Co si odnést ze Čtyř dohod

Slyšeli jste už o knize Čtyři dohody?

Mexický autor Don Miguel Ruiz v ní interpretuje moudra starých Toltéků. Jedná se o dohody, které má každý sám se sebou uzavřít, aby měl lepší život a méně se stresoval. Jelikož si myslím, že by tyto dohody měli všichni znát, sepsala jsem krátké shrnutí.

První dohoda: Nehřešte slovem

První dohoda je označená za nejdůležitější a zároveň nejtěžší na dodržování. Slovo má větší moc, než by nás napadlo. Dokážeme jím vyjádřit pocity a myšlenky, stejně tak jím můžeme ovlivnit životy ostatních lidí. Vždyť i druhou světovou válku způsobila pouhá slova.

Když o někom řekneme, že je ošklivý, a on to uslyší, možná ho na nějakou dobu ovlivníme. Sám si začne ošklivý připadat. Podobně ho můžeme nakazit tím, že je hloupý. Ke všemu pak bude přistupovat jako hloupý a bude méně úspěšný.

Slovem nehřešíme jen vůči ostatním, nýbrž i vůči sobě. Přiřadíme-li někomu špatnou vlastnost, začne k nám v ten moment pociťovat nenávist.


Slovním hříchem jsou také pomluvy. Pomlouvanému ubližují a ostatním o něm utvářejí špatný obraz.

Druhá dohoda: Neberte si nic osobně

Kdybychom si měli všechno brát osobně, praskla by nám za chvíli hlava. Zbytečně bychom se trápili něčím, co vůbec nemusí být pravda.

Nic, co od druhých uslyšíme, bychom si neměli pouštět k tělu. Ač si myslíme, že se nás jejich slova týkají, není to pravda. Je to jen jejich osobní názor, mnohdy ovlivněný zkresleným pohledem. Neměl by nás vůbec zajímat, sami přece nejlépe víme, jací jsme.

Třetí dohoda: Nevytvářejte si žádné domněnky

Problém domněnek spočívá v tom, že jim věříme. Většinou ale nejsou úplně pravdivé. Máme ve zvyku je šířit, vyprávět o nich, a tím je považujeme za ještě skutečnější. Ani nás nenapadne, že by mohla být realita jiná. Pravda bohužel jednou vyjde na povrch.

Vytváření domněnek nám může způsobit problémy například v partnerském životě. Často se domníváme, že partner ví, co si myslíme, co chceme a že zná naše problémy. Mnohdy tak tomu bohužel není. Cítíme se zranění, aniž by partner tušil důvod. Podobně si můžeme domněnkami pokazit jakýkoliv vztah.

Nevytvářejte si domněnky, raději se vždy na všechno zeptejte.

 Čtvrtá dohoda: Vždy dělejte vše, jak nejlépe dovedete

Poslední dohoda nás nabádá k nejlepším možným výkonům. Pomůže nám dodržovat předchozí tři dohody, týká se ale všeho, co děláme.

Je důležité brát v potaz, že v různých situacích může být vaše výkonnost jiná, např. nemocní či unavení nedosáhnete stejného výsledku jako zdraví a v plné kondici. Neměli bychom zapomínat ani na to, že výsledky zhoršuje i zbytečné přemáhání.

Když budeme všechno dělat tak, jak nejlépe dokážeme, bude náš život kvalitní a intenzivní. Budeme se cítit naplnění a šťastní.

A co dál?

V navazující knize je uvedena pátá dohoda. Ta zní: Buďte skeptičtí, ale naslouchejte. O všem bychom měli pochybovat, věřit bychom neměli ostatním, ani sobě. Když vám někdo něco říká, pouze naslouchejte. Neutvářejte si žádné závěry ani názory.

Dodržováním zmiňovaných dohod bychom měli osvobodit své pravé já, ukázat, kým doopravdy jsme.

Obě knihy vám nesmírně doporučuji. Jestli máte problém s hledáním sami sebe nebo si nejste jisti se vztahy k druhým lidem, jsou pro vás ty pravé.

