Žena a květina jsou rozhodně dvě součásti, které k sobě patří.
Již od útlého věku můžeme pozorovat malé holčičky, které běhají po louce a trhají pampelišky.
Pletou z nich věnečky a tvoří prstýnky. Vyhledávají ty nejrozmanitější barvičky malých hlaviček a skládají kytičku pro maminky.
Mají dokonale vyvinutý smysl pro detail. Luční květiny prokládají zelenou dekorací různých druhů trávy. Každá podarovaná maminka si tuto kytici chrání až do posledního kvítku.
Kytička udělá radost každé ženě.
Dokáže v ní probudit city, které v každodenním stresu a shonu ukrývá. Všimněte si, s jakou láskou se dívá na jednotlivé květy. Bere je něžně do dlaní, aby neublížila okolním kvítkům.
Když je bere do rukou, je to jakoby brala miminko. Jemně přivírá oči a nechá se unášet jejich vůní. Ve svých myšlenkách se nechává přenést do míst, která jsou pro ni krásná a milá.
Když se dostatečně potěší, velmi lehce je uloží do vázy a svými prsty vytvoří prostor každému stonku. Každý kvítek musí mít své místo, aby se zviditelnil.
Občas se štěstím při pohledu zajiskří oči a ukáže se slzička.
Jsou květiny opravdu tak mocné, že dokážou dělat divy?
Je v nich skutečně kouzlo a dobře naaranžovaná květina je tím nejlepším darem, který může žena dostat? Já si myslím, že ano.
Nedávno jsem prožívala nějakou slabou chvilku, což se někdy stane každému z nás.
Zkrátka den D, nic se nedaří, starosti převyšují a k úsměvu je rozhodně pěkně daleko. Když tu někdo zvoní u vrátek našeho domu. Vykouknu z okna a před domem stojí bílý automobil s nápisem Florea.cz.
Tak si pomyslím, že asi zabloudil a hledá cestu. Vyměníme si spolu pár vět, ve kterých mu oznámím, že jdu ven, ať chvíli posečká. Lidičky, to jste netušili.
Pán nebyl zatoulaný řidič, ale kurýr, který mi dovezl a předal nádhernou kytici růží, karafiátů, doplněnou jemnou dekorací.
Vůbec jsem se nezmohla na slovo.
Slzy se mi draly do očí a v krku se mi utvořil knedlík. Vůně květin byla přímo úchvatná. Byla jsem tak zaskočená, že jsem se zapomněla zeptat, jak je vůbec možné, že mi to patří, jestli se nespletl. Inu stejně jsem byla rozhodnutá ji nikomu nedat.
Doma jsem ji celou rozbalila, že se pokochám její krásou a vyskočil na mě lísteček.
Na něm byl napsaný vzkaz, který vám neprozradím. Slzy začaly stékat po tváři.
Květiny jsem uložila do vázy a ještě dlouho jsem se kochala jejich krásou.
Nevěřili byste, jak se pro mě ten den změnil.
Každá květina má svoji květomluvu, význam a její barva přináší charakteristiku. O těch si můžeme napsat někdy příště.
Ale co vím jistě, že když dostáváte kytičku z lásky a vděčnosti, tyto rozpravy okolo květin jdou stranou.
Proto vás, muže, chci povzbudit, květinou vždycky uděláte radost. Petra.
Doplnění od admina
Pánové, těžko se mi tento příspěvek četl a ještě hůře publikoval. Mám totiž pocit, že jsem ve vztahu nějak zapomněl na to hlavní. Dát své partnerce drobný dárek, třeba kytičku. Vyjádřit lásku a cit.
Prošvihl jsem i Valentýna, ale to jsem okecal, i když nerad.
Pokud chcete udělat radost svým ženám, kupte jím kytičku. Udělejte to takm jak je popsáno v příběhu.
Valentýna najedem, ale holkám kupuji růžičky když chtěj, malé malou a velké velkou, pěkně růžovoučkou a velkou rudou:).
Květiny jsou radost a dovedou každý den rozzářit.Na jaře potěší první kytička sněženek z trhu. Škoda jen že tak brzy ve váze zvadnou.Miluji jaro a s ním rozkvetlé zahrádky, skalky a záhonky, tam vydrží rozkvelté kytičky mnohem déle. Rozkvetlá jarní louka je také nádherný zážitek.Všechno je te´d před námi, tak si to užijme.
Květiny jsou radost a dovedou každý den rozzářit.Na jaře potěší první kytička sněženek z trhu. Škoda jen že tak brzy ve váze zvadnou.Miluji jaro a s ním rozkvetlé zahrádky, skalky a záhonky, tam vydrží rozkvelté kytičky mnohem déle. Rozkvetlá jarní louka je také nádherný zážitek.Všechno je te´d před námi, tak si to užijme.
😀 s kvetinou,…už jen kdy jdu “žehlit” :))))
Květiny jsou to nejkrásnější, co nám příroda dala. Važme si toho. Taky moc ráda dostávám kytičku. A nějak se jí pak ani nedokážu vzdát. Občas si některou usuším a mám ji schovanou. Třeba takovou růžičku.
Květiny a jejich vůně nás ženy velmi těší. Začne jaro a v květinářství se objevují jarní kvítky. Manžela to mnoho nezajímá, ale já už si koupila krásný petrklíč. Dala jsem ho na stůl a těším se z něho. Vím, že od něho dostanu první kytičku až na MDŽ, ale i ta snaha se cení.
kytka rozhodně potěší a nic se jejím darováním nezkazí. a rozhodně nejen na valentýna (osobně tento svátku nijak neholduji) nebo k svátku či narozeninám. jakýkoliv den je vhodný pro obdarování těch, které máme rádi a na nichž nám záleží.
Je moc příjemné dostávat kytky.A zvláště v dnešní době,. kdy se květinářství předbíhají ve vázání kytic,někdy jsou to doslova kouzelníci. Ale nejkrásnější zůstává kytice z polního kvítí, kterou pravidelně dostávám od dětí.
Já dostanu často nějakou luční kytičku a udělá mi to moc velkou radost.
Je pravdou, že z kytky mám vždy větší radost, než z dárku.
Koukal jsem na Floera.cz a výběr je tam pěkný, určitě ho využiji. To, že udělá kytička radost každé žen, tomu určitě věřím, ale znám případy a to nemyslím u sebe, že květinou dostal dotyčný přes hlavu a nebyla dána do vázy, kam správně patří, ale i takový je život.
Krásný článek. Nemusí být drahý dárek, kytička to vždycky zachrání. Taky jsem jako malá chodila na louku a trhala květiny. Mám i několik fotografií z té doby. Tam, kde jsem vyrůstala, o luční kvítí nebyla nouze. takže bylo pořád co dát do vázy. Květina je prostě květina.
Valentýna moc neslavíme, spíš jsem potěšená, když mě umí muž překvapit jen tak.
no na mě letos na valentýna také žádná kytička nezbyla 🙁
Květina je ten nejkrásněší dárek pro ženu, já osobně mám ráda luční květy nebo růže.
moc pěkný příběh….připomněl mi, jak jsem jednou takhle přes donáškovou službu posílala kytici své paní doktorce, tehdy ještě v Praze, protože se o mě vážně skvěle starala. doufám, že jsem jí tím tehdy udělala radost 🙂
Květiny mám hodně ráda nejvíce růže, na Floree to znám, chodila jsem tam růže obdivovat, mají je tam nádherné. Zatím jsem ale nevyužila, ale vše může jednou být. Když jsem měla 30 let, manžel mi donesl 30 krásných dlouhých růží. To byla tak krásná kytice, že se mi podlomily nohy a samozřejmě mi vyhrkly slzy. Ani nemusel nic říkat, vše bylo řečeno tou nádnernou kyticí.
Květiny vždy potěší jak od manžela, tak i od dětí, kteří nikdy nezapomenou předat kytičku k nějakému významnému dni, nebo i jen tak. Pamatuji i začátky, kdy mi ještě ne jako manžel přinesl párkrát květiny buď v tašce, nebo pod kabátem. Nějak se styděl jít s kytkou “veřejně”. Dávno to tak už nedělá, přišel na to, že se nemá za co stydět. Dokonce kupuje květiny sám i pro snachu, nebo když jdeme ke známým na návštěvu, tak koupí alespoň růži.
Bylo, nebylo. Seděla jsem kdysi dávno sama v prázdném pokoji v domě, ve kterém probíhala rekonstrukce. Bylo to těsně po jedné smutné katastrofické události. V tom někdo zabouchal na prosklené dveře na dvůr. Stál tam kurýr s velkou kyticí. Měla jsem narozeniny, vzpomněli si na mne jedni vzdálení známí. Nikdy předtím ani nikdy poté jsem kytici tímhle způsobem už nedostala. Hodně mi to tenkrát pomohlo. Ale stejně jsem si nejvíce užívala květiny, které mi předával k různým událostem a nebo třeba jen tak manžel osobně 🙂
Květiny připomínají ženám nevšední okamžiky – vyvolávají vzpomínky na člověka, který jim květinu předal a na slova, která přitom říkal. Květiny jsou i hezkým bytovým doplňkem, který ho zároveň příjemně provoní.
Krásné a dojemné. Každá jsme to zažila – den “blbec”. Kytička potěší, to určitě ale u mne funguje stejně i když mi muž řekne jen tak – mám Tě rád nebo ještě že Tě mám. To stejné funguje i na něj – dát si najevo, že ten druhý je ten pravý nebo pravá pro život. Ať máte všichni tento krásný pocit nejen při dnech”blbec”.