Proč se ptám? Vysvětlení níže v textu
Jsem marod, tak využívám volna pro relaxaci v přírodě, zelená údajně léčí a uklidňuje.
Přitom se snažím ušetřit, takže jsem zvolil variantu návštěvy lesa za účelem sběru lesních plodů a návštěvou nedalekého rybníku za účelem ulovení velké ryby.
Stačilo by mi najít pár hříbků na řízky a uvařit si trochu houbového guláše. Ze dva “litry” ostružin, borůvek.. by mně taky potěšilo, hned bych si udělal palačinky a nějakou hrnkovou buchtu.
Prý rostou u “9 křížů”
Autem jsem vyrazil do lesa. Běžně oblečen v kraťasech a teniskách. V ruce košík na houby a 2litrovou láhev s vodou /na borůvky, maliny/ + nožík a doklady.
Zaparkoval jsem na malém parkovišti v řadě asi 8 aut a natěšen se ponořil do hustého smrkového lesa. Hned vedle cestičky jsem našel hlouček kuřátek.
Co víc si přát
Očistil jsem je a šup s nimi do košíku. Srdce se mi chvělo radostí z prvního nálezu. Měl jsem před sebou vidinu velkého úspěchu. Škoda, že jsem si nevzal kosu, ta by se možná hodila.
Nebo taky ne
Po 5 minutách bez jakéhokoliv nálezu hub mě začala bolet záda. Kdybych měl Flector EP Gel proti bolesti, hned bych si je namazal.
Pak přišlo to horší, s čím bych nikdy nepočítal
Šel jsem kolem stromu a viděl na zemi ležet klacek. Ok, řekl jsem si, vezmu si ho a budu mít “špacírštok”. Bohužel to nebyla větev. Byla to kobra královská.
Okamžitě na mě zaútočila a její postoj, včetně pověstného límce toho byl dostatečným důkazem.
Kdybych měl odpovídající sérum, nebál bych se. Neměl jsem ho, tak jediná varianta byla otočka a okamžitý útěk. To jsem ihned udělal a běžel rychlostí padesátníka mezi stromy. Kobra mě pronásledovala, ale naštěstí jsem ji mohl periferně sledoval po svém boku.
Nevím, proč musí mít vosy hnízdo zrovna v zemi
Do jednoho jsem totiž v běhu šlápl. Teď už jsme byli v pohybu 3. Já jediný běžel o život, kobra a vosy mě braly jako útočníka a narušitele jejich klidu Svoje smrtící zbraně připraveny. Neměl jsem s sebou ani ocet, ani Fenistil proti štípancům. Škoda, vím co přidat do autolékárničky na dovolenou.
Dostal jsem šanci
Před sebou jsem viděl nízké “mlází” malých smrčků. Výborně, tam se schovám a setřepu pronásledovatele. Šup a jsem tam. Kobra měla ztížené podmínky, jehličí ji píchalo do těla. Vosí roj se těžko proplétal v korunách nízkých smrčků.
Ohlédl jsem se, abych vidět svůj náskok. Přitom jsem si nevšiml vzrostlejšího stromu.
Prásk. Pěkná větev mě šlehla přes obličej. Brýle jsou v pohodě, šrám přes víčko ošetřím Tears Again sprejem s lipozomy. Ale až doma.
Konečně vidím konec lesa a tam vodní hladinu
Vosy nemají vodu rády /viděl jsem minulý týden katastrofický film “Vosy útočí”/. Všichni se před nimi schovávali do vody. Dobrá inspirace od “céčkového filmu”. U kobry jsem si nebyl jistý zda plave, ale třeba ne.
Les je za mnou, ještě 10 metrů a jsem ve vodě, v klidu a bezpečí
Od malička jsem ve vodě jako doma, tak jsem skočil svoji oblíbenou a desetiletími prověřenou šipku. Zapomněl jsem na košík v ruce. Už ten let dolů do vody mě připadal nějaký divný. Že je ve vodě kláda jsem si všiml až na poslední chvíli, ale umím se ve skoku stočit.
Další omyl
Před dopadem do vody jsem si všiml ocasu a velké tlamy. Je to krokodýl mořský. Nějaký chytrolín ho asi nemohl uživit, tak ho vyhodil do záchodu a on doplaval až sem. Teď už plaval za mnou. Jsem laciná večeře, rychlostí neoplývám.
Co už teď
Musím zabojovat, nemám u sebe žádné šití. Postavil jsem se výzvě čelem. Vosy krouží nad mou hlavou, že kobra umí plavat už vím taky.