Zmiňované knihy na Databázi knih:
http://www.databazeknih.cz/knihy/ctyri-dohody-kniha-moudrosti-starych-tolteku-12114
http://www.databazeknih.cz/knihy/pata-dohoda-31626
Autor Don Miguel Ruiz na Databázi knih:
http://www.databazeknih.cz/autori/don-miguel-ruiz-3985

(Karolína Klosová, www.kajinblog.cz)


Jak bude reklama vypadat?
-
Zde můžete mít reklamu napořád za 80 Kč
Zobrazit formulář pro nákup

14 komentářů

  1. Přečetla jsem si Váš článek opravdu s chutí a nejvíc se mi líbil pan “Někdo”. Být pesimistou, mít doma čtyři chlapy v chalupě a ukočírovat domácnost – klobouk dolů :-). Muži totiž myslí jinak než ženy. Je dokázáno, že jejich mozek prostě jinak pracuje, proto se často chovají jinak, než bychom předpokládali. Ženy jsou více citově založeny a víc přemýšlí nad pocity a trápí se někdy zbytečně. Muži si pomyslí – to bude v pohodě, a jdou si pustit televizi….Ono je totiž vždycky lepší ty malichernější věci příliš neřešit :-).

  2. Velmi zajímavý článek, celkem s jeho obsahem souhlasím. Jsem v podstatě permanentní pesimista, takže když o mně někdo řekně něco negativního, klidně s tím souhlasím, protože taková je moje nátura. Také záleží na tom, co se řekne, například, když se to týká oblečení či účesu, měl by se člověk zamyslet, jestli opravdu nechodí jako hastroš s neuspořádanými háďaty na hlavě místo účesu. O vyřčených slovech se velmi správně říká, že je ani párem volů nevezmeme zpět, i kdybychom stokrát chtěli. Žádná omluva následky vyřčených slov už nezmírní, proto bychom se měli naučit počítat aspoň do deseti, než něco negativního řekneme a i mírné kousnutí do jazyka dokáže zafungovat jako brzda. Jistě, nemá cenu si řeči týkající se nás brát do hlavy a trápit se jimi, já doporučuji je jen během pár vteřin prozkoumat, zda se týkají něčeho konkrétního, co by se případně dalo změnit v náš prospěch nebo nad nimi jen mávnout rukou a říct si, není třeba se tím zabývat, že nám třeba jen někdo závidí postup v práci či šťastné manželství a ze vzteku o nás rozšiřuje pomluvy. Nemá cenu na ně reagovat a lidem vymlouvat, že to či ono pravda není. Jak se zde píše, my sami přece víme, jací jsme a zda se události rozšiřované pomlouvači vůbec staly. Používám větu – kdo mě zná, tak ví, že to pravda není a názory cizích idí mě vůbec nezajímají. A když na to nebudeme reagovat nějakým vysvětlováním my, tak ten rozruch brzy zanikne, také díky tomu, že si tito lidé, jestli se jim tak dá vůbec říkat, najdou k pomlouvání zas někoho jiného.
    Domněnky také nemám ráda, hlavně v rodinách by se neměly vytvářet předpoklady, že když třeba naše drahá polovička nepřichází domů včas, tak má hned nějaký “vedlejšák”. Nemá cenu se nafukovat, nemluvit či naopak hned mezi dveřmi vyčítat, lepší je v klidu si sednout ke kafíčku a poptat se, jaký měl(a) den a tak podobně. Většinou vyjde najevo, že bylo třeba něco v práci dodělat nebo zavolala kámoška a ženuška s ní šla na kafčo, aniž by jí došlo, že by bylo dobré o tom informovat manžela, aby neměl starost. Zrovna tak manžel, když jde na pivečko s kamarády, by měl pamatovat na to, že se na něj doma čeká s večeří a ohlásit pozdější příchod. Doktor Plzák říkal, že nejkritičtější ve vztahu jsou první dvě minuty po příchodu domů, že by manželé měli ty dvě minuty mlčet, tím se nahromaděný adrenalin zklidní a pak v klidu probrat jaký byl den nebo svá trápeníčka. Proto máme dar řeči, abychom se domluvili. Nikdy nepředpokládejme, že naši nejdražší chápou a cítí to samé, co my. Když jim to neřekneme, nevědí. Měla jsem tři syny a manžela, tak vím, o čem mluvím. Co jsem výslovně neřekla jednomu každému, tak se neudělalo. Velmi brzy jsem od nás vystěhovala pana “Někdo”, protože říct ať dojde NĚKDO se smetím, tak s ním samozřejmě nikdo nedošel. Léty praxe jsem se vycvičila téměř k dokonalosti, když po někom něco chci, hezky poprosím a pak poděkuji. V hodně rodinách se ta dvě kouzelná slůvka nepoužívají, myslím, že to není dobře, děti se učí chování především od nás a podle toho, co vidí doma, se pak třeba chovají neuctivě například i ve škole k učitelům nebo v obchodech k prodavačům a tak podobně. Stejně se to má i s prací, když sami nebudeme dělat věci naplno, těžko pak naše děti budou mít dobrou pracovní morálku. Když dítě vidí, jak matka odhazuje papírek od bonbonu na zem, udělá to samé, zkrátka příklady táhnou.
    Trochu oponuji Páté dohodě, člověk by měl něčemu věřit, mít nějakou víru a důvěru v něco, minimálně věřit sám sobě, že když za něčím půjde, tak to dokáže. Já, i když jsem pesimista a o všem pochybuji, přesto obdržené informace zkoumám a třídím, některé i využiji a nějaký názor si tedy udělat musím.
    Doporučuji také tyto knihy ke čtení, čtou se jako detektivka, jedním dechem.

