, aby po proudu odplavala. Tento obřad představuje konec zimního období a vítězství života.

K pokladnici naší kultury patří pohádky, lidové zvyky a legendy stejně, jako umění, ale i věda a technika.
Svátky jara patří k největším svátkům roku. Radost z příchodu jara a slunce se slavila veselicemi, zpěvem a proto si taky zazpívejme:
Přišlo jaro do vsi, kde jsi, zimo, kde jsi? Byla zima mezi námi, a včil už je za horami. Hu, hu, hu, jaro už je tu!

Od admina:
– když si výše popsané přečtete
– budete fotit při oslavě březnových svátků
– body se najdou

Learn More

Blíží se další měsíc – Únor

Publikováno : Led 17, 2017 v Nové články, Svátky

Druhým měsícem roku a zároveň nejkratším, je únor.

Začátek února bývá obvykle ještě se sněhem a mrazem, konec měsíce začne pomalu probouzet zahrady a se sluncem a tajícím sněhem se budou prodírat první poslové jara. Když je dost slunce, začínají se prodírat ven sněženky, krokusy, jehnědy na břízách, kočičky na jívách a nařezané první větvičky zlatého deště v teple domova rychle rozkvetou. Brzo nastane čas začít myslet na jarní práce na zahradě.

Ovocné stromy i okrasné dřeviny potřebují zkrátit dlouhé výhony, popřípadě proklestit. Abychom se zbavili škůdců, kteří přečkali zimu v kůře stromů, opláchneme je postřikem ještě dříve, než nasadí nové listy a pupeny.



Na záhony ještě nic vysévat nebudeme, venku je ještě zima, ale v bytě na předpěstování je čas tak akorát. Již v první polovině měsíce bychom měli vysévat z letniček třeba petúnie, hledíky a předpěstovat si salát, celer, brokolici, petrželku, majoránku, rajčata a papriky. My si takhle sami už několik let předpěstováváme právě rajčata a papriky. Máme je na okenním parapetu až do výsadby na záhon. Kolikrát rajčata takto dorostou skoro do půl metru. Je dobré tato semena napřed ponořit do vody o teplotě nejméně 16 °C, protože jsou to teplomilná semena a nejméně každý den vodu vyměnit. Jako výsevní substrát je nejvhodnější perlit, rostliny vytváří bohaté kořeny a výsev nelze přelít, přemokření je totiž hlavní příčinou neúspěchu při předpěstování. Mladé rostliny musíme přesadit po 14 dnech do sadbovačů, nebo stačí kelímky od jogurtů.
Také jednou týdně přihnojujeme Kristalonem Start. Na záhon vysazujeme v polovině května, až po ledových mužích (Pankrác, Servác, Bonifác – období mezi 12.-14. květnem), kdy podle pranostiky jsou poslední jarní mrazíky.

14. února také můžeme oslavit Den sv. Valentýna. Valentýn je označován jako svátek lásky a zamilovaných. Tento den si partneři předávají dárky, květiny a sladkosti nejčastěji ve tvaru srdíčka.

Legenda praví, že se tento svátek slaví na počest kněze Valentina, který žil ve 3. století, a dle historických zdrojů měl i léčitelské schopnosti. Údajně tajně oddával zamilované páry, kterým ve sňatku bylo bráněno. Císař Markus Aurelius Claudius, zvaný Germanicus * tehdy zrušil manželství, poněvadž nechtěl, aby muži zůstávali doma u svých žen a odešli raději bojovat za svého císaře. Kněz tak činil za jeho zády, a když se toto provalilo, byl zatčen a 14. 2. 269 popraven. Proto se na jeho počest tento den oslavuje jako svátek zamilovaných. Kořeny těchto oslav sahají do dávné minulosti a již v antickém Římě se tento den oslavovala bohyně Juno, ochránkyně rodiny a pastýřský bůh Lupercus, ochránce stáda před vlky.

Ti existovali už v pohanské mytologii a ženy už tenkrát ten den dostávaly květiny. Rozhodně tedy nejde o žádný nový nápad moderní doby.