Metr přede mnou se objevila tlama krokodýla
Zvedl jsem ruku a srazil mu do ní košíkem roj vos. Aspoň, že jsem při skoku do vody měl ten košík s sebou. Nožík a doklady plavou bůhví kde. Tlama se zavřela v domnění, že jsem tam. Nebyl jsem.
Bojoval jsem mezitím s kobrou
Jeden rychlý hmat a držím kobru za ocas. Otočila se na mně, chtěla plivnout jed a oslepit. Adekvátní obranou bylo, jí do očí nastříkat Arnidol sprej s arnikou. Tak jsem to udělal.
Oslepená kobra mi dala vteřinu času k dobru a toho jsem využil. Omotal jsem ji na dvě smyčky kolem tlamy krokodýla. Nevěděla, co se děje, tak se zakousla do svého ocasu a utvořila pevnou svěrku.
Mám vyhráno
V klidu jsem doplaval na protější břeh a tam si lehl. Po takovém výkonu jsem potřeboval trochu odpočinku. Slunce pálilo, tak jsem se namazal Curarinou s vitamínem E.
Na ryby nejdu, bojím se, co by mě potkalo. Raději si koupím kabanos a udělám “buřtguláš”.
Petro, nechybí Ti na blogu náhodou nějaký recept na bramborový guláš?
Co mě vedlo k tomuto článku
- na kontrole u očního nebylo ke čtení nic jiného než leták “Máte lékárničku na dovolenou”
- v článku jsem použil některé názvy léků, které mám mít s sebou
- trochu zaobalil zážitkem, který se mě třeba někdy zdál ve snu
- ne všechny články musí být o produktech, službách…
- když jsem absolvoval rehabilitace, bylo tam letáčků taky dost
Přesto doporučuji si léky na cestu přibalit
Já celý život občas používám kaktus Aloe-vera na drobné rány, Bromhexin na zánět průdušek, Framykoin na zanícené rány a Aulin, když už se nedá nějaká bolest vydržet. S tím si vystačím, ale klasickou lékárničku doma nemám.
Co vy, vozíte s sebou na dovolenou nějaké léky, lékárničku? Jste připraveni?
Tak jsem se zasmála. Mně by se to ale stát nemohlo, protože na houby nechodím a voda taky není můj živel. Lékarnička byla u nás podle předpisu naposled v době když jsem dělala masáže. Předpis byl předpis. Teď se u nás najde tak něco od bolesti a paralen. Léků jsme měli porůznu, ale dcera, coby vystudovaná zdravotní sestra, s nimi udělala krátký proces, protože většina měla prošlé datum.Musím zaklepat, že léky ani nějaké obvazy a náplasti nepotřebujeme. Lékarničku v autě má v kompetenci manžel, ale vzhledem k jeho postoji k lékům a věcem příbuzným, si myslím, že to nebude OK. Asi bude zapotřebí pořádná revize.
Souhlasím, dělám revizi domácích léků jednou ročně a docela jsem udivená, co jich musím vyhodit s prošlým datem expirace. U autolékárničky je to, bohužel, také na mně, musím se přiznat, že tu nekontroluji, radši jednou za rok koupím novou náplň nebo v akci celou novou i s obalem. Teď jsem dost dlouho nejezdila kvůli propadlé STK a finančně náročným opravám, takže ani lékárnička nebude v pořádku. Pokud projde autíčko, dostane opět novou. Mám dojem, že prošlý obsah lékárničky je už také “honorovaný” při silničních kontrolách, někde jsem to četla na netu, že už se nelíbí ani originál zabalená od výrobce, tak rada všem, rozbalit a kontrolovat, jinak nás to bude stát zbytečné peníze navíc.
dost dobrý 😀 …zrovna idu kukat na vetřelce,toz kdoví jaké sny budu mit ja 😀
nicméně do lesa se hodi jen opravdu desinfekce+cos na zahřátí. jinak kazdý “pionýr” “brontosaurus” “skaut” si poradí 🙂
článek zajímavý, naštěstí, že se tohle nestává. Mít po ruce lékárničku ale není nikdy k zahození, protože nikdy nevíte, co se může stát.
Hezké čtení, které opravdu pobavilo :-)… na dovolenou vždy s lékárničkou, kromě svých léků člověk nikdy neví, kdy ho začne bolet hlava nebo se objeví puchýř na noze.
