V dnešní době vládne moderní technika, ale určitě mi dáte za pravdu, že papír je zkrátka papír a neobejde se bez něj žádná věková skupina.
Tento rok jsem dostala od dcery velmi krásný dárek.
Koupila mi poznámkový blok, je celý ručně šitý. Jeho přebal zdobí kůže a tužka. Měla jsem velkou radost. Je velmi originální a také si zaslouží skrývat jen originální myšlenky nebo možná něco zvláštního, co bude vystihovat jeho vzhled.
Při každém otevření vnímám jeho vůni kůže a vzpomenu si na toho, kdo mi jej daroval.
Mám na svém stole mnoho zápisníků, diářů a poznámkových bloků.
Každý ukrývá své tajemno a moudro.
Některé mají obal laděný přesně do podoby svého obsahu.
Recepty jsou ukryté pod zátiším kuchyně a citáty nebo myšlenky našich moudrých předků, jsou skryté pod romantickou krajinkou. Různé schůzky a úkoly mají stejně své místo jako adresář nebo moje myšlenky a nápady.
V obchodech nebo v internetových nabídkách je poměrně dost bohatý výběr různých motivů.
Poznámkový blok je pro některé z nás taková součást, že ho chceme mít příjemný na pohled. Volíme podle toho sportovní tématiku, přírodu, karikatury nebo jen barevný přebal.
Záleží na každém z nás
Velmi pěkná obálka je tvořena i fotografií s členy rodiny. Nedávno jsem se setkala s tím, že existují i tak zvané polní notesy. Tento poznámkový blok je tvořen z nepromokavého papíru, takže úžasný pro psaní v terénu. A může pršet, protože voděodolný papír se rozhodně nerozmočí.
Velmi krásné jsou poznámkové bloky s dětskou tématikou
Od různých pohádek, sportů a zvířátek, po všechno co mají dětičky rády. Určitě takovým dárkem uděláte radost. Sice se vám může zdát, že zrovna vaše dítko neocení vaši snahu, ale pravda je opakem. Pokud k tomu přidáte nějaké pastelky nebo pěkné pero, máte nádherný a praktický dárek.
Navíc se nemusíte obávat, že by takový sešítek zůstal ladem. Možná z počátku bude určený na věci spojené se školou nebo kroužkem, později se ale může stát malým tajemstvím, ve kterém budou ukryty jen osobní zážitky. A to nám nenahradí žádná technika.
Pamatujete si na svůj “památníček, tajný deník?
Sešity a zápisníky a diáře, to je pravda, že nad to není, zlatě jako dřív bez elektroniky, nejlepší byly památníčky, samé super kresby od spousty zajímavých lidí, to už není ani pravda dneska.
Já mám po ruce vždy nějaký bloček. Jsem zvyklá si dost věcí zapisovat.
Když mě bylo asi těch 13 let, tak jsem si psala deníček a dnes ho ráda pročítám.
Také jsem měla památníček, kam mi spolužačky kreslily obrázky a psaly různá přáníčka. Pořád ho mám a když ho otevřu, tak jsem zpátky na základce a vzpomínám na každou kámošku, která mi do památníku něco napsala.
Myslím, že diáře či poznámkové bloky se táhnou životem každého z nás, tedy aspoň tím mým určitě. Dokonce jsem si je kdysi i sama vyráběla, šídlem udělala ve hřbetě přeloženého a narovnaného papíru dírky a těmi jsem si provlékala nitě, provázky nebo mašličky. Na desky jsem dávala obtisky, samolepky tehdy nebyly nebo jakési nalepované koláže z vystříhaných obrázků z novin a časopisů. Vypadalo to tehdy podle mě moc hezky, obdarovanci se též tvářili jako že se jim to líbí. Nejhůř na tom byla maminka, protože jsem ještě neuměla číst ani psát, nutila jsem ji, aby mi do jednoho psala mnou vymyšlené pohádky a do dalšího noty mých vymyšlených písniček. Aby toho nebylo málo, ještě jsem chtěla, aby ta má dílka posílala do Rozhlasu Hajajovi a Hajadánovi (to byli tehdy rozhlasoví skřítci Večerníčkové). Nebudete tomu možná věřit, ale dokonce nám od nich přišly dopisy s milými psaníčky. Celé roky to měla maminka schované, ale pak ani nevím, kam to všechno přišlo. Postupem času jsem poznámkové bloky začala zaplňovat důležitějšími věcmi, adresami, telefony a v poslední době i emailovými adresami a dalšími věcmi jako recepty, radami do domácnosti a jeden jsem vyhradila jako finanční deník rodinného rozpočtu. Těch už tedy bylo za ty roky několik. Památníček jsem měla též, ale nejspíš jen proto, že se to tehdy “nosilo”. Ještě ho mám schovaný. Teď mám vyhlídnuté diáříky pro vnoučata kamarádky od Family Market, snad se jim budou líbit. Také jsou u nich tužtičky a doufám, že budou mít radost. Už bych si netroufla na vlastní výrobu, ale spíš je to o čase než že bych to znovu nedokázala vyrobit. V posledních letech sice ještě ze zvyku do diářů či bloků píšu, ale většinu dat rvu do počítače na externí či flash disky. Nicméně mě pořád stračí červíček obav, je to technika, může odejít bez rozloučení, přece jen papír a tužka…
Diáře miluji, vždy jsem se na konci roku těšila, jak bude asi vypadat…nechávám si je na památku a potom vždy vidím, kde a co jsem dělala. Bohužel letos v časopise Elle nebyl žádný a ani nikde jinde….