  3. Jsem pokud je to možné, pozitivně smýšlející člověk. A je pravda, že člověk nejenom stárne, ale také moudří. A nejen, to, ale každý věk určité životní situace řeší jinak. Stejný člověk, ale tu situaci řeší jinak v mládí, ve středním věku a ve stáří.

  4. No nevím jestli si tu knihu někdo z mých známých přečte, ale ty 4 dohody mluví za vše, prostě měli bychom se tím řídit, a hned by byl život jednodušší

  5. Tyto knihy si určitě do své domácí knihovny pořídím. Takové čtení mě vždycky zajímá a je pravda, že ve slově je velká síla. Pořád se snažím na sobě pracovat a tyhle 4 dohody k tomu taky mohou přispět. O knihách jsem již dříve slyšela, myslím, že existují i jako audioknihy.

  6. Co si o mě druzí myslí, to mě trápilo asi tak před 30. lety. Jak člověk stárne, tak mu na tom až zas tak moc nezáleží. Já jsem já a jiná už nebudu. Vždycky jsem se snažila brát všechno spíš pozitivně, k lidem jsem se chovala slušně, ale druzí vás spálí a je jim jedno, že ubližují.

  7. Jako vždy poučné, ale pro mě nic nového, to vše člověk ví a lidé se stejně ničím neřídí:).

  8. Škod, že jsem tyhle knihy neměla v ruce, když mi bylo dvacet. Určitě bych měla klidnější a šťastnější život.

  9. Jsem vášnivá čtenářka, takže tuhle knížku asi začnu shánět. I když tu budu nejspíš ale za kverulanta – tohle “patero” je logické stejně jako “desatero” a rozumně uvažující člověk je naprosto nevědomky dodržuje. Nevím, zda jsem to napsala srozumitelně – snad ano.

  10. Promiňte ale těmto článkům neumím přijít na chuť.

  11. Myslím, že slovem nikomu neubližuji a kdo ublíží mně, – tak jedním uchem tam a druhým uchem ven ….a myslím si svoje. Osobně si nic moc neberu, co slyším od ostatních – jejich názor, já ten svůj nikomu nenutím a co změnit nemohu (třeba i povahu člověka), tak se tím nezabývám..každý jsme prostě jiný. Myslet si, že partner ví, co si žena myslí a co opravdu chce – je bláhová myšlenka. Prostě neví a mnohdy ho to ani nezajímá. Často proto ženy musí vše říct “po lopatě”, muži myslí trochu jinak :-). Vždycky jsem se snažila dělat cokoliv co nejlépe jsem uměla a nikdy mě nenapadlo, že se tím budu cítit šťastnější a můj život bude kvalitnější :-). To je asi myšleno pro ty, co berou práci “hákem”. A ještě k poslednímu odstavci – ano, nevěřit moc lidem okolo a udělat si vlastní názor, ale proč nevěřit sobě? Proč? Pokud si nebudu věřit, tak nikdy ničeho nedosáhnu, a nemám problém hledat se sama v sobě, na to se znám až moc dobře. Ano, kniha je určitě zajímavá, ale ve svých letech ji opravdu číst nepotřebuji.

  12. Zajímavé a velice pravdivé dohody, knihy jsem nečetla, ale poptám se po nich v knihovně. Mám ráda takové knihy, které nutí k zamyšlení. Slovo má velikou moc, dokáže pohladit i ublížit a to ne jen lidem v okolí, ale i nám osobně. Každý, kdo mluví negativně, přivolává negativní věci a naopak. Já se snažím najít i v těch nejhorších zážitcích něco pozitivního.

  13. Souhlasím opravdu pěkné čtení. Je se nadčím zamyslet.

  14. Velmi zajímavé čtení, je v něm kus pravdy. Určitě stojí za zamyšlení.
    Slovem opravdu ovlivňujeme víc, než si myslíme. Jen se podívejme, co s námi dělají media. Určitě přečtení knih doporučuji.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *