Venku je sychravo.
Na nebi se přes sebe převalují veliká šedá mračna, hrozící každou chvíli
spustit nevítaný déšť. Vane svěží severák, přinášející k mému chřípí vůni zatápěných kamen…
Dnes by ani psa ven nevyhnal. Ale nedá se nic dělat. Přitahuju si mikinu až k nosu, naposledy zkontroluju, jestli je všechno v pořádku a vyrážím.
Svým způsobem se však těším. Zase mě totiž čekají – jsou malé, velké; dřevěné, plastové (ze silničních patníků) nebo kovové; úzké, široké, kulaté nebo hranaté, domovní… někdy je to jen škvíra v kamenném plotě…
Ano, mluvím o schránkách, které 2x týdně se sestrou plníme reklamními letáky. Už nejsem jen ta, která je jen pasivně přijímá.
Asi si řeknete, že na rozvážení letáků nic není. On je to však docela adrenalin. Na rozvoz máte totiž časový limit. Takže každé pondělí a pátek doufáte, že vám je přivezou co nejdříve a co hlavně, že bude co nejlepší počasí. Protože pokud prší, neschová člověk sebe, natož letáky, které, když namoknou, tak mají tendenci se trhat – nejvíc právě v těch úzkých škvírách… A taky jsou tu pejsci, psi a pesani – nekteří jen mírumilovně koukají spoza plotu, jiní štěkají a vrčí jako správní hlídači.
To pak jedna z nás dělá návnadu a druhá rychle strká letáky do schránky 😀
Když už tedy letáky přivezou, musíte mít místo, kde je budete kompletovat. My naštěstí máme nevyužitou garáž. Letáky se roztřídí, protože nikdy nemáme jen jeden – nejvíc jsme měly asi 11 druhů letáků – a to už má člověk co dělat, aby je do schránek dostal. Zejména, když některé domácnosti chtějí 2 letáky…
A začíná první část naší práce, a to nakompletovat letáky do jednoho.
Po nějaké době jsou letáky připravené, nakopičkované po padesáti. V tuhle chvíli přichází na řadu naplnění tašek, na obě řídítka, já mám ještě tašku za sebou v košíku…
Snad bude po cestě hezky, lidé budou příjemní a pejsci nebudou moc zlobit.
Venku je sychravo a my vyrážíme na štaci…
Pavla
Hlavní krédo šetřte lesy, trapáci cpou tuny letáků denně lidem, kteří je vyhazují zpátky do kontejnerů, dříve bylo pár letáku, že se to vyplatí vůbec někomu tisknout a platit ještě roznášku, fakt neštěstí. A když si tam člověk dá samolepu, že je nechce tak mu to tam stejně háží nebo jí sloupnou trapáci.
Kdysi jsem rozvážel periodický tisk po stáncích a trafikách. Byla to hrůza kolik to bylo balíků a ještě vědět, kam který balík patří.
Práce je to nelehká a málo placená.Kdyby aspoň byla cílená na lidi, kteří o letáky stojí.U nás v baráku máme pod schránkami bednu na papír a ta je každý den plněna právě letáky.Někteří sousedé mají na schránce nálepku
“nevhazujte letáky”. Tak si říkám, není to plýtvání lidskou energií a papírem?
Nechala bych letáky ve stojáncích na veřejných místech, kdo má zájem,at´si poslouží.
Tato práce není lehká a ujít denně tolik kilometrů musí být moc únavné. Taky si myslím, že výdělek nebude nic moc. Snad se mýlím. Ale ještě jsem neslyšela od nikoho, kdo pracuje pro supermarkety, že by svým lidem dobře platily.
Tohle je opravdu nevděčná práce. Ja to chvilku taky dělala fajn na tom byla že jsem si brala sebou našeho pejska, který měl opravdu vydatnou procházku. Ale už bych do toho fakt nešla, klobouk dolu kdo to děla.
Jo tohle je práce za trest a ne za odměnu 😀 Ale někdo to dělat musí a dneska je každá koruna dobrá. Jen toho jsou fakt haldy a haldy. A kolik jich zůstává. Za poslední 2 měsíce jsme do sběrny vezly 260kg letáků, co nám zůstaly. Si představte, kolik stromů zaplakalo. Sice mi to vydělává, ale už jsem říkala, že nechám udělat nálepky “Nevhazujte papírové letáky, máme elektronické”. Existuje totiž stránka kupi kde jsou vždy aktuální letáky zobrazeny.
Tak tuhle práci Vám nezávidím – tahání balíků, kompletace, pak vozík a našlapat v každém počasí x kilometrů – a asi jen za pár korun. 🙁
To není nic s medem, roznášení letáků, jednu dobu si takto přivydělávala snacha k mateřské a mám kamarádku, která to už dělá hodně dlouho. Dá to práci natahat balíky, zkompletovat a zase naložit a roznést. A navíc tato práce není ceněná ani finančně, ani od lidí, kteří letáky dostávají. Většina jich skončí v krabici hned za schránkama.Je to škoda papíru.
jjo, to si taky říkám “šetřme naše lesy” – už Troška říkal, že letáky jsou dobré na to, by na ně loupal brambory ….
Přeji vám vždycky pěkné počasí bez mráčků!!!
Letáky dostáváme pravidelně, i když ceny taky sleduji, málokdy ale kvůli tomu jedeme do obchodu. Jedeme, když potřebujeme, a pokud je i sleva, tím líp. Určitě ale neobjíždíme všechny, kvůli pár korunám se nehodlám schvátit.
Jinak se občas u nás ještě objeví paní, která se ptá, zda ty nebo ony letáky jsme obdrželi. Taková kontrola těch, co je roznášejí. Někdy se stane, že některý “nedojde”, ale neřeším to, na netu si najdu, co chci. Roznášejícím tu práci nezávidím, hlavně v dešti, větru a mrazu.
Taky jsem to kdysi dělala, potřebovala jsem tenkrát jakoukoliv brigádu. Opravdu to není legrace. Hlavně v zimě, když mrzne a klouže to. tak to vám v zimě moc neklouzá 🙂
jojo, není to jen tak, roznášet letáky… a ještě to bývá málo placené…