tištěný diář využívám stále i když jsou různé elektronické poznámkové bloky
Poznámkový blok sice mám, ale jak mohu, používám svůj nástěnný kalendář, který mám neustále na očích. Jsem zapomětlivá a používám též svůj mobilní telefon. Poznámkový blok totiž neustále hledám po kabelkách a po bytě. Holt blondýnka, co nadělám.
Památník mám stále už od dětství, poznámky si píšu na papírky a nebo domobilu
Památníček z mých dětských let mám schovaný dodnes. nedávno jsem ho ukazovala vnučkám a moc se jim líbil. O každém obrázku chtěly vědět, kdo to namaloval, kde bydlí a všechno ostatní, moc jsme se u toho prohlížení nasmály. Jenže já se po svatbě odstěhovala 400 km daleko a o bývalých spolužácích toho moc nevím. Škoda, ale vzpomínka je to krásná. Starší vnučka dostala památníček k narozenimám. Já už moc bločky nepoužívám, všechno potřebné mám v mobilu nebo v počítači.
bobalko, napadlo mě, když píšete, že nevíte nic o spolužácích, zadejte na Seznamu – Služby – Spolužáci – kde jste školu navštěvovala a kterou třídu – pak už Vás to navede… a nemusíte se rovnou registrovat, budete jen jako host – třeba tam najdete nějaké kamarádky :-), co dělají a jak se mají 🙂
Památníček – to byl kdysi velký hit. Ve třídě kolovaly pomalu od každého ke každému, pak i k učitelům. Už jsem si na něj dlouho nevzpomněla, tak ho jdu hledat a zavzpomínat. Je to krásný návrat do dětství.
Ano, papír je papír.. Všude se mi povalují notýsky, bločky.. Abych měla vždy něco po ruce, když potřebuji něco zapsat, když najdu něco pěkného, napadne mě něco důležitého.. Technice v tomto nevěřím.. Navíc mám ráda šustění papíru.. 🙂
Poznámkový blok ešte stále používam, ale stále menej a menej. Postupne ho nahrádzam mobilom.
Poznámkový blok používám stále a nedám na něho dopustit, nedovedu si představit, že bych ho neměla, mám tam napsané snad úplně vše co potřebuji v ten daný den zařídit.Památníček jsem měla také, ale už je zrecyklovaný.Synovi jsem ho pořídila též, použil ho ve školce a v první třídě pak už né, tak ho má schovaný a určitě si na něho ani nevzpomene.
Poznámkový blok stále používam. Rád píšem na papier.
…poznámkový bloček mám velice ráda,protože je to můj pomocník…nenamáhám si mozek,co jsem potřebovala,podívám se do bločku a je to…je to prima věc…
Když mám narozeniny,děti se mě ptají, co bych chtěla, jaký dárek by mi udělal radost?A já řeknu,že si přeji poznámkový blok a oni se diví.Dám jim přečíst Váš článek, aby to pochopily.
pamatnik 😀 …to byla éra,kreslilo se,psalo se…..
tuzku a papir pouzivam i dnes…..poznamkovemu bloku v pc/tabletu/mobilu sem neprisel na chut.
Myslím si, že těmto a jiným klasickým věcem začíná díky chytrým telefonům, tabletům, notebookům a počítačům odzvánět.
No ano, památníky mám dva, jeden ze školy, kam se občas mrknu, když vzpomínám na školní léta a na kamarády a jeden s podpisy známých herců a zpěváků, mám i jeden sešit, kde jsem si lepila písničky a fotky zpěváků i s podpisy. Tenkrát jsem sbírala snad vše…. a deník, ten jsem už zlikvidovala… mám jen notes, kam si zapisuji pro mě důležité věci a také krásný kožený obal na knihu, kterou zrovna čtu ….poznámkový blok s krtečkem a pastelky dostaly holky vloni k Ježíšku, a protože ho už ho mají celý “pomalovaný”, dostanou ho letos zas.
Na poznámkové bloky nedám dopustit-život bez nich si nedovedu představit. Syn se diví, proč si vše neukládám do mobilu a nenastavím si upomínky… ale papíru věřím víc..:)) Třeba telefonní čísla mám v mobilu, ale i v bločku s adresama a daty narozenin a svátků..a nestane se mi jako třeba synovi, že při ztrátě mobilu musím všechny kontakty pracně schánět…
Poznámkové bloky jsem používala, dokud jsem chodila do práce. Nyní mi stačí jen kousek vytržené papíru, na který si píšu nákup nebo co musím zařídit. Zbytek jistí kalendář.