Nové únorové tradice  byla obnovena v roce 1907 v podobě valentýnských přání, výrazněji se rozšířila až po roce 1989. V posledních letech vznikla i nová tradice tzv. valentýnských poutí, které nás zavedou na pražský Vyšehrad. V tamější bazilice jsou uchovávány ostatky sv. Valentina, a 14. února bývají vystaveny pro veřejnost.

Od té doby se však svátek stává spíše komerčním svátkem, kdy ze svátku svatého Valentýna mají profit více obchodníci, než sami zamilovaní.

* Germanicus překladem Germánský, bylo udělováno jako čestné příjmení římským vojevůdcům, kteří s úspěchem bojovali proti Germánům.

Learn More

měsíc Leden

Publikováno : Pro 30, 2016 v Nové články, Svátky

Řekněme si, že měsíc leden, který má 31 dní, je podle gregoriánského kalendáře první měsíc v roce a název měsíce je od slova led – měsíc ledu.

Původně byl označován jako měsíc vlka, kdy je pro zvířata velmi těžké sehnat potravu, a třeba tak i úplněk, který letos vychází na 12. ledna, tak i úplněk je tak odvozen od vytí hladových vlků a říká se mu Vlčí úplněk. Dřív si lidé úplňky totiž pojmenovávali. Vlčí úplněk nastává po zimním slunovratu a je obklopen zimou. Dříve vlčí smečky hladově vyli u vesnic a proto ho takto pojmenovali. Dnes se mu spíše říká Povánoční úplněk.

Leden je vlastně velmi zajímavý měsíc.
Skončily Vánoce, lidé nakoupili i to, co nepotřebují a hodně se jich těší na povánoční výprodeje. Likvidují se vánoční stromky, dojídá se cukroví, na vánočkách si pochutnávají domácí mazlíčci, neboť se snad nemohlo sníst všechno, co bylo napečeno.


Čeká nás nový rok s otázkou, jaký asi bude a co nás bude celým rokem provázet.
Pokud si dáme nějaká předsevzetí, určitě je dodržíme, když budou naplněna vytrvalostí vlka.

Připomeňme si alespoň některé lednové svátky a významné dny.

1. 1. – Nový rok
1. 1. – Světový den míru
6. 1. – Tři králové
27.1.- Mezinárodní den památky obětí Holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti

Něco z pranostiky na měsíc Leden:
V lednu mráz těší nás.
Leden jasný, roček krásný.
V lednu málo vody, mnoho vína; mnoho vody, málo vína.
Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
Teplý leden, k nouzi krok jen jeden.
Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější.
Holomrazy – úrody vrazi.
Suchý leden, mokrý červen.
Když je leden bílý, je sedlákovi milý.

1. 1.
– jak na Nový rok, tak po celý rok
– je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně
– na Nový rok déšť, o Velikonocích sníh

6. 1.
– na Tři krále o krok dále

10. 1.
. když 10. ledna slunce svítí, vína hojnost míti.

Pokud se někdo zajímá:

V lednu vstoupíme podle čínského kalendáře do roku Ohnivého Kohouta, ten začne 28. ledna a skončí 15. února následujícího roku. Kohout totiž patří k nekonfliktním znamením a bude přát rodinným i soukromým vztahům. Kohout vás bude po celý rok nabádat k pořádkumilovnosti.

Pokud chcete, aby vám jeho tradice přinesly štěstí, je třeba ho oslavit stejně jako ten náš. Aby vám přinesl štěstí a splnila se vám všechna přání, doporučují se nosit určité barvy, například červená, zelená, hnědá, žlutá. Barvy nemusí být pouze na oblečení, ale i doplňků, jako jsou opasky, šátky a mnoho dalších.
V příštím roce vám barvy Kohouta přinesou štěstí….

Buďme rádi ještě za jednu věc, a to, že obchody ještě nezačaly vyvěšovat srdíčka na sv. Valentýna. 🙂
babička11

Learn More