Víte, jak se slaví Vánoce třeba u našich sousedů nebo ve Francii?
U našich sousedů v Německu je to podobné jako u nás. Vánoce začínají první adventní nedělí, ale dárečky na Štědrý večer nosí Weihnachtsmann – Vánoční muž se zrzavými vlasy a vousy.
V Polsku se neslaví Mikuláše.
Mikuláš přichází, až na Štědrý večer kdy nosí dětem dárky. Místo stromečku používají i jesličky. Dárky se rozdávají ještě před hostinou. Večeře se podle tradic skládá až z 12 chodů symbolizujících 12 měsíců v roce. Dříve se jako hlavní chod jedly hlavně ryby. V poslední době se čím dál více prosazuje krocan. Před tím se obvykle podává boršč nebo zelí s houbami. Tradiční polskou vánoční pochoutkou jsou makůvky. To jsou rohlíky máčené ve sladkém mléce a obalované v máku. V noci lidé chodí do kostelů.
Slováci slaví Vánoce stejně jako my.
Protože jsou nábožensky více založení než my, prožívají Vánoce více jako křesťanský svátek. Vánoční období představuje časový úsek od 24. prosince (Štědrý den) do 6. ledna (svátek Tří králů). Vyvrcholením vánočních svátků je Štědrý večer.
V Rakousku jsou klasikou adventní trhy, kterými jsou proslavení.
Proto Vánoce začínají už 1. prosince, kdy děti otevřou první dílek v adventním kalendáři. Ve Vídni však přicházejí Vánoce už 18. listopadu, kdy se otevírají prvních adventní trhy. Vánoce slaví podobně jako u nás. Pečením cukroví, adventními věnci…
Ve Francii je to Otec Vánoc – Pere Noël.
Buď dětem dává dárečky do pověšených bot na krbu nebo přivazuje stuhami na stromeček. K večeři si dávají rádi pečeného krocana s kaštanovou nádivkou nebo lanýžovou pastou. Jsou to prostě gurmáni.
V Itálii začínají vánoční svátky na Boží hod, po papežově požehnání.
24. Prosince se nese ve stylu návštěv u známých a rodiny, následující den je už dnem slavnostním při něm nesmí na stole chybět krocan nebo pečené jehně. Vánoce končí na Tři krále, kdy komínem přilétá čarodějnice Befana. Ta rozdává dárečky hodným dětem do připravených ponožek a zlobivým dává uhlí.
Ve Španělsku se večeře podává až kolem 10 hodiny večerní.
Poté dostanou děti dárky, nejmladší děti položí do rodinných betlému Ježíška a poté se jde na půlnoční mši. K večeři patří hlavně ovčí a kozí speciality, jakými jsou máslové placky, citrónový dort s kandovaným ovocem, nebo pečivo s piniovými jadérky.
Ve Finsku Vánoce začínají 24. Prosince už v poledne.
K adventním tradicím patří podvečerní rodinné bohoslužby a návštěva hřbitova se zapálením svíček. Zpívání koled, hrají se hry a potom následuje společná návštěva sauny. Tradičním štědrovečerním jídlem je ryba, ta se podává s obloženou mísou. Šunka s hořčicí, slanečky, domácí sýr a houbový salát. Po večeři zazvoní zvoneček. Dárky rozdává Joulu Pukki, kterému pomáhají pidimužíci. A ti když nějaké děti hodně zlobí, odnesou do svého ledového království.
V Norsku naděluje dárky Julenissen.
V noci před Štědrým dnem mu děti chystají za okno ovesnou kaší. Ta nesmí chybět na štědrovečerním stole. A ten, kdo v ní najde ukrytou mandli, má velkou šanci, že se v příštím roce vdá nebo ožení. Po koledách zpívaných doma u kamen a u ozdobeného stromečku začínají všichni rozbalovat dárky.
Naše Vánoce známe každý.
Vyzdobený vánoční stromeček,chodí k nám Ježíšek a těm hodným nosí dárky.
Znáte nějaké další Vánoční zvyky v cizích zemích?
jiný kraj jiný mrav, ale ježíšek je stejně nejlepší
Ať žije Ježíšek, jestli pak mi něco nadělí, snažil jsem se být hodný celý rok, třeba mu nějaká ta drobnost zůstane a podaruje mě.
at je to ve světě jak chce, já už se těším na toho našeho českého Ježíška… snad jsem moc nezlobila a něco mi pod stromečkem nechá 🙂
Stejně jako už psali lidé přede mnou – jedině Ježíšek. Rostu u reklam, kde je Santa!!! Chápu, že je to americká reklama ale štve mne to. Nevím, jak by se na to tvářili u nich , kdyby měli reklamy s Ježíškem.
Určitě souhlasím že si našeho Ježíška musime bránit!!!
Jsme Češi.
Vánoce by měli slavit národy podle svých zvyků, ne přejímat postavy a pověsti od jiných. Nelíbilo se mi nikdy nucené přejímání Děda Mráze, nelíbí se mi nyní přejímání Santa Clause. Jsem ráda a spokojená, že my máme Ježíška. Autorovi či autorce za porovnání zvyků velké díky 🙂 Zajímavý článek 🙂
Zvyky v dalších jiných zemích neznám a jsem rád, že jsem se dozvěděl o tradicích a zvycích kolem Vánoc i z výše uvedených zemích, děkuji za pěkný článek:).
Docela mě překvapilo,že na Filipínách slaví nejdéle vánoce,ale na ty naše nemají.U nás aspoň občas napadne sníh a o tu krásnou romantiku jsou na Filipínách ochuzení.
Ještě, že máme Ježíška. Ona je to vlastně stejná tatáž “osoba” jen s jiným jménem.. I když ani Santa Klaus není vlastně tak špatný. Původně Saint Niklaus ze severu Evropy – svatý Mikuláš, který se během let zkomolil na Santa Klause..
Po celém světě se hlavně děti těší na Vánoce. A my si našeho Ježíška moc vážíme. Nenechali jsme si ho změnit ani v dědu Mráze, ani na Santu. A nebudeme si nalhávat, že to bylo usilovné snažení. My jsme Češi a máme svého Ježíška.
Jiný kraj jiný mrav. Mně stačí jak se slaví Vánoce a Nový rok u nás.
Také si myslím, že náš Ježíšek je nejlepší. Je tajemný, dá dárky pod stromeček a děti neví, kdy se tam dostanou.
Když jsem byla malá, tak jsem se bála, abych Ježíška nenachytala, jak tam dává dárky. Měla jsem strach z neznáma.
Tak třeba v Anglii mají Vánoce až 25. prosince a dárky rozdává Father Christmas. Na dárky se rozvěšují punčochy na krb a jí se hlavně vánoční pudink, cukroví se tam nepeče.
V Japonsku starší generace Vánoce neslaví, nemají stromeček ani Štědrý den, nemají k tomu žádný vztah. Ti mladší si ale dávají drobný dárek. Silvestra také neslaví, jen Nový rok. Podle jejich zvyku vstávají brzo, aby viděli první východ slunce. Tento den jen děti, co chodí ještě do školy, dostávají dárky – peníze v obálce. Hrají se různé hry a chodí pouštět draka.
Ještě, že jsme v Čechách :D. Náš Ježíšek je stejně nejlepší. Chybí mi tu Rusko, tam mají dědu Mráze a chodí až na nový rok, nebo až 7.ledna. A Amerika, tam mívají na štědrý den pečeného krocana , nosí jim dárečky Santa Klaus a dárky rozbalují až na 1. vánoční svátek ráno.