Zajimavé 🙂
Lékarničku na dovolenou příjmo nemám ale určitě to nejduležitější bereme aby nás něco nezaskočilo.
Krásně napsaný článek – ještě teď pláču smíchu a bolí mne břicho. :))) Pravda, když jsem si přečetla Kobra královská, v duchu jsem si řekla – tak autorovi buď přeskočilo nebo nás tu hodně podceňuje. :))
Tímto se mu omlouvám! Na dovolenou jen takové ty základní věci, zbytek se vždycky někde sežene – nejezdíme na pustá a liduprázdná místa.
ano,lékárnička je základ.Člověk nikdy neví co bude potřebovat,hadí sérum by mne ale nenapadlo 🙂
No nevím, mě tedy článek moc nepobavil. Přišlo mi to jako stupidní reklama na ne příliš účinné léky. Nepoužívám ani jeden z nich s vyjímkou Fenistilu.
Užasné po ránu se zasmát až se za břicho popadat to se mi ještě nestalo, ale bylo to k něčemu dobré nemusela jsem rozhýbávat tělo nějakým cvičením, stačila minuta na přečtení článku a už můžu fungovat celý den , tělo rozhýbané a nálada veselá.Dííííky.
Jinak na dovču vozime další lékarničku navíc s léky i ostatnímy potřebami, nerada bych použila něco autolékarničky, když to není tak důležité.
Tedy srdečně jsem se zasmála,dobrý návod co vzít s sebou na dovolenou. Taky si něco beru ,kromě obvyklých léků,které užívám,navíc.Hlavně mazání nebo prášky proti bolesti,kapky do očí apod.
Na dovolenou si pravidelně beru náplast, ibalgin, alergen, fenistil a aspirin. To mě stačí, když ne, vypomůžou sousedé a kamarádi!
Moc pěkně napsané, pobavila jsem se…:)) Jinak sebou vozíme autolékarničku, kde je základ. plus léky které díky zdravotnímu stavu musíme pravidelně užívat no a nějaký ibalgin kdyby bylo nejhůř…:)) A na nějaké oděrky a řezné rány Betadine..
Dobře jsem se pobavila, máte divoké sny, to se musí říct. Framikoin už ale bohužel na dovču nevezmete, protože se nedá koupit a ani na předpis se tady na Moravě nedá sehnat. Škoda ho, byl nejlepší na všechny povrchové záněty.
Jinak na dovolenou lékarničku nebereme, tedy kromě autolékárničky, jezdíme k příbuzným a ti všichni dělají ve zdravotnictví, tak v případě potřeby nás odborně ošetří. 😀
Na dovolenku väčšinou chodievam autom a tak sa spolieham na autolekárničku.
🙂 tak to je fakt buřtguláš tam nemám, ale taky jsem ho dlouuuuhoooo nedělala, tak nemám ani foto, to je ale škoda, že když tady někdo místo ryby dělal takovou dobrůtku mi to nenafotil a neposlal recept :D. Jinak super napsáno 🙂
buřtguláš bude v týdnu, snad vyfotím-:)
super a přidej prosím i receptík 🙂 děkuji
Lékárničku, jako takovou, na dovolenou nevozíme, ale léky na různé zdravotní problémy si bereme vždy, ono se říká – člověk nikdy neví.
Dost divoký sen, samozřejmě že si beru léky sebou na dovolenou, i když pravidelně léky nevyužívám. Jenže co kdyby náhodou se naskytla nějaká zdravotní komplikace.
Se divým že vás nehonila i tlupa kanibalů 🙂
díky za námět, půjdu asi na ryby 😀
Špeciálne lekárničku na dovolenku nemám. Keď niekde cestujem, vždy si pred cestou zbalím lieky, ktoré pravidelne užívam.
Tragikomická pohádka 🙂 Na dovolenou se hodí si vždy vzít něco vhodného.. Jak naše lékařem předepsané léky, tak podle lokality.. Náplasti, rychloobvaz, repelent.. Však to všichni znají.. 🙂
No paráda 🙂 občas mám taky divoké sny, ale kobra a krokodýl na mne ještě neútočili :-). Lékárničku mám v pořádku. Nemohla jsem ji v autě najít, tak jsem si koupila novou. Druhý den jsem objevila v podlaze auta úložiště 🙂 Pánové, smějte se, ženská u volantu 🙂 Ono, aby bylo jasno, do Vánoc se o to staral manžel, teď je to , bohužel, jen na